Axel Ryding - Axel Ryding
Axel Ryding | |
---|---|
Rodné jméno | Knut Axel Ryding |
narozený | Västra Tunhem, Švédsko | 28. srpna 1831
Zemřel | 7. února 1897 Skövde, Švédsko | (ve věku 65)
Věrnost | Švédsko |
Servis/ | Švédská armáda |
Roky služby | 1851–1896 |
Hodnost | generálporučík |
Zadržené příkazy |
|
Jiná práce | Ministr války |
generálporučík Knut Axel Ryding (28. srpna 1831 - 7. února 1897) byl a Švédská armáda důstojník. Mezi jeho vyšší velení patří místo šéfa Generální štáb a velící důstojník 3. vojenského okruhu a 3. divize. Ryding také sloužil jako Ministr války po dobu pěti let
Kariéra
Ryding se narodil 28. srpna 1831 v Sandgärdetu poblíž Vänersborg,[1] ve Västra Tunhem socken, Älvsborg County.[2] Byl mladším bratrem Gustafa Rydinga (1833–1901), budoucího Guvernér Västernorrland County.[3] Prošel studentexamen v Uppsala v roce 1849[2] a byl pověřen jako důstojník v Göta dělostřelecký pluk v roce 1851 v hodnosti Underlöjtnant. Ryding tam byl povýšen na kapitána v roce 1863. V letech 1861–70 působil jako učitel fyziky na Vyšší dělostřelecké škole (Högre artilleriläroverket) v Marieberg a v letech 1863–72 působil také jako učitel dělostřelectva a ručních zbraní u Královská vojenská akademie.[1] Dále, Ryding byl učitelem matematiky a fyziky na Farmaceutickém institutu (Farmaceutický institut) od roku 1861 do roku 1875.[2] Poté, co pracoval jako tajemník ve Výboru pro obranu (Försvarsutskottet) v Riksdag V roce 1871 byl Ryding v následujícím roce jmenován důstojníkem generálního štábu a ve stejném roce byl povýšen na majora v armádě. Povýšen na podplukovníka Generální štáb v roce 1873 nastoupil na post náčelníka Vojenský úřad ministerstva pozemní obrany v roce 1873. V roce 1875 byl povýšen na podplukovníka a jmenován velícím důstojníkem Jämtland Ranger Corps, ze kterého byl v roce 1879 přeložen jako plukovník a plukovní velitel Skaraborg pluk. V únoru 1882 byl jmenován generálmajorem a náčelníkem generálního štábu, ale tuto pozici zastával pouze několik měsíců, když v červnu téhož roku byl jmenován Státní radou (Statsråd) a vedoucí ministerstva pozemní obrany, běžně známý jako Ministr války.[1]
V této funkci představil Riksdagu z roku 1883, který představil Výbor pro pozemní obranu z roku 1880 (Lantförsvarskommittén), jehož byl členem, velký vypracovaný návrh nového armádního rozkazu; na základě rekrutovaných pravidelných vojáků a branců. Navzdory pečlivému prošetření otázky obrany a přesvědčivému způsobu, jakým Ryding bojoval za provedení návrhu, však nebylo přijato, hlavně z toho důvodu, že Andra Kammaren, se drtivou většinou rozhodl vypustit ustanovení obsažené v návrhu na vytvoření záložních jednotek pro armádu, po kterém Första kammaren zamítl návrh způsobu obstarání pravidelných jednotek. Osud, který tak ovlivnil vládní návrh, vyústil v to, že Ryding (spolu s dalšími členy kabinetu) požádal o rezignaci z kabinetu, která mu však nebyla přiznána.[1]
Během příštích několika let se Ryding s velkou energií pokusil o „částečnou cestu reforem“ zajistit alespoň určité zvýšení obranných sil Švédska, ale většina návrhů za tímto účelem, které byly předloženy Riksdagu, byla zastavena proti šetrnosti z Andra Kammaren's většinou. Když však Riksdag neposkytl potřebné finanční prostředky, Ryding v roce 1887 rezignoval z kabinetu. V roce 1885 byl však jmenován velitelem 3. vojenského okruhu (Tredje militärdistriktet), které pozice spolu s příslušným velením 3. divize (Tredje fördelningen) držel až do roku 1896, kdy, po přerušení dlouhodobé nemoci, odešel z vojenské služby. Před tím, v roce 1892, byl povýšen na generálporučíka. V letech 1883–1887 byl Ryding členem Första kammaren pro Västernorrland County a v letech 1891–92 člen Andra Kammaren pro města Mariestad, Skövde a Falköping.[1] Ryding byl členem Výboru pro konstrukci základů pro přepravu zbraní do polních děl (Kommittén angående konstruktionsgrund for lavett until fältkanoner) v roce 1872 ve Výboru pro obranu zátok do Stockholmu a dalších přístavů (Kommittén angående försvaret av inloppen into Stockholm och andra hamnar) od roku 1878 do roku 1879 a (po určitou dobu) ve Výboru pro obranu země (Lantförsvarskommittén) od roku 1880 do roku 1882; Předseda Výboru pro polní management a jevištní předpisy (Kommittén angående fältförvaltnings- och etappreglementen) od roku 1888 do roku 1892; člen Výboru pro řád armády (Härordningskommittén) od roku 1890 do roku 1891; Předseda Výboru pro plány vyzbrojování opevnění na stockholmském souostroví (Kommittén angående bestyckningsplaner for befästningarna i Stockholms skärgård) atd. od roku 1891 do roku 1892.[2]
Osobní život
Ryding si vzal dne 5. ledna 1875 v Vänersborg Jenny Christina Rosalia (Rosalie) Petersson (5. února 1842 ve Stockholmu - 22. března 1925 ve Stockholmu), dcera Carla Gustafa Peterssona a Johanna Maria Winberg.[4] Měli tři děti; Karin Astrid Kristina (narozen 3. dubna 1878), Jenny Marika Charlotta (20. srpna 1880 - 6. ledna 1955) a Johan Karl Axel (narozen 23. dubna 1882).[5]
Ryding zemřel dne 7. února 1897 v Skövde.[1] Byl pohřben na hřbitově Sankta Elin ve Skövde.[6]
Data hodnosti
- 1851 – Underlöjtnant
- 1856 – Poručík
- 1863 – Kapitán
- 1872 – Hlavní, důležitý
- 1873 – podplukovník
- 1879 – Plukovník
- 1882 – Generálmajor
- 1892 – generálporučík
Ocenění a vyznamenání
Rydingovy ceny:[7]
- Velitel velkokříže Řád meče
- Rytíř Řád svatého Olava
- Velký kříž Svatý Benedikt z Avizu
- Velký důstojník Čestná legie
- Velitel Řád Franze Josefa
- Rytíř Řád Dannebrog
Vyznamenání
- Člen Královská švédská akademie válečných věd (1866)[1]
Reference
- ^ A b C d E F G Westrin, Theodor; Berg, Ruben G: syn; Söderberg, Verner, eds. (1916). Nordisk familjebok: konversationslexikon och realencyklopedi (ve švédštině). 23 (Nové, rev. A bohatě nemocné vydání). Stockholm: Nordisk familjeboks förl. str. 1319–1320. SELIBR 8072220.
- ^ A b C d Hildebrand, Albin, ed. (1905). Svenskt porträttgalleri. 25, Riksdagens första och andra kammare 1867–1904. 2, Riksdagens andra kammare (ve švédštině). Stockholm: Tullberg. str. 258. SELIBR 384716.
- ^ Wallén, Karl Alfred Julius, ed. (1943). Västgötar ve Stockholmu: Med inledning: Västgötar ve Stockholmu pod hlavičkou gångna (ve švédštině). Malmö: Skånetryckeriet. 27, 29. SELIBR 1456758.
- ^ Nevéus, Torgny (2000–2002). „K Axel Ryding“. Svenskt biografiskt lexikon (ve švédštině). 31. Národní archiv Švédska. str. 104. Citováno 2019-11-13.
- ^ „Motioner i Första Kammaren, N: o 46: Motion 1897: 46 Första kammaren“ (ve švédštině). Riksdag. 1897. Citováno 13. listopadu 2019.
- ^ „KNUT AXEL RYDING“. www.finngraven.se (ve švédštině). Citováno 13. listopadu 2019.
- ^ Bull, N. R., ed. (1889). Norges statskalender pro aaret 1890 (v norštině). Kristiania: Alb. Cammermeyer. str. 34. SELIBR 8207750.
externí odkazy
- Vstup na Svenskt biografiskt lexikon (ve švédštině)
Státní úřady | ||
---|---|---|
Předcházet Otto Taube | Ministr války 1882–1887 | Uspěl Gustaf Oscar Peyron |
Vojenské úřady | ||
Předcházet Hugo Raab | Vojenský úřad ministerstva pozemní obrany 1873–1875 | Uspěl Otto Taube |
Předcházet C H H Mörner | Jämtland Ranger Corps 1875–1879 | Uspěl Herman von Hohenhausen |
Předcházet Alexander Johan Wästfelt | Skaraborg pluk 1879–1882 | Uspěl Gustaf Fredrik Snoilsky |
Předcházet Hugo Raab | Generální štáb 1882–1885 | Uspěl Axel Rappe jako úřadující náčelník generálního štábu |
Předcházet Henrik Rosensvärd | 3. vojenský okruh 1885–1893 | Uspěl Žádný |
Předcházet Žádný | 3. divize 1893–1896 | Uspěl Carl Ericson |