Banjica, Čaška - Banjica, Čaška - Wikipedia

Banjica
Vesnice
.Ањица
Banjica leží v oblasti Republika Makedonie
Banjica
Banjica
Umístění v Severní Makedonii
Souřadnice: 41 ° 41'59 ″ severní šířky 21 ° 39'58 ″ východní délky / 41,69972 ° N 21,66611 ° E / 41.69972; 21.66611Souřadnice: 41 ° 41'59 ″ severní šířky 21 ° 39'58 ″ východní délky / 41,69972 ° N 21,66611 ° E / 41.69972; 21.66611
Země Severní Makedonie
KrajLogo regionu Vardar.svg Vardar
ObecErb obce Čaška.svg Čaška
Populace
 (2002)
• Celkem55
Časové pásmoUTC + 1 (SEČ )
• Léto (DST )UTC + 2 (SELČ )
Desky do autaVE
webová stránka.

Banjica (Makedonština: .Ањица) je vesnice v obec z Čaška, Republika Makedonie.

Demografie

Ke konci 19. a počátku 20. století byla Banjica tradičně smíšenou pravoslavnou makedonskou a muslimskou albánskou vesnicí.[1] V 60. letech ve vesnici zůstaly ještě 4 muslimské albánské domácnosti.[2]

Podle sčítání lidu z roku 2002 měla obec celkem 55 obyvatel.[3] Etnické skupiny ve vesnici zahrnují:[3]

Reference

  1. ^ Godišen zbornik (1962). Geografija i geologija, svazky 1-3. Univerzitet vo Skopje. Prirodno-matematički fakultet. p. 90.CS1 maint: ref = harv (odkaz) „При крајот на минатиот и почетокот на овој век Д. Врановци било торбешко-македонско, Бањица арнаутско-македонско, Лисиче и Оморани македонско-арнаутско-торбешко и Црквино македонско-турско-торбешко село. За време на Балканската војна муслиманското население било присилно од Лисиче во Јаболчиште и од Оморани во Согле. По Втората светска војна се иселило торбешкото насели
  2. ^ Srpsko geografsko društvo (1967). Glasnik Srpskog geografskog društva: Bulletin de la Société serbe de geographie. Svazky 47-49. p. 110.CS1 maint: ref = harv (odkaz) „Становништво арбанашке говорие групе данас има у 11 села, во области Бабуне и Тополке Та села су:. Г Јаболчиште (. 105 дом), Д. Јаболчиште (. 53 дом), Г. Врановци (. 38 дом), Г. Оризари (30 дом.), Сливник (19 дом.), Согле (18 дом.), Црквино (9 дом.), Кљуковец (6 дом.), Бањица (4 дом.), Мелн 1 дом.). "
  3. ^ A b Makedonské sčítání lidu (2002), Kniha 5 - Celková populace podle etnické příslušnosti, mateřského jazyka a náboženství, Státní statistický úřad, Skopje, 2002, s. 190.