Bartoloměj z Krbavy - Bartholomew of Krbava

Bartoloměj z Krbavy (chorvatský: Bartol Krbavac; fl. 1400 - 1425) byl Chorvat rukopis iluminátor, kaligraf a písař. Autorem a připisovatelem jemu a jeho skriptoriu je několik bohatě osvětlených kodexů, zejména Berlínský misál (1402), Beramský misál a Ročský misál (1421).[1]
Životopis

Historik Petar Runje označuje Bartola jako syna místního písaře a občana Zadaru Johna a jeho manželky Florely jako jednoho ze dvou dětí. První zaznamenaná zmínka o Bartoloměji byla v roce 1399 Zadar, když jeho otec zařídil, aby byl poslán trénovat jako zlatník do Benátky.[2] Tuto hypotézu Ferenčak zpochybňuje s tím, že v tomto období v Dalmácii a Chorvatsku existovalo pod tímto jménem několik zákoníků.[3] V roce 1402 bylo někde uvnitř dokončeno jeho první dílo, berlínský misál Krbava, který napsal a osvětlil pro kněze Vuka z benediktinského kláštera svatého Jiří na řece Zrmanja.[3] Kvůli bouřlivým dobám, konkrétně dynastickým válkám mezi nimi Zikmund Lucemburský a Ladislav z Neapole, podporovaný místokrálem Chorvatska Hrvoje Vukčić Hrvatinić Batholomew se stáhl z Obrovacu na sever, pravděpodobně v Bakar a později do Istrie. Jeho pozdější misály Roč a Beram byly vyrobeny během 20. let 14. století.
Funguje
Ferenčak mu a jeho skriptoriu, které zahrnuje jak iluminace, tak text, připisuje čtyři zachované rukopisy (tři misály, jeden breviář) a dva fragmenty.[3]
- Berlínský misál (1402), vyrobený v Krbava
- Roč misál (c. 1421)
- Beram misál, také známý jako Lublaň misál (c. 1425)
- Hum breviář
- Barbanův fragment misálu (15. století)
- Tršćanský breviární fragment (15. století)
M. Pantelić mu také připisuje Bakarův breviář.[3][4]
Galerie
Utrpení Krista, berlínský misál 1403
Narození Krista, 1403
Svatý mučedník
externí odkazy
Reference
- ^ http://www.enciklopedija.hr/natuknica.aspx?id=6086
- ^ Slovo: časopis Staroslavenskoga instituta u Zagrebu, No.64 Prosinac 2014., Izvorni znanstveni članak, Bartol Krbavac i njegov krug, Petar Runje
- ^ A b C d I. Ferenčak, Iluminacije glagoljskih rukopisa prve cetvrtine XV. stoljeca _DIPL
- ^ http://www.matica.hr/vijenac/198/vijesti-iz-dalekih-vremena-15857/