Articella - Articella

The Articella je sbírka lékařských pojednání spojených do jednoho svazku, která se používala hlavně jako učebnice a referenční příručka mezi 13. a 16. stoletím. v středověk, několik verzí této antologie kolovalo v rukopisné formě mezi studenty medicíny. V letech 1476 až 1534 tištěný vydání Articelly byla také vydána v několika evropský města.
Sbírka rostla kolem syntetické expozice klasická řecká medicína napsáno v Bagdád podle lékař a polyglot Hunayn bin Ishaq, lépe známý na Západě jako Ioannitius. Jeho syntéza byla zase založena na Galene je Ars Medica (Techne iatrike) a stal se tak v Evropě známým jako Isagoge Ioannitii ad Tegni Galieni (Hunayn Úvod do umění Galen).
V polovině 13. století vznik formálního lékařského vzdělávání na několika evropských univerzitách podnítil poptávku po komplexních učebnicích. Instruktoři z vlivných Scuola Medica Salernitana popularizoval praxi vázání dalších pojednání spolu s jejich rukopisnými kopiemi Isagoge. Mezi ně patří Hippokrates „Prognostika i jeho aforismy, Theophilus Protospatharius De Urinis a De Pulsibus a mnoho dalších klasických děl.
Viz také
Reference
- Cornelius O'Boyle. Kopie „medicíny Ars“ ze třináctého a čtrnáctého století: kontrolní seznam a obsah popisů rukopisů. Articella Studies: Texty a interpretace ve středověké a renesanční lékařské výuce, č. J. 1. Cambridge: Cambridge Wellcome Unit for the History of Medicine, and CSIC Barcelona, Department of History of Science, 1998.
- Jon Arrizabalaga. "Articella" v časném tisku, c. 1476-1534. Articella Studies: Texty a interpretace ve středověké a renesanční lékařské výuce, č. J. 2. Cambridge: Cambridge Wellcome Unit for the History of Medicine, and CSIC Barcelona, Department of History of Science, 1998.
- Papers of the Articella Project Meeting, Cambridge, December 1995. Articella Studies: Texts and Interpretations in Medieval and Renaissance Medical Teaching, no. 3. Cambridge: Cambridge Wellcome Unit for the History of Medicine, and CSIC Barcelona, Department of History of Science, 1998.