Ataur Rahman Khan - Ataur Rahman Khan
tento článek potřebuje další citace pro ověření.Srpna 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Ataur Rahman Khan | |
---|---|
আতাউর রহমান খান | |
5 Předseda vlády Bangladéše | |
V kanceláři 30. března 1984 - 9. července 1986 | |
Prezident | Hossain Mohammad Ershad |
Předcházet | Shah Azizur Rahman |
Uspěl | Mizanur Rahman Chowdhury |
5 Hlavní ministr Východního Bengálska | |
V kanceláři 1. září 1956 - březen 1958 | |
Guvernér | Amiruddin Ahmad |
Předcházet | Abu Hussain Sarkar |
Uspěl | Abu Hussain Sarkar |
Osobní údaje | |
narozený | Balia, Bengálské předsednictví, Britská Indie (Nyní Dháka, Bangladéš ) | 6. března 1905
Zemřel | 7. prosince 1991 Dháka, Bangladéš | (ve věku 86)
Politická strana | Jatiya Party (1984–1991) |
Jiné politické přidružení | Celoindická muslimská liga (Před rokem 1949) Awami League (1949–1984) |
Alma mater | Jagannath University University of Dhaka |
Ataur Rahman Khan (bengálský: আতাউর রহমান খান; 06.03.1905 - 07.12.1991) byl bangladéšský právník, politik a spisovatel, a sloužil jako Hlavní ministr východního Pákistánu od 1. září 1956 do března 1958 a jako Předseda vlády Bangladéše od 30. března 1984 do 1. ledna 1985.[1] On je známý pro bytí jediný bangladéšský k sloužili jako premiér v nezávislém Bangladéši před i po něm
Časný život
Ataur Rahman Khan se narodil v roce 1905 ve vesnici Balia v Dhamrai thana Dháka okres. V roce 1924 složil imatrikulační zkoušku na Pogose School v Dháce, zkoušku FA z Jagannath College v roce 1927 a získal titul BA (Hons) z Dhaka University v roce 1930.
Po získání titulu B.L v roce 1936 na univerzitě v Dháce nastoupil do okresního baru v Dháce v roce 1937. Ataur Rahman Khan nastoupil do soudní služby jako munseef v roce 1942, ale po dvou letech opustil zaměstnání a vrátil se do baru (1944).
Aktivismus a politika
Ataur Rahman Khan zahájil svou kariéru v politice jako aktivista Krishak Praja Samiti. Byl tajemníkem dhácké okresní jednotky strany v letech 1934-35 nl. Do muslimské ligy vstoupil v roce 1944 a byl členem okresního pracovního výboru v Dháce a viceprezidentem subdivizního jednotkového výboru strany Manikganj. Ataur Rahman hrál podstatnou roli při plovoucí muslimské lize Awami, později Awami League (1949) a byl viceprezidentem strany od jejího vzniku až do roku 1964.
Jako člen Sarbadaliya Rastrabhasa Karmaparisad (30. ledna 1952) hrál zásadní roli při pilotování Bangladéšské jazykové hnutí, a později byl zvolen svolávačem rekonstituovaného pracovního výboru v březnu 1952.
Ataur Rahman Khan byl společným svolavatelem (1953-1955) sjednocené fronty vytvořené pro napadení všeobecných voleb v roce 1954. Byl zvolen za člena zákonodárného sboru ve Východním Bengálsku jako kandidát na frontu. Byl členem zemského kabinetu Sher-e-Bangla Fazlul Huq odpovědný za ministerstvo civilních dodávek (1954). Byl zvolen za člena Pákistánského ústavodárného shromáždění v roce 1955. Byl současně vůdcem opoziční parlamentní strany v zemském sněmu (1955-56) a zástupcem vůdce opoziční parlamentní strany v ústavodárném shromáždění.
Hlavní ministr východního Pákistánu
Ataur Rahman Khan se stal hlavním ministrem východního Pákistánu v září 1956 a tuto pozici zastával až do vyhlášení stanného práva v zemi v roce 1958. Otec národa Bangabandhu šejk Mujibur Rahman byl ministrem v tomto kabinetu. V roce 1960 mu EBDO uložila vojenská vláda. Jako jeden z vůdců Národní demokratické fronty (NDF) vytvořené pod vedením Huseyn Shaheed Suhrawardy v roce 1962 hrál zásadní roli v hnutí za obnovení demokracie v zemi. V roce 1969 byl zvolen prezidentem advokátní komory vrchního soudu v Dháce a členem advokátní komory v roce 1970. Ataur Rahman Khan v roce 1969 vytvořil novou politickou stranu ve stylu Jatiya League a byl zvolen jejím prezidentem. Napadl ve volbách do Národního shromáždění v roce 1970, ale byl poražen.
Osvobozenecká válka a Bangladéš
Během války za osvobození v roce 1971 byl Ataur Rahman Khan zatčen pákistánskou okupační armádou, ale byl propuštěn v září po pětiměsíčním vězení. Ataur Rahman byl zvolen členem Jatiya Sangsad v roce 1973. V Bangladéšské lize Krišak-Sramik Awami (BAKSAL) se stal členem v roce 1975 a stal se členem jejího ústředního výboru. Po pádu BAKSALA Ataur Rahman oživil svou stranu Jatiya League v roce 1976. Byl zvolen členem Jatiya Sangsad v roce 1979. Pod jeho vedením se Jatiya League jako člen aliance sedmi stran aktivně podílela na hnutí proti vojenské vládě generála Husajna Muhammada Eršád.
Předseda vlády Bangladéše
Nakonec vstoupil do kabinetu generála Ershada s přesvědčením, že pokud bude součástí vlády, bude schopen jej nasměrovat k demokratičtější agendě. Byl vyroben premiér v roce 1984 tuto funkci zastával do 1. ledna 1985, kdy rezignoval s odvoláním na neslučitelné rozdíly ve stylu správy generála Ershada.
Bibliografie
Ataur Rahman Khan je autorem řady knih, z nichž nejznámější jsou Ojarotir Dui Bochhor (1963), Shoiracharer Dosh Bochhor (1969), Prodhan-Montritter Noi Maash (1987) a Oboruddhor Noi Maash (1990).
Smrt
Ataur Rahman Khan zemřel v Dháce dne 7. prosince 1991 ve věku 86 let a je pohřben vedle parlamentu.
Reference
- ^ Khan, Muazzam Hussain (2012). "Khan, Ataur Rahman". v Islám, Sirajule; Jamal, Ahmed A. (eds.). Banglapedia: National Encyclopedia of Bangladesh (Druhé vydání.). Asijská společnost Bangladéše.
Politické kanceláře | ||
---|---|---|
Předcházet Shah Azizur Rahman | Předseda vlády Bangladéše 1984–1986 | Uspěl Mizanur Rahman Chowdhury |
Diplomatické posty | ||
Předcházet Nová kancelář | Předseda SAARC 1985 | Uspěl Rajiv Gandhi |