Bandino Panciatici - Bandino Panciatici - Wikipedia
Bandino Panciatici (10. července 1629 - 21. dubna 1718) jako a římský katolík kardinál od roku 1690 do roku 1718.
Životopis
Bandino Panciatici se narodil v roce Florencie 10. července 1629.[1] Pocházel z Pistoian ušlechtilý rodina, a byl příbuzný Papež Klement IX.[1] On byl vzděláván u Univerzita v Pise, přijímající a doktorát v zákon.[1]
Po univerzitě odcestoval do Řím a vykonával advokacii s Giambattista De Luca.[1] Když se v roce 1667 jeho příbuzným stal papež Klement IX., Vstoupil do papežská domácnost.[1] Se stal secondo collaterale z Římská kurie. Krátce nato se stal poručíkem auditora Apoštolská kamera.[1] Když Papež Klement X byl zvolen v roce 1670, rezignoval na respektování zákonů spravedlnosti (non mancare ai doveri della giustizia), vracející se do Florencie.[1] V roce 1678 byl povolán do Říma Pope Innocent XI stát se tajemníkem SC apoštolské návštěvy a státu štamgastů.[1] Poté se v roce 1686 stal SC biskupů a štamgastů. Později se stal Referendum tribunálů Apoštolský podpis spravedlnosti a milosti.[1]
7. října 1689 se stal prodatary z Apoštolská dataria.[1] 14. října 1689 se stal Titulární patriarcha Jeruzaléma, s osvobození za to, že jsem ještě neobdržel Svěcení.[1] Byl zasvěcen jako biskup v Římě kardinálem Gasparo Carpegna 21. prosince 1689.[1] 25. ledna 1690 byl jmenován Asistent na Papežském trůnu.[1]
Papež z něj udělal kardinál kněz na konzistoř ze dne 13. února 1690.[1] 10. dubna 1690 obdržel červená čepice a titulární kostel z San Tommaso in Parione.[1] Podílel se na konkláve z roku 1691 který zvolil Pope Innocent XII.[1] Dne 14. července 1690 byl novým papežem potvrzen jako prozatímní.[1] Rozhodl se pro titulární kostel sv San Pancrazio 8. srpna 1691.[1] Se stal Camerlengo z Sacred College of Cardinals v roce 1699, který tuto funkci zastával do 3. února 1700.[1] Podílel se na konkláve z roku 1700 který zvolil Papež Klement XI.[1] Nový papež mu nabídl pozici Kardinál státní tajemník, ale odmítl kvůli svému věku.[1] Souhlasil však, že bude sloužit jako prefekt SC Tridentské rady za předpokladu, že tento úřad bude 4. prosince 1700.[1] Vyměnil svůj titulární kostel za Santa Prassede 19. února 1710.[1]
Zemřel ve svém sídle Palazzo Bolognetti 21. dubna 1718.[1] On byl původně pohřben v San Pancrazio, ale později znovu pohřben na tradičním pohřebišti své rodiny, v Bazilika Santa Maria Novella ve Florencii.[1]
Biskupská posloupnost
Byl biskupem hlavní vysvěcovač z:[2]
- Giovanni Matteo Marchetti, Biskup z Arezza (1691);
- Sebastiano Perissi, Biskup Nocera de 'Pagani (1692);
- Carlo Cutillo, Biskup z Minori (1694);
- Giovanni Battista Capilupi, Biskup z Polignana (1694);
- Giovanni Battista Gentile, Biskup z Ajaccia (1694);
- Pietro Gaddi, Biskup Spoleta (1695);
- Giuseppe Cei (biskup), Biskup z Cortony (1695);
- Domenico Belisario de Bellis, Biskup z Molfetty (1696);
- Nicolò Nardini, Biskup z Acquapendente (1696);
- Antonio Grassi, Biskup z Chioggie (1696);
- Pietro Paolo Gerardi, Biskup z Anagni (1696);
- Vincenzo Maria de Rossi, Biskup z Penne e Atri (1696);
- Lorenzo Fabri, Biskup z Fossombrone (1697);
- Giovanni Fontana, Biskup z Ceseny (1697);
- Giuseppe Antonio Bertodano, Biskup z Vercelli (1697);
- Andrea Deodati, Arcibiskup z Rossana (1697);
- Giuseppe Rodoero, Biskup z Acerry (1697);
- Giambattista Isnardi de Castello, Biskup z Mondovi (1697);
- Domenico Pacifico, Biskup z Teano (1698);
- Bisanzio Fili, Biskup z Oppido Mamertina (1698);
- Pietro Spínola, Biskup z Ajaccia (1698);
- Philippus Albini, Biskup Sant'Agata de 'Goti (1699);
- Giovanni Dominico Tomati, Titulární biskup z Cyrene (1700);
- Ulisse Giuseppe Gozzadini, Titulární arcibiskup z Teodosia (1700);
- Tommaso Antonio Scotti, Arcibiskup z Dubrovníku (1701);
- Francesco Frosini, Biskup Pistoia e Prato (1701);
- Orazio Maria Panciatichi, Biskup z Fiesole (1703);
- Benedetto Falconcini, Biskup z Arezza (1704);
- Pietro Priuli, Biskup z Bergama (1708).
Reference
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X y Miranda, Salvador. „PANCIATICI, Bandino (1629-1718)“. Kardinálové kostela Svaté říše římské. Florida International University.
- ^ A b Cheney, David M. "Bandino Cardinal Panciatici". Catholic-Hierarchy.org. Citováno 16. června 2018. [self-publikoval]
Externí odkazy a další zdroje
- Cheney, David M. „Jeruzalémský patriarchát {Ger Jerusalemme}“. Catholic-Hierarchy.org. Citováno 16. června 2018. (pro chronologii biskupů) [self-publikoval]
- Chow, Gabriel. „Patriarchální stolec Jeruzaléma (Izrael)“. GCatholic.org. Citováno 16. června 2018. (pro chronologii biskupů) [self-publikoval]
Tituly katolické církve | ||
---|---|---|
Předcházet Egidio Colonna | Titulární patriarcha Jeruzaléma 1689—1690 | Uspěl Niccolo Pietro Bargellini |
Předcházet Gregorio Giovanni Gasparo Barbarigo | Kardinál-kněz z San Tommaso in Parione 1690—1691 | Uspěl Innico Caracciolo (Iuniore) |
Předcházet Antonio Pignatelli del Rastrello | Kardinál-kněz z San Pancrazio 1691—1710 | Uspěl Damian Hugo Philipp von Schönborn Bushein |
Předcházet Domenico Maria Corsi | Camerlengo z Sacred College of Cardinals 1699—1700 | Uspěl Giacomo Cantelmo |
Předcházet Fabrizio Spada | Kardinál-kněz z Santa Prassede 1710—1718 | Uspěl Francesco Barberini (iuniore) |