Atletika na interkalovaných hrách z roku 1906 - muži na 100 metrů - Athletics at the 1906 Intercalated Games – Mens 100 metres - Wikipedia
Pánské 100 metrů
na Intercalated Games 1906 |
---|
Místo | Panathenaic Stadium |
---|
datum | 25. – 27. Dubna 1906 |
---|
Konkurenti | 42 od 13 národů |
---|
Vítězný čas | 11,2 s |
---|
Medailisté |
---|
|
|
The pánské 100 metrů soutěž na 1906 Interkalované hry se konala v Panathenaic Stadium v Athény, Řecko od 25. do 27. dubna. Na 100 m závodě soutěžilo celkem 42 sportovců z 13 zemí.[1]
souhrn
První kolo soutěže vidělo několik falešné starty a diskvalifikace, částečně kvůli nedostatečné obeznámenosti sportovců s příkazy místního startéra, které byly povolány řecký. Po prvním kole byl tento problém opraven.[1] Pro každého běžce neexistovalo žádné individuální načasování a jejich časy byly zaznamenány pouze pro vítěze každého závodu. Ostatní sportovci byli seřazeni vizuálně a v některých případech byla dokumentována zbývající vzdálenost mezi sportovcem a týmem za ním.[2]
Čtyři ze šesti finalistů byli Američané a dva z nich obsadili první a druhé místo - Archie Hahn a Fay Moulton. Austrálie Nigel Barker přišel třetí. Hahnova výhra vycházela z jeho vítězství z Olympijské hry 1904. Někdy se mu připisuje, že byl prvním mužem, který si udržel olympijský 100 m, ale to je sporné, protože Intercalated Games neobdržely oficiální uznání jako součást olympijské série od Mezinárodní olympijský výbor. Někteří historici sportu tvrdí, že události by měly být považovány za součást skutečné olympijské série, protože jejich úspěch pomohl udržet moderní olympijské hnutí - Letní olympijské hry 1900 a Letní olympijské hry 1904 byly méně mezinárodní a byly do značné míry zastíněny Světové veletrhy do nichž hostitelská města začlenila hry.[1][3]
Plán
datum | Kolo |
---|
Středa 25. dubna 1906 | Teplo Semifinále |
Pátek 27. dubna 1906 | Finále |
Evidence
Jednalo se o stálé světové a olympijské rekordy (v sekundách) před Intercalated Games 1906.
Typ | Čas | Sportovec | Umístění | datum |
---|
Světový rekord | 10.8[nb] | Luther Cary | Paříž, Francie | 4. července 1891 |
---|
Cecil Lee | Brusel, Belgie | 25. září 1892 |
Etienne De Re | Brusel, Belgie | 4. srpna 1893 |
L. Atcherley | Frankfurt, Německo | 13.dubna 1895 |
Harry Beaton | Rotterdam, Holandsko | 28. srpna 1895 |
Harald Anderson-Arbin | Helsingborg, Švédsko | 9. srpna 1896 |
Isaac Westergren | Gävle, Švédsko | 11. září 1898 |
Isaac Westergren | Gävle, Švédsko | 10. září 1899 |
Frank Jarvis | Paříž, Francie | 14. července 1900 |
Walter Tewksbury | Paříž, Francie | 14. července 1900 |
Carl Ljung | Stockholm, Švédsko | 23. září 1900 |
Walter Tewksbury | Philadelphie, Spojené státy | 6. října 1900 |
André Passat | Bordeaux, Francie | 14. června 1903 |
Louis Kuhn | Bordeaux, Francie | 14. června 1903 |
Harald Grønfeldt | Aarhus, Dánsko | 5. července 1903 |
Eric Frick | Jönköping, Švédsko | 9. srpna 1903 |
Vincent Duncker | Berlín, Německo | 6. srpna 1905 |
Olympijský rekord | 10.8 | Frank Jarvis | Paříž, Francie | 14. července 1900 |
---|
Walter Tewksbury | Paříž, Francie | 14. července 1900 |
Výsledek
Teplo
Kvalifikace: První 2 v každé jízdě (Q) postup do semifinále. Bylo jich deset a sedm z nich obsahovalo pět běžců, zatímco zbývající tři měli dva nebo tři účastníky. Pouze z menších ohřevů Fay Moulton (nejprve ve třetí mužské třetí jízdě) a Axel Ljung (druhý ve dvoučlenné sedmé rozjížďce) se zúčastnil semifinále. V rozjížďkách osm a deset druzí sportovci Vincent Duncker a Meyer Prinstein nezúčastnil se semifinále.[5]
Zahřejte 1
2. rozcvička
Zahřejte 3.
Zahřejte se 4.
Zahřejte se 5.
Heat 6
7. rozcvička
Rozcvička 8
9. rozcvička
10. rozcvička
Semifinále
Kvalifikace: První 2 v každé jízdě (Q) postup do Finále. Semifinále bylo rozděleno do tří závodů: rozjezd jeden s pěti běžci, rozjezd dva se třemi a rozjezd tři se šesti.[6]
Semifinále 1
Semifinále 2
Semifinále 3
Finále
Reference