Baca Kurti - Baca Kurti
Baca Kurti | |
---|---|
narozený | Baca Kurti Gjokaj ca. 1807 |
Zemřel | 1881 Milesh, Osmanská říše, (dnešní Černá Hora) |
Příčina smrti | Otrávený |
Odpočívadlo | Hřbitov svatého Michala Dinoša, Černá Hora Souřadnice: 42 ° 24 'severní šířky 19 ° 20 'východní délky / 42,400 ° S 19,333 ° E |
Vzdělávání | Žádný |
obsazení | Šéf klanu |
Organizace | Liga Prizren |
Titul | Náčelník Gruda klan |
Baca Kurti Gjokaj[A] (C. 1807–1881) byl Albánec nacionalistický vůdce, který se účastnil Bitva u Ržanicë proti Knížectví Černé Hory.
Život
Baca se narodil kolem roku 1807 ve vesnici Milješ (Milesh) v Kmenová oblast Gruda[1] poblíž města Tuzi, albánskému horalovi (Malësor ) rodina. V roce 1856 se stal vojvoda Gruda poté, co ve Fundně odložil skupinu rebelů. Zabil také bratra Marko Miljanov ten rok.[2]
Byl jedním z 15 osmanských delegátů ze severní Albánie vyslaných během jednání Kongres v Berlíně (13. června - 13. července 1878).[3] Kromě tří strážců z Mirdite, z katolických delegátů byli náčelníci Çun Mula z Hoti, Baca Kurti z Grudy, Marash Dashi z Shkreli, Cil Vuksani z Kastrati, Mark Lula z Shala, Mark Kola z Shosha a Con Geda ze Shllaku.[3]
Vstoupil do albánského nacionalisty Liga Prizren po rozhodnutí berlínského kongresu o předání albánských obydlených oblastí Hoti Gruda, Plav, Gusinje, Kastrati atd Knížectví Černé Hory.[1] Když princ Nicholas já Černé Hory vstoupil na území, které mu bylo postoupeno Kongres v Berlíně, Baca Kurti a další náčelníci Malesia organizoval odpor proti Černé Hoře.[1] Severoalbánští horali porazili Černohorce v Bitva u Ržanice.[1] Byl vyznamenán jako jeden z nejlepších velitelů Çun Mula během bitvy.[Citace je zapotřebí ]
Vëllazën, anmiku po na mësyen! Kush don me deke sot për vend të vet dhe për nder të armëve të veta, të vinë pas meje!
(„Bratři, nepřítel jde za námi! Kdo chce dnes zemřít pro svou vlastní zemi a pro čest svého brnění, následuje mě“)— Baca Kurti, během bitvy u Ržanice
Zmobilizoval nejen členy svého klanu, ale také členy dalších měst Malesia „bojovat proti černohorské armádě a nechat černohorské opustit albánské území: všichni muži ve věku od 7 do 70 let, sjednoceni, přinutili černohorské síly k odchodu do důchodu. Dnes ho Albánci znají po celém světě, protože na jeho počest vzniklo mnoho písní a básní.[1]
Anotace
Reference
- ^ A b C d E F Gjonaj, Gjekë. „Baca Kurti - krenaria e Malësisë“. Buzuku.[je zapotřebí lepší zdroj ]
- ^ Kmeny v Albánii; historie, kultura, společnost. Robert Elsie. 2015. s. 45.
- ^ A b C Istorijski zapisi. 31. Istorijski institut SR Crne Gore c. 1978. str. 54.
Од укупно 15 делегата из северне Албаније, од католика, поред тројице заптија из Мирдитије, треба поменути барјактаре: (! Тако) Чул-Мула из Хота, Баца-Курти из Груда, Мараш-Даши из Шкреља, Ђил Вуксани из Кастрата, Марк- Љуља из Шаље, Марк-Коља из Шоше и Ђон-Геда, војводу из Шљаку.43 Седмог јула вратили су се се у Телал је објавио општи састанак на управо ...
- ^ Crnogorske anegdote: Antologija. Grafički zavod. 1967. str. 162.
БАЦО КУРТА Во] воду Баца Курта, из Милеша, из Груде, у неко] препирци удари по образу] едан Подг Шамар] е код Арбанаса неопростива увре- да. Због удара шамаром међу њима] е било много л> удских жртава.
Další čtení
- Musa Kraja (1996). Baca Kurti dhe mbrojtja e Grudës. Shtëpia Botuese e Lidhjes së Shkrimtarëve.