Auguste Luchet - Auguste Luchet
Auguste Luchet | |
---|---|
![]() Auguste Luchet odst Nadar, c. 1855 | |
narozený | 22.dubna 1806 |
Zemřel | 9. března 1872 | (ve věku 65)
Odpočívadlo | Hřbitov Père Lachaise |
obsazení | Dramatik Novinář Romanopisec |
Auguste Luchet (22. dubna 1806 - 9. března 1872) byl francouzský dramatik, novinář, prozaik a spisovatel z 19. století.
Životopis

Luchet, syn úředníka, byl vychován v Dieppe kam se jeho rodiče přestěhovali v roce 1813. Brilantní student, ale z rodiny bez majetku, byl ve věku 13 let umístěn v kanceláři soudního dvora v Dieppe. Poté pracoval jako majitel lodi a bankéř a v roce 1823 se rozhodl odjet do Paříže, kde chtěl jít do literatury. Poté byl zaměstnán u obchodníka z ulice Saint-Martin, což ho zcela znechutilo světem obchodování, což je pocit, který vyjádřil později ve svém autobiografickém románu Frère et soeur. Než se dostal k žurnalistice, strávil nějaký čas obchodníkem s archy.
Bohužel se brzy ocitl bez domova a strávil dva roky v bídě, než si našel pozici stenografa v Poslanecké sněmovně, kde se mimo jiné setkal, Alphonse Rabbe, Louis Reybaud a Léon Gozlan kteří mu umožnili vstoupit do jejich politické revize La Jeune Francie.
Viděl Jacques Coste a stal se novinářem v Le Temps, poté se připojil k Journal de Paris a aktivně se zúčastnil Červencová revoluce z roku 1830, což mu vyneslo pětiletý exil v Belgii, poté v Jersey. Spolupracovník s Talisman, Le Siècle (1849) Républicain de Seine-et-Marne (1850) a časopis La Vigne (1866), jeho hry byly uvedeny na nejprestižnějších pařížských scénách své doby, včetně Théâtre de l'Ambigu-Comique, Théâtre de la Porte-Saint-Martin a Théâtre Beaumarchais.
Kromě několika románů také psal knihy o révě a víně. Luchet byl také guvernérem Château de Fontainebleau (1848).[1] Jeho román Le Nom de famille vysloužil dvouletý trest odnětí svobody a pokutu 1 000 fr
„za podněcování k nenávisti a pohrdání vládou a podněcování ke třídní nenávisti“.
Jeho obžalovaný byl Jules Favre.[2]
Luchet je pohřben na Hřbitov Père Lachaise (49. divize). Jeho bronzová busta je uvedena ve francouzském dědictví.[3]
Funguje
- 1830: Paris, esquisses dédiées au peuple parisien et à M. J.-A. Dulaure
- 1832: Henri le prétendant, román, Canel
- 1834: Le Brigand et le philosophe, drama v 5 akcích, s Félix Pyat
- 1835: Ango, drama o 5 dějstvích, šest výjevů, s epilogem, s Pyatem
- 1835: Un Mariage de cour, zločin a ticho, Souverain
- 1836: Thadéus le ressuscité, s Michel Masson, Boulé
- 1838: Frère et sœur, román, 2 obj., Souverain
- 1840: Justes frayeurs d'un habitant de la banlieue à offer des fortifications de Paris
- 1840: Récit de l'inauguration de la statue de Gutenberg et des fêtes données par la ville de Strasbourg les 24, 25 et 26 juin 1840, Pagnerre
- 1842: Le Nom de famille, 2 obj., Souverain
- 1844: Le Passe-partout, 2 obj., Souverain
- 1847: Le Confessionnal de sœur Marie, Souverain
- 1847: Suvenýry z Jersey, průvodce francouzským cestovatelem v plavbě
- 1848: Souvenirs de Fontainebleau, Vládce
- 1854: Le Cordonnier de Crécy, pětaktové drama, s Charles Vincent, hudba od Olivier Métra
- 1855: Fontainebleau, payages, légendes, suvenýry, fantazie, Hachette
- 1856: Chrám La Marchande du, drama o pěti dějstvích
- 1858: Les mœurs d'aujourd'hui: le tabac, le jeu, le canot, le pourboire, la blague, la pose, le chantage, le loyer, la boutique, l'exil, Coulon-Pineau
- 1858: La Côte-d'Or à vol d'oiseau, lettres écrites à M. L. Havin, après la récolte de 1857, Michel-Lévy
- 1859: Le Clos de Vougeot et la Romanée-Conti, Bénard
- 1861: La Science du vin, Lettres écrites à M. L. Havin, après la récolte de 1859, Michel-Lévy Frères
- 1862: Les mauvais côtés de la vie, suvenýry d'exil, Dentu
- 1868: L'art industriel à l'Exposition universelle de 1867: mobilier, vêtement, aliments
- 1869: Album révolutionnaire, Proux
Bibliografie
- Alfred Sirven, Journaux a novináři, sv. 3, 1866, (str. 334)
- Polybiblion: revue bibliographique universelle, 1872, (str.127) (nekrolog)
- Ludovic Lalanne, Dictionnaire historique de la France, 1872, (str. 1840)
- Henry Jouin, La sculpture dans les cimetières de Paris, Nouvelles archive de l'art français sv. 13, 1897, (str. 159)
- Jules Moiroux, Le cimetière du Père-Lachaise, 1908, (str. 234)
- Félix Herbet, Auguste Luchet (1805-1872), etudová bio-bibliografie, 1912
Reference
externí odkazy
- Auguste Luchet na data.bnf.fr
- Auguste Luchet na Wikisource