Arthur Verhaegen - Arthur Verhaegen

Artur Théodore Verhaegen (31. srpna 1847 v Brusel - 5. září 1917 v Elsene ) byl Gothic Revival Belgický architekt a politik Katolická strana, jeden ze zakladatelů belgických Křesťanská demokracie. Byl vnukem politika a právníka Pierre-Théodore Verhaegen.

Život

Erb

Verhaegen zahájil svou kariéru jako stavební inženýr v Charleroi. V roce 1872, po sňatku s Claire Lammensovou, se přestěhoval do Gentu a věnoval se umění a řemeslům v Belgii Gothic Revival styl.[1] V roce 1874 se Verhaegen připojil k Cech svatého Tomáše a svatého Lukáše, sdružení pro studium a propagaci středověké umění, stává se redaktorem cechu Bulletin v roce 1881 a generální tajemník v roce 1884.[2] Cech pomáhal formovat jeho postoje jak k sociálním otázkám, tak k umění a řemeslům.

Hrál důležitou roli při obnově Gravensteen, bývalý hrad počty Flander v Gentu a podílel se na dalších restaurátorských projektech a podílel se na konstrukci dvou nových kostelů v Gentu. Jeho spisy o architektuře, historii a dějinách umění vedly k čestnému doktorátu z Katolická univerzita v Lovani.

Verhaegenova starost o sociální otázky vedla k jeho aktivnímu zapojení do katolických společenských kongresů při zakládání novin Het Volk a na počátku organizace křesťanské demokracie. V 90. letech 19. století se stal členem Belgický parlament pro Eeklo.

Během První světová válka zůstal v okupované Belgii a sdělil citlivé vojenské informace exilové vládě. Objevil ho okupant, který mu zlomil zdraví, na nucené práce. Několik dní před Verhaegenovou smrtí ho exilový král Albert prohlásil za barona a velkého důstojníka Řád Leopolda.

Spisy

  • Les cinquante dernières années de l'ancienne Université de Louvain (1740-1797) (Lutych, 1884)
  • La manifestation nationale du 7 septembre 1884 à Bruxelles, 1885
  • Pracovníci servisu a militaria, 1886
  • L'aumonerie militaire au congrès des oeuvres sociales à liége, září 1887, 1887.
  • Beknopt overzicht van enige punten der stadhuishoudkunde
  • Une descendance légitime des anciens ducs de Brabant, 1888.
  • Monographie de l'église cathédrale du Saint-Sauveur à Bruges (Bruggy, 1888)
  • L'hôpital de la Biloke à Gand (Gent, 1889)
    • De bijloke van Gent, opgeluisterd se setkal se 43 platen geteekend door de Heeren E. Serrure en A. Van Assche, 1889.
  • Le cardinal de Franckenberg, archevêque de Malines, 1728-1804 (Bruggy, 1889)
  • Antisocialistische werkliedenbond van Gent. Beknopt overzicht van eenige punten der staathuishoudkunde lessen gegeven aan de leden van Gent
  • Le minimum de salaire, 1892
  • Le minimum de salaire dans les adjudications publiques, 1893
  • De vakvereeniging, 1895
  • De vakvereeniging, set een model van standregelen en den tekst van de nieuwe wet op de vakvereenigingen met beknopten uitleg, 1895
  • Dévotions populaires et croyance en Dieu
  • Natuurlijke startedelen en wetten en menschelijke wetten, 1899
  • Nabídka du program ouvrier des catholiques, 1900
  • La question scolaire, 1902
  • Soixante-quinzième anniversaire de l'indépendance nationale, 1830, 1905
  • Het loon. Přednáška v Lovani během prvního sociálního týdne 1908
  • Het jaar 2000 of de Socialisten in werking dveře Ed. Bellamy; Uittreksels en bemerkingen
  • Toepassing van het katholiek sociaal programma in de werken. Les gegeven te Leuven tijdens de tweede sociale week, in 1909
  • Jules Lammens et les oeuvres catholiques. Esquisse biographique, 1909
  • Les élections du 22 mai 1910, 1910
  • Praktische raadgevingen aan de leiders der arbeiders-vereenigingen, (Les gegeven te Leuven tijdens de derde Sociale Week, v roce 1910)
  • Volební právo universel pur et simple, 1911
  • Eenige lessen over staathuishoudkunde gegeven in 1911 aan de jonge leden van den Antisocialistischen Werkliedenbond van het arrondissement Gent
  • Het kolektivismus. (Les gegeven te Leuven, Tijdens de vierde Sociale week, v roce 1911)
  • Les élections du 2 juin 1912 et la politique libérale, 1912
  • Les élections du 24 mai 1914, 1914
  • Proposition de loi sur l'affiliation aux unions ouvrières, 1914
  • L'État hors de l'École!
  • L'hôpital de la Byloke à Gand, monografie publiée sous le patronage de l'État, de la Flandre Orientale et de la ville de Gand
  • Les Missionnaires belges du Congo,
  • Projekty loi relatif à l'amélioration du cours de l'Escaut entre Anvers et le Kruisschans et aux travaux qui en sont la conséquence
  • La régie nationale des chemins de fer de l'Etat et l'avant-projet sur l'exploitation des chemins de fer de l'Etat
  • Vingt-cinq années d'action sociale

Reference

  1. ^ Joseph E. Nève de Mevergnies, "Verhaegen, Arthur", Biographie Nationale de Belgique, sv. 26, (Brusel, 1938) 610-617.
  2. ^ Jan de Maeyer, Arthur Verhaegen, 1847-1917: De rode baron (Leuven University Press, 1994), str. 131.

Bibliografie

  • Paul VAN MOLLE, Het Belgisch parlement, 1894-1972, Antverpy, 1972
  • Frans-Jos VERDOODT, "Arthur Verhaegen", in: Nationaal Biografisch Woordenboek, sv. XIII, Brusel, 1990.
  • Emmanuel GERARD, De christelijke arbeidersweweging v Belgii 1891-1991, Leuven, 1991.
  • Jan DE MAEYER (vyd.), De Sint-Lucasscholen en de neogotiek, 1862-1914, (KADOC-studies, nr. 5), Leuven, 1991.
  • Jan DE MAEYER, Arthur Verhaegen (1847-1917), de rode baron (Kadoc Studies, 18), Leuven, 1994.
  • Philippe VERHAEGEN, Une vie au souffle de l'esprit, 1995.
  • Jan DE MAEYER, "Arthur Verhaegen", v Nieuwe encyclopedie van de Vlaamse Beweging, Tielt, 1998.
  • Marie-Pierre D'UDEKEM D'ACOZ, Voor Koning en Vaderland. De Belgische adel in het Verzet, Tielt, 2003.

externí odkazy