Bangladéšská národní rada pro sociální zabezpečení - Bangladesh National Social Welfare Council

Bangladéšská národní rada pro sociální zabezpečení
Formace1972
Hlavní sídloDháka, Bangladéš
Obsluhovaný region
Bangladéš
Úřední jazyk
bengálský
webová stránkaBangladéšská národní rada pro sociální zabezpečení

Bangladéšská národní rada pro sociální zabezpečení (বাংলাদেশ জাতীয় সমাজকল্যাণ পরিষদ) je národní rada odpovědná za provádění činností a programů sociální péče v Bangladéši. Je umístěn v Dháka, Bangladéš.[1][2][3]

Dějiny

Bangladéšská národní rada sociální péče sleduje svůj původ v Radě sociální péče v roce 1956, která se stará o blaho Biharis, který se přestěhoval do Východní Pákistán po rozdělení Indie. Poté, co se Bangladéš stal nezávislou zemí v roce 1971, byla rada založena usnesením v parlamentu a přejmenována na Bangladéšskou radu sociálních věcí. Bylo umístěno pod ministerstvo práce a sociálních věcí.[4][5] V listopadu 2008 zvláštní asistent pro telekomunikace u hlavního poradce prozatímní vlády Bangladéše brigádního generála M. A. Malek slavnostně otevřel web Bangladéšské národní rady pro sociální zabezpečení.[6] Nevládní organizace jsou registrovány u rady.[7]

Reference

  1. ^ „Bangladéšská národní rada pro sociální zabezpečení“. bnswc.gov.bd. Vláda Bangladéšského lidu. Citováno 1. dubna 2018.
  2. ^ „Zajistit zastoupení v parlamentu“. Daily Star. 4. prosince 2008. Citováno 1. dubna 2018.
  3. ^ Nations, United (2009). Norma EHK OSN pro marketing a obchodní kontrolu kvality papriky zeleninové: Vysvětlující brožura. Publikace OSN. str. 60. ISBN  9789210543378.
  4. ^ „Historie sociálních služeb v Bangladéši“. observerbd.com. Citováno 1. dubna 2018.
  5. ^ Uddin, Md Mohin. „History of Ministry of Social Welfare, Bangladesh (NCSW in BD)“. Sociální práce vzdělávání Bangladéš. Citováno 1. dubna 2018.
  6. ^ „Politika širokopásmového připojení brzy“. Daily Star. 5. listopadu 2008. Citováno 1. dubna 2018.
  7. ^ Katsiaficas, George N. (2013). Neznámá povstání v Asii: Lidová moc na Filipínách, v Barmě, Tibetu, Číně, na Tchaj-wanu, v Bangladéši, Nepálu, Thajsku a Indonésii, 1947-2009. PM Press. str. 236. ISBN  9781604864885. Citováno 1. dubna 2018.