Azərpoçt - Azərpoçt
![]() | |
Státní společnost | |
Průmysl | Poštovní služby |
Založený | 29. září 1999 |
Hlavní sídlo | , |
Oblast sloužila | Ázerbájdžán / po celém světě |
Klíčoví lidé | Generální ředitel - Emin Ramiq oğlu Əfəndiyev |
Služby | Doručení poštou /Dodání balíku /Sběr pošty |
Příjmy | 773,5 milionu Ázerbájdžánský manat (2007) |
Majitel | Ázerbájdžánská republika |
webová stránka | www.azerpost.az (v ázerbájdžánštině a angličtině) |
Azərpoçt je společnost odpovědná za poštovní služby v Ázerbajdžán.
Společnost Azərpoçt byla založena 29. září 1999 ministerstvem komunikace Ázerbájdžánu usnesením „Číslo 151“ s názvem „O pokračování reforem a zlepšení struktury v postkomunikační oblasti“.[1] Nahradil předchozí „Azərpoçt İstehsalat Birliyi“ (Azerpost Production Union), který byl vytvořen po pád Sovětského svazu v roce 1991. Azərpoçt se stal národním poštovním operátorem v roce 2004 a pokrývá všechna území Ázerbájdžánu.[1]
Azərpoçt má 4 přidružené pobočky. Jedná se o služby třídění a technické podpory, expresní poštu a speciální komunikaci. Samotná Azərpoçt má 71 poboček. Ty poskytují poštovní služby a některé komerční služby zákazníkům prostřednictvím pošt. V Azərpoçtu je asi 1 500 pošt. Jsou pod dohledem poboček a primárně poskytují poštovní služby.
Služby
- Tradiční poštovní nebo balíkové služby
- Netradiční služby (bankovnictví, pojišťovnictví atd.)
- Finanční služby - elektronické platby (důchody, sociální dávky, převody peněz atd.), Inkaso plateb (platby za veřejné služby, daně), vklady (termínované a bez termínu), prodej dalších spořicích produktů, zdokonalení stávajícího systému peněžních poukázek, vydání debetních karet (na základě vkladů zákazníků) a datum narození.
- Služby elektronické veřejné správy - vydávání různých certifikátů, obchodních a osobních dokumentů místními a ústředními výkonnými orgány,
- Placení daní, cel a dalších poplatků místním a ústředním výkonným orgánům;
- E-služby obchodu, elektronický obchod, otevírání kyber-mailových a e-mailových adres, přístup k síti Internet, informace a elektronické databáze.[2]
Historie vývoje
První systematizovaná poštovní komunikace byla vytvořena v roce 1501 vedoucím státu Safavits Shah Ismayil Khatai za účelem zlepšení ekonomiky, ochrany země před nepřáteli, jakož i vytvoření pevného systému řízení státu a shromažďování informací ze vzdálených oblastí země.
Moderní poštovní systém byl do Ázerbájdžánu přivezen na počátku XIX. Století a první pošta byla otevřena v roce 1818 v Yelisavetpolu (současná Ganja). První poštovní komunikace byla vytvořena v Ázerbájdžánu 1. června 1818. Později byly poštovní expedice organizovány v Baku v roce 1826, v Nakhchivanu 12. března 1828. 15. června 1830 bylo zřízeno poštovní úřad s prvním stupněm v Shamakhi a Šuša byl zaměřen na rozvoj ekonomických vazeb mezi Ruskem a Zakaukazskem (Jižní Kavkaz). První poštovní úřady se tedy objevily v Ázerbájdžánu během třicátých let 20. století (první třída v Shusha, Shamakha, Baku a Nakhchivan, druhá třída v Ganca a Guba).
Využívání železnice pro doručování poštovních zásilek mezi Baku a Tbilisi 9. května 1883 a mezi Baku a Darbandem v roce 1900 byly dva milníky pro další vývoj poštovních služeb. První poštovní zásilka mezi kavkazskými a íránskými přístavy (Rašt a Astarabad) přes Kaspické moře se uskutečnila v roce 1861. Poštovní komunikace mezi Tbilisi a Culfou byla zahájena na podporu tranzitního obchodu s Íránem na období 1863–1972. Ázerbájdžánská demokratická republika (1918-1920) zřídila ministerstvo pošty a telegrafu 6. října 1918. 15. března 1919 byla mezi Ázerbájdžánem a Gruzií organizována výměna poštovních zásilek, peněžních poukázek, cenných dopisů a balíků. Post-telegrafní vztahy mezi Ázerbájdžánem a Íránem se uskutečnily 6. dubna 1920
Během druhé světové války bylo v zájmu rozvoje ekonomiky a sociálních podmínek lidí zapotřebí zvýšení poštovních služeb. V tomto období se tedy poštovní komunikační sítě zvýšily 9krát a dosáhly 524 ve srovnání s rokem 1920 a 402 z nich, tj. 76,7%, se nacházelo ve vesnicích.
V roce 1945 se v Baku konala mezinárodní poštovní expedice. Cílem této akce bylo zajistit pohyb mezinárodních balíků a také jejich ochranu a kontrolu. Ve stejném roce byla délka následného dodání vnitrostátní leteckou dopravou 1042 km.
V padesátých letech se ve srovnání se čtyřicátými lety výměna dopisů zvýšila o 140%, balíků o 80%, poukázek o 237%, periodik o 80% a počet poštovních schránek vzrostl na 3000.
V roce 1955 se celková délka poštovních cest pohybovala kolem 8668 km. Dodací kapacita leteckou dopravou byla 736,1 tuny, po moři 4212 tun.
V roce 1970 ve srovnání s rokem 1940 se počet poštovních zařízení zvýšil třikrát a činil 1590 (zejména ve venkovských oblastech 1171), počet poštovní korespondence se zvýšil třikrát a činil 75 milionů, zásilky se zvýšily dvakrát, periodika 6,5krát, vzdálenost poštovní trasy 3krát (dosáhlo 20023 km), počet automobilových tras se zvýšil 9krát a dosáhl 1705 tisíc km. Tento proces je považován za redukci tras koňského vozu.
Na konci XX. Století, s rozpadem SSSR, nahradila „Azerpost“ Production Union bývalý poštovní systém a začala organizovat poštovní a elektrikářskou komunikaci a poskytovat služby v Ázerbájdžánu
„Azerpost“ SE jako následovník „Azerpost“ PU byl založen usnesením Ministerstva komunikace ze dne 23. 9. 1999, č. 151 „O pokračování reforem a zdokonalování struktury v postkomunikační oblasti“. Enterprise byla založena na základě produkční unie „Azerpost“ a stala se jejím právním nástupcem.[3]
Struktura organizace
- Třídicí centrum
- „Azerekspresspost“ UK
- Speciální komunikační centrum
- Centrum technické podpory
„Azerpost“ SE se skládal ze 63 poštovních poboček, 1537 pošt a 130 poštovních agentur.[4]
Viz také
- Azermarka, společnost odpovědná za výrobu a prodej známek
- Poštovní známky a poštovní historie Ázerbájdžánu
Reference
- ^ A b Azərpoçt: Historie vývoje Archivováno 6. července 2011 na adrese Wayback Machine
- ^ „Společnost s ručením omezeným Azerpost“.
- ^ "Historie vývoje".
- ^ "Pobočky".
externí odkazy
- Oficiální webové stránky (v ázerbájdžánštině a angličtině)