Avdo Sumbul - Avdo Sumbul
Abdulah Sumbul | |
---|---|
narozený | 27.dubna 1884 |
Zemřel | 8. února 1915 | (ve věku 30)
Odpočívadlo | Mešita Aliho Paši (Sarajevo) 43 ° 51'28,5 "N 18 ° 24'45,5 "E / 43,8577917 ° N 18,412639 ° ESouřadnice: 43 ° 51'28,5 "N 18 ° 24'45,5 "E / 43,8577917 ° N 18,412639 ° E |
Státní občanství | Osmanská říše, Rakousko-Uhersko |
obsazení | vydavatel |
Aktivní roky | 1912—1915 |
Organizace | Gajret, Sokol Muslimské hnutí v Sarajevu |
Hnutí | Mladá Bosna |
Rodiče) |
|
Abdulah "Avdo" Sumbul (27. dubna 1884 - 8. února 1915)[2] byl Srbský muslim[3][4] redaktor literárního časopisu a národní aktivista v Rakouská připojená Bosna a Hercegovina. Sumbul patřil ke skupině srbských muslimů, kteří byli terčem rakouského Maďarska jako nepřátelé a pronásledováni kvůli své etnické příslušnosti. Zemřel v rakousko-uherském koncentračním táboře v Arad.
Životopis
Po určitou dobu žil Sumbul a jeho rodina, která zahrnovala jeho sestru Sarajevo předměstí známé jako Kovači.[5]
Sumbul byl jedním ze zakladatelů muslimů Sokol hnutí v Sarajevu.[6] Byl členem Mladá Bosna.[7] V roce 1912, po smrti Osman Djikić, editace Gajret byl pověřen Avdo Sumbul.[8] V roce 1914 byl jedním z redaktorů časopisu Vakat, publikováno v Sarajevu.[9]
Vladimir Ćorović zdůraznit, že vláda Rakousko-Uhersko vnímali a zacházeli s muslimy, kteří se prohlásili za Srby, za nepřátele zájmu svého státu a organizovali své systematické pronásledování.[10] Kvůli svým protirakouským a prosrbským aktivitám byl Sumbul internován do koncentračního tábora Arad.[11][12][13] kde brzy zemřel.[14]
Dědictví
Sumbulovy ostatky byly přeneseny do Sarajeva, kde je dnes jeho hrob, na nádvoří Mešita Aliho Paši.[15] V roce 1934 na základě řádu jugoslávského krále Alexander I. Jugoslávie bylo na počest Avda Sumbula a Behdžeda Mutaveliće postaveno turbe mauzoleum.[16] Tato mauzolea jsou součástí symbolické jednoty s kaplí mučedníků Vidovdana na křesťanském pravoslavném hřbitově v Koševu.[17]
Ulice v Sarajevu nese na jeho počest Sumbulovo jméno.[18]
Reference
- ^ „Mešita Ali-paša s harémem, architektonický celek“. Komise pro ochranu národních památek. Citováno 9. února 2019.
- ^ Pelletier, René (1934). Chez les yougoslaves, de la Save à l'Adriatique: Sarajevo et sa région. Budé. p. 82.
Avdo (1) Sumbul Secrétaire de «Gajret» Né le 27-IV-1884 v Sarajevu Mort pour la liberté de son peuple dans les casemates d'Arad le 8-Il-1915
- ^ Hadžijahić, Muhamed (1990). Od tradicije do identiteta: geneza nacionalnog pitanja bosanskih Muslimana. Islamská zajednica. p. 135.
... srpski orijentirani Avdo Sumbul
- ^ Мастиловић, Драга (30. listopadu 2017). „Злочини над Србима у Босни и Херцеговини 1914. године“. jadovno.com (v srbštině). Удружење грађана „Јадовно 1941.“. Citováno 9. února 2019.
Авдо Сумбул, секретар „Гајрета“ и један од истакнутих Срба муслимана
- ^ Sveske Zadužbine Ive Andrića. Zadužbina. 1996. s. 127.
- ^ Hadžijahić, Muhamed (1990). Od tradicije do identiteta: geneza nacionalnog pitanja bosanskih Muslimana. Islamská zajednica.
- ^ Jergović, Miljenko (5. ledna 2015). „Ulica Avde Sumbula“. Rádio Sarajevo. Rádio Sarajevo. Citováno 17. února 2019.
Obojica su bili aktivisti Gajreta, zaneseni srpskim pijemontizmom, mladobosanci i čisti idealisti
- ^ književnost, Institut za jezik i književnost u Sarajevu. Odjeljenje za (1974). Godišnjak Odjeljenja za književnost. Institut za jezik i književnost u Sarajevu. p. 101.
- ^ Pregled. Nova tiskara Vrček i dr. 1933. str. 297.
»Нови Ваката и Вакат“, излазили су у Сарајеву, оба латиницом, у фолио-формату. ... широких маса Уређицати су га Едхем Мулабдић. Осман Тикић и Авдо Сумбул.
- ^ (Ćorović 1939, str. 39)
- ^ (Avramov 1992, str. 58): „На стотине Срба убијено је без судске пресуде, на хиљаде одведено у концентрационе логоре у Аод
- ^ (Ekmečić 2007, str. 345): "и ово стварање концентрационих логора била прва таква мера и установа у ... Кроз логор Арад од августа 1914 прошло је више од 45.000 ухапшених, највише жена и деце."
- ^ (Dedijer 1966, str. 584): "У Петроварадину, Араду и Нежидеру отворени су концентрациони логори, у које су послата на ха"
- ^ Sarajevu, Gazi Husrevbegova biblioteka u (2001). Anali Gazi Husrev-begove bibliotheke. Gazi Husrev-Begova biblioteka. p. 292.
Glavni urednik svih brojeva Gajreta u 1913. godini bio je Avdo Sumbul, koji je zbog svoga antiaustrijskog djelovanja i simpatija prema Srbima bio 1914. interniran u Arad, gdje je u tamošnjem zatvoru ubrzo umro.
- ^ (Maksimović 1977, str. 229): „Гроб Авде Сумбула је сада насред Сарајева, код Али-пашине џамије.“
- ^ (Koštović 1995, str. 127)
- ^ Jergović, Miljenko (5. ledna 2015). „Ulica Avde Sumbula“. Rádio Sarajevo. Rádio Sarajevo. Citováno 17. února 2019.
Obojica su bili aktivisti Gajreta, zaneseni srpskim pijemontizmom, mladobosanci i čisti idealisti
- ^ Jergović, Miljenko (5. ledna 2015). „Ulica Avde Sumbula“. Rádio Sarajevo. Rádio Sarajevo. Citováno 17. února 2019.
Zdroje
- Ćorović, Vladimir (1939). Političke prilike u Bosni i Hercegovini. Politika.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Maksimović, Vojislav (1977). Od usta do usta. Veselin Masleša.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Koštović, Nijazija (1995). Sarajevo između dobrotvorstva i zla. El-Kalem.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ekmečić, Milorad (2007). Dugo kretanje između klanja i oranja: Istorija Srba u Novom Veku 1492-1992 (v srbštině). Zavod za udžbenike. Citováno 19. února 2019.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Dedijer, Vladimir (1966). Sarajevo hiljadu devetstso četraneste. Prosveta.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Avramov, Smilja (1992). Genocida u Jugoslaviji u světlosti međunarodnog prava. Politika.CS1 maint: ref = harv (odkaz)