Bartholomeus Appelman - Bartholomeus Appelman - Wikipedia

Říční krajina s pastýři a pastevci a v pozadí Apuánské Alpy

Bartholomeus Appelman, někdy chybně označované jako Barend Appelman, přezdívka Sekýrovat (1628/29 v Haag - 1686 v Haagu) byl holandský malíř a kreslíř. Po tréninku ve své rodné zemi odcestoval do Itálie, kde pokračoval ve studiu. Je známý svými italskými krajinami.[1]

Život

O časném životě umělce se toho příliš neví. Narodil se v Haagu v roce 1628 nebo 1629. Není zaznamenáno, s kým trénoval. Nejdříve doložený odkaz na umělce pochází z roku 1656. Dne 10. července téhož roku zaslal malíř Petrus Vignois petici Hof van Holland (Holandský soud, v té době nejvyšší soudní orgán v Nizozemské republice) z vězení v Haagu, kde byl uvězněn. Ve své petici Vignois líčí události, které vedly k jeho zatčení. Večer 25. srpna 1647 on a jeho malíři Bartholomeus Appelman, Hans de Jode a Carel Codde procházeli Haagem, když je dva muži začali sledovat a obtěžovat. Navzdory prosbám malířů, aby ustoupili, byli nuceni tasit meče. V následující rvačce de Jode zranil jednoho z mužů tak vážně, že okamžitě zemřel. Té noci de Jode uprchl z Haagu. Tři další malíři včetně Appelmana zůstali v Haagu, dokud se každý nevydal na studijní cestu do Itálie. Exekutor zahájil řízení proti čtveřici až v roce 1653. Codde, který se jako jediný vrátil do Haagu, mohl rychle prokázat svou nevinu a byl propuštěn. Tři další s bydlištěm v zahraničí ani nevěděli, že proti nim bylo zahájeno řízení. Vignois byl po svém návratu z Itálie v roce 1656 pod zámkem. Appelman tehdy ještě pobýval v Itálii.[2]

Pohled na středomořský přístav

Pravděpodobně přijel kolem roku 1650 do Itálie. V roce 1657 je zmíněn v Římě společně s Philips le Petit a Willem Doudijns. V Římě se připojil k Bentvueghels, sdružení převážně holandských a vlámský umělci pracující v Římě. Jeho přezdívka u Bentveughelů byla „Hector“. Také trávil čas v Tivoli kde vytvořil krajinářskou kresbu (Muzeum Boijmans van Beuningen, Rotterdam).[1]

Po svém návratu z Itálie se zdá, že vedl potulnou existenci jako žoldák. Je zmiňován jako přítel malíře Jan de Baen a jako někoho, kdo „měl po celé týdny ve zvyku podkládat nohy pod stůl jiného muže“. V roce 1671 je zaznamenán v Amsterdamu u příležitosti jeho pronájmu pokoje s vdovou. Dále je zaznamenán v souvislosti s narušením míru. Je zmíněn v Rotterdamu.[1]

V roce 1676 se nakonec přestěhoval zpět do Haagu, kde se ve stejném roce stal místním mistrem cech svatého Lukáše. V letech 1677 a 1681 byl děkanem cechu.[1]

Zemřel v roce 1686.[1]

Práce

Kopcovitá krajina s kaplí u mostu

Byl to malíř krajiny, který vytvářel krajiny v italizujícím stylu, který byl v jeho zemi populární. On dělal obrazy a kresby krajiny a pohledy na Řím.[1] v Palác Soestdijk, bydliště Prince of Orange, vyzdobil velkou místnost krajinami, které byly v jeho době široce obdivovány.[3]

Spolupracoval s dalšími malíři. Maloval pozadí krajiny portréty Jan de Baen. Spolupracoval také s malíři jako Johannes Lingelbach, Adriaen van de Velde a Philips Wouwerman.[1]

Poznámky

  1. ^ A b C d E F G Bartholomeus Appelman na Nizozemský institut pro dějiny umění
  2. ^ Abraham Bredius (ed.), Künstler-Inventare. Urkunden zur Geschichte der holländischen Kunst des XVIten, XVIIten und XVIIIten Jahrhunderts, sv. 7, Haag 1921, s. 2-6 (v holandštině) (v němčině)
  3. ^ Barend Appelman Životopis v: Arnold Houbraken, De groote schouburgh der Nederlantsche konstschilders en schilderessen, 1718 (v holandštině)

externí odkazy

Média související s Bartholomeus Appelman na Wikimedia Commons