Bärbel-Maria Kurth - Bärbel-Maria Kurth

Bärbel-Maria Kurth v roce 2018

Bärbel-Maria Kurth (narozen 6. srpna 1954 v Freiberg, Německo ) je Němec statistik a epidemiolog. V letech 1998 až 2019 vedla oddělení epidemiologie a monitorování zdraví na Robert Koch Institute v Berlíně.[1] V roce 1998 zahájila první celostátní zdravotní průzkum. Následně se svým oddělením zavedla systém nepřetržitého monitorování zdraví pro Německo.[2]

Život

Bärbel-Maria Kurth studovala matematiku na Humboldtova univerzita v Berlíně (1973-1978) a v roce 1981 získala doktorát v oboru teoretické statistiky. Po deseti letech univerzitního výzkumu a výuky na Humboldtově univerzitě a Univerzita v Hamburku, v roce 1992 se stala vedoucí katedry epidemiologie životního prostředí a vedoucí katedry zdravotních rizik a prevence na Ústavu pro sociální lékařství a epidemiologii Federální zdravotnická agentura v Berlíně v roce 1994.

Po rozpuštění Federální agentury pro zdraví byla vedoucím oddělení „Přenosných nemocí a hlášení zdraví“ na Robert Koch Institute od roku 1995.[1] V letech 1998 až 2019 byla vedoucím oddělení epidemiologie a monitorování zdraví. Zde propagovala výzkum veřejné zdraví -relevantní choroby v souladu s "SZO globální akční plán pro prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí na období 2013–2020 “.[1][3]

V Institutu Roberta Kocha vedl Kurth zřízení celonárodního systému monitorování zdraví u nepřenosných nemocí (NCD) u dětí a dospělých. Iniciovala první celostátní průzkum, Federal Health Survey 1997/1998, a od té doby vytrvale pokračovala ve své vizi zavedení nepřetržitého monitorování zdraví v Německu.[2] Prvořadým cílem monitorování, které probíhá nepřetržitě od roku 2007, je zlepšení zdraví populace.[3]

Kurthův výzkum se zaměřuje na zdraví dětí a dospívajících, nadváhu a obezita, zdraví v demografických změnách a epidemiologické a statistické metody.[1] Dala důležité podněty pro další rozvoj hlášení zdraví a založila Future Forum Public Health společně s lidmi, kteří jsou aktivní v oblasti vědy a praxe.[3][4] Kromě svých publikací byla spolueditorkou série „Report Versorgungsforschung“ časopisu Německá lékařská asociace (BÄK) od roku 2010.[5]

Ocenění

  • 1978: Karl-Weierstrassova cena Humboldtovy univerzity za vynikající matematické úspěchy[1]
  • 1981: Humboldtova cena Humboldtovy univerzity v Berlíně za vynikající vědecké úspěchy[1]
  • 2005: medaile Johanna Petera Franka z Federální asociace lékařů a zubních lékařů veřejné zdravotní služby[1]
  • 2016: Solomon Neumann Medal of the German Society for Social Medicine and Prevention (DGSMP)[6][7]

Funkce a členství (výběr)

  • Člen řídící skupiny Akčního programu Životní prostředí a zdraví Federálního ministerstva zdravotnictví (BMG) a Federálního ministerstva pro životní prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost (BMU) (1996-2008)
  • Člen Stálého koordinačního výboru Federálního střediska pro výchovu ke zdraví (BZgA) (1996-2009)
  • Člen redakční rady Bundesgesundheitsblatt (1998-2013)
  • Předseda a místopředseda Německé společnosti pro epidemiologii (DGEpi) (1999-2003)
  • Člen vědecké poradní rady Federální asociace lékařů a zubních lékařů (2000–2013)
  • Zakládající člen a mluvčí Interdisciplinární sítě pro epidemiologický výzkum v Berlíně (EpiBerlin) (2002-2004)
  • Zástupce Německa v „síti příslušných orgánů ve zdravotnických informacích a znalostech“ Evropské komise (2003-2009)
  • Člen vědecké poradní rady studie KORA GSF Mnichov (2004-2009)
  • Člen řídící skupiny „Zdravotní cíle“ Společnosti pro pojišťovací vědu a design (GVG) (2005–2014)
  • Člen vědecké poradní rady (2005-2017) a místopředseda vědecké poradní rady (2010-2016) Německé lékařské asociace (BÄK)
  • Člen rady vědecké poradní rady Německé lékařské asociace (BÄK) (2006-2016)
  • Člen řídícího výboru ESC národní kohorty (NAKO Health Study) (od roku 2009)
  • Člen vědecké poradní rady Federálního střediska pro výchovu ke zdraví (BZgA) (od roku 2009)
  • Člen dozorčí rady a vědecké poradní rady Německé společnosti pro biotechnologický výzkum (nyní Helmholtzovo centrum pro výzkum infekcí) v Braunschweigu (jmenován spolkovým ministrem školství a výzkumu) (2010-2014)[1]
  • Člen rady pro sociální a ekonomická data (RatSWD) (2011-2013)
  • Člen vědecké poradní rady sociálně-ekonomického panelu (SOEP) (2011-2018)
  • Zakládající člen Future Forum Public Health (od roku 2016)[1][8]

Publikace (výběr)

  • Bärbel Bellach: Parameterschätzungen in linearen stochastischen Differentialgleichungen und ihre asymptotischen Eigenschaften. Dizertační práce A. Humboldt-Universität, Berlín 1981.
  • Bärbel Bellach: Poznámky k použití Pearsonova korelačního koeficientu a dalších asociačních opatření při hodnocení platnosti a spolehlivosti metod hodnocení výživy. V: Evropský deník klinické výživy. Band 47, Suppl 2, 1993, S. S42 – S5.
  • Hans Hoffmeister, Bärbel-Maria Bellach: Die Gesundheit der Deutschen. Zusammenhänge zwischen Gesundheit und Lebensstil, Umwelt und soziodemografischen Faktoren: eine Auswertung von Surveydaten. (= RKI-Hefte. 15). Robert-Koch-Institut, Berlín 1996, ISBN  3-89606-016-3.
  • Thomas Nicolai, Bärbel Bellach, Erika Mutius, W. Thefeld, H. Hoffmeister: Zvýšená prevalence senzibilizace proti aeroalergenům u dospělých na západě ve srovnání s východním Německem. V: Klinická a experimentální alergie: Journal of the British Society for Allergy and Clinical Immunology. Band 27, 1997, S. 886–892. doi: 10.1111 / j.1365-2222.1997.tb01228.x.
  • Bärbel Bellach, Hildtraud Knopf, W. Thefeld: Der Bundes-Gesundheitssurvey 1997/1998. V: Gesundheitswesen. Pásmo 60, 1998, S. 59–68.
  • Bärbel Bellach: Leitlinien und Empfehlungen zur Sicherung von Guter Epidemiologischer Praxis (GEP). V: Bundesgesundheitsblatt - Gesundheitsforschung - Gesundheitsschutz. Pásmo 43, 2000, S. 468–475. doi: 10,1007 / s001030070056.
  • B.-M. Kurth (Hrsg.): Monitoring der gesundheitlichen Versorgung in Deutschland: Konzepte, Anforderungen, Datenquellen. Deutscher Ärzte-Verlag, Köln 2008, ISBN  978-3-7691-3324-0.
  • Bärbel-Maria Kurth: DEGS - Studie zur Gesundheit Erwachsener v Německu: Projektbeschreibung. (= Beiträge zur Gesundheitsberichterstattung des Bundes). Robert-Koch-Institut, Berlín 2009, ISBN  978-3-89606-199-7.
  • Bärbel-Maria Kurth: Das RKI-Gesundheitsmonitoring - byl es enthält und wie es genutzt werden kann. In: Fórum veřejného zdraví: Forschung - Lehre - Praxis. Fórum veřejného zdraví. Band 20, Heft 3, 2012. ISSN  0944-5587. doi: 10.1016 / j.phf.2012.06.001

externí odkazy

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i "„ Dir'in und Prof'in Dr. rer. Nat. Bärbel-Maria Kurth "Lebenslauf" (PDF) (v němčině). Bundesärztekammer vom 8. Mai 2018. Citováno 2019-10-16.
  2. ^ A b „Ein Portrait über die Epidemiologin Dr. Barbel Maria-Kurth“. BERLIN MEDICAL č. 2/2005. Citováno 2019-10-04. online seit 10. června 2009
  3. ^ A b C „Abteilung für Epidemiologie und Gesundheitsmonitoring“ (v němčině). Robert Koch-Institut. Citováno 2019-11-18.
  4. ^ „Zukunftsforum Public Health“ (v němčině). Robert Koch-Institut. Citováno 2019-12-08.
  5. ^ Zpráva Versorgungsforschung (pásmo 1–9).
  6. ^ „Salomon-Neumann-Medaille 2016 am 14.09.16 im Erich-Brost-Pavillon auf Zeche Zollverein, Essen“ (v němčině). Deutsche Gesellschaft für Sozialmedizin und Prävention. Citováno 2019-11-08.
  7. ^ Laudatio zur Salomon Neumann-Medaille 2016: RKI Abteilung Epidemiologie und Gesundheitsmonitoring. 78. str. 801–803. doi:10.1055 / s-0042-120861.
  8. ^ „Lebensläufe der Referent * innen - Prof. Dr. rer. Nat. Bärbel-Maria Kurth, erschienen in: Dokumentation des ersten„ Länger besser leben. “- Kongresy, 26. dubna 2018. Strana 24“ (PDF) (v němčině). „Länger besser leben.“ - Institut der Universität Bremen. Citováno 2019-12-02.