Artikulace (vzdělávání) - Articulation (education)
Artikulace, nebo konkrétněji artikulace kurzu, je proces porovnávání obsahu kurzů, které se přenášejí mezi postsekundárními institucemi[1] jako TAFE ústavy, vysoké školy nebo vysoké školy. Jinými slovy, artikulace kurzu je proces, kterým jedna instituce odpovídá svým kurzům nebo požadavkům na práci absolvovanou v jiné instituci. Studenti se spoléhají na artikulaci kurzu, aby se ujistili, že kurzy, které absolvovali nebo mají v úmyslu absolvovat, nebude nutné opakovat v instituci, do které přecházejí.
Artikulace kurzu se liší od procesu přijetí jednou institucí vydělaných kredit, z jiné instituce, pokud jde o její požadavky na titul, tj. „převod kreditu“. Například univerzita může započítat jednotky akademického kreditu vydělané na komunitní škole směrem k jejich minimálnímu počtu jednotek pro a bakalářský titul. Nemusí však zacházet s některými dříve absolvovanými kurzy tak dobře, jako jejich vlastní specifické požadavky na kurz pro konkrétní obor nebo koncentraci pro stejný stupeň, pokud proces artikulace odhalí, že osnovy kurzů jiné instituce nejsou rovnocenné nebo ne tak přísné jako jeho vlastní osnovy kurzu. V této druhé situaci může přestupující student zjistit, že nemůže absolvovat studium, dokud se nezúčastní kurzů na druhé instituci, které se částečně překrývají nebo opakují materiál, který dříve studovali na první.
Artikulaci kurzu lze provést na ad hoc když si student skutečně přeje přestoupit. Lze to provést také na základě stávajících srovnávacích údajů mezi kurzy nebo na základě formálních dohod o artikulaci. V posledním případě zástupci každé instituce porovnávají své příslušné osnovy kurzů a určují, které kurzy jsou srovnatelné a které nikoli. Jejich shoda je poté formalizována v písemné dohodě, kterou využívají studenti a poradci a je pravidelně aktualizována podle vzájemného harmonogramu.
Artikulace mezi institucemi s různými akademické termíny je obzvláště obtížné. Například instituce ve čtvrtletním systému může mít tři kurzy prvního ročníku v daném předmětu, zatímco instituce v semestrálním systému může mít dva kurzy prvního ročníku. I když oba mohou do konce jednoho akademického roku pokrýt přibližně stejný materiál, mohou řešit podtémata v jiném pořadí, což znamená, že student, který přestupuje, aniž by vzal celou sekvenci na jedné instituci, bude mít značné mezery ve znalostech.
Ačkoli bezhotovostní převod mohou probíhat mezi vzdělávacími orgány v samostatných zemích, proces artikulace se může velmi komplikovat, když studenti převádějí kurzy získané na více a mezinárodních kampusech, převádějí kurzy z doby před více než 5–10 lety nebo mají alternativní kreditní zkušenosti, jako jsou zkoušky nebo vojenské kredit.
Reference
- ^ McGreal, Rory (2012). Online vzdělávání pomocí učebních předmětů. Otevřená a flexibilní řada učení (ve francouzštině). Taylor & Francis. str. 25. ISBN 978-1-134-11679-9. Citováno 2020-08-25.