Arnved Nedkvitne - Arnved Nedkvitne

Arnved Nedkvitne (narozený 21. května 1947) je norský historik Středověk a Emeritní profesor středověkých dějin. Zastával předsedu norské středověké historie na University of Trondheim od roku 1991 do roku 1993 a na University of Oslo od roku 1993 do roku 2009. Je členem Královská norská společnost věd a dopisů, a byl zvolen v roce 1993. Nedkvitne je považován za „jednoho z nejvýznamnějších komerčních historiků Norska“^[1] a jako nejvýznamnější středověký historik Norska. Jeho výzkum se zaměřil na norskou historii měst, zahraniční obchod, ekonomiku pobřežních komunit a předmoderní sociální organizaci. Je nejdůležitějším vědcem vztahů mezi Hanzovní liga a Norsko; jeho výzkum také prozkoumal témata jako čest, právo a náboženská etika ve Skandinávii, sociální důsledky gramotnosti ve středověku, laická víra středověké Skandinávie a severské osídlení arktického Grónska.

Kariéra

Narozen v Haugesund, Nedkvitne získal svůj cand.philol. titul v historii na University of Bergen v roce 1975 s disertační prací dne Handelssjøfarten mellom England og Norge i høymiddelalderen (Námořní obchod mezi Anglií a Norskem ve vrcholném středověku).^[2] Zasloužil si dr. Philos. stupně v roce 1983 o diplomové práci Utenrikshandelen fra det vestafjelske Norge (Zahraniční obchod západního Norska). Do roku 1991 byl zaměstnán jako vědecký pracovník a vědecký pracovník na univerzitě v Bergenu. Byl profesorem středověké historie na University of Trondheim v letech 1991 až 1993 byl jmenován profesorem středověkých dějin na University of Oslo v roce 1993.

Učená práce

Výzkum společnosti Nedkvitne se zaměřuje na norskou historii měst, zahraniční obchod, ekonomiku pobřežních komunit a předmoderní sociální organizaci. Napsal několik knih, zejména o vztazích zahraničního obchodu Skandinávie ve středověku, o gramotnosti a víře ve středověkou Skandinávii a o severském osídlení Grónska.^[3] Hlavním výzkumným zaměřením společnosti Nedkvitne jsou také vztahy mezi EU Hanzovní liga a Norsko.

Podle historika Kåre Lunden „Nedkvitne„ autorem několika významných děl norských hospodářských dějin. V posledních letech byl významným inovátorem spojeným s „kulturním obratem“ v oboru “.^[4] Ian Peter Grohse poznamenává, že „rozsáhlá práce společnosti Nedkvitne o historii norského rybolovu, lodní dopravy a zahraničního obchodu mu náležitě potvrdila místo jednoho z nejvýznamnějších norských komerčních historiků a předního vědce v oblasti norsko-hanzovních vztahů.“^[1]

Kniha Skandinávské Grónsko: Vikingští rolníci v Arktidě (Routledge, 2018) pojednává o tom, jak komunita 2000–3000 Vikingští rolníci přežili v arktickém Grónsku na 430 let (asi 985–1415) a proč nakonec zmizely.

Vyznamenání

Byl zvolen za člena Královská norská společnost věd a dopisů v roce 1993.^[5]

Spor o akademickou svobodu a propuštění v roce 2009

V únoru 2009 byl Nedkvitne univerzitní radou univerzity v Oslu odvolán z funkce profesora poté, co se odmítl zúčastnit setkání s děkanem humanitní fakulty Trine Syvertsen.^[6] Stalo se tak v kontextu let trvajícího konfliktu v jeho ústavu, do kterého se zapojilo několik profesorů. Sporem byl styl řízení tehdejšího ředitele ústavu Jorunna Bjørguma, který byl jedním z nedkvitnských profesorských kolegů obviněn z „vysoce autoritářského“ jednání a obě strany se navzájem obviňovaly z obtěžování.^[7]

Případ vyvolal znepokojení u dalších norských profesorů a akademických pracovníků (včetně Jan Helge Solbakk, Henning Jakhelln, Bernt Hagtvet, Kristian Gundersen, Unni Wikan, Arne Johan Vetlesen, Anine Kierulfová a Jan Fridthjof Bernt ), že akademická svoboda nebyla dodržována správou univerzity.^[8] Dne 11. Března 2009 vyšlo najevo, že Nedkvitne podá žalobu k soudu s podporou Norská asociace výzkumných pracovníků.^[9]

Případ byl zahájen před městským soudem v Oslu v lednu 2010. Profesor Finn Fuglestad svědčil, že Jorunn Bjørgum byl „vysoce autoritářský "ředitel ústavu,^[7] zatímco profesor Kristine Bruland svědčil o tom, že vedení ústavu „systematicky obtěžovalo zaměstnance“.^[10] Brulandovo svědectví podpořil také profesor John Peter Collett.^[11] Městský soud zjistil, že univerzita byla oprávněna Nedkvitného vyhodit. Nedkvitne se nejprve rozhodl z ekonomických důvodů nepodat odvolání k Vrchnímu soudu (Borgarting lagmannsrett). Rozhodnutí soudu bylo kritizováno několika profesory.^[12] V únoru 2010 se rada norské asociace výzkumných pracovníků rozhodla podpořit odvolání finančně kvůli „hlavní povaze“ jeho případu.^[13] V březnu 2011 rozhodnutí vrchního soudu potvrdil rozhodnutí městského soudu s tím, že univerzita v Oslu byla oprávněna odvolat Nedkvitného, ​​protože se údajně odmítl zúčastnit schůzky se Syvertsenem.

Univerzita v Oslu nabídla, že poskytne Nedkvitnovi 2 roky výplaty, pokud odevzdá své rezignace.^[14]

Vybrané publikace

• Utenrikshandelen fra det vestafjelske Norge 1100-1600, 1983 (disertační práce, dr. Philos.)
• „Mens bønderne seilte og jægterne for“: nordnorsk og vestnorsk kystøkonomi 1500-1730, Oslo: Universitetsforlaget, 1988
• Människan och miljön1991 (s Kjell Haarstad a Lars J. Lundgren )
• Byen pod Eikabergem: fra byens oppkomst do 15361991 (svazek jeden z Oslo bys historie, s Per G. Norseng )
  • Re-povolený v roce 2000 jako Middelalderbyen ved Bjørvika, Oslo: Cappelen, 475 stran, ISBN  82-02-19100-9
• Norwegen und die Hanse: wirtschaftliche und kulturelle Aspekte im europäischen Vergleich, Frankfurt nad Mohanem: Peter Lang 1994 (editor, s Volker Henn )
• Møte med døden i norrøn middelalder, Oslo: Cappelen 1997, 151 stran, ISBN  82-456-0202-7, publikovaný ve švédštině 2004
• Sociální důsledky gramotnosti ve středověké Skandinávii, Turnhout: Brepols, 2004, 290 stran, ISBN  2-503-51450-2
• Laická víra ve skandinávskou společnost 1000-1350, Kodaň: Museum Tusculanum Press, 2009, 401 stran, ISBN  978-87-635-0786-8
• ,Re, love og religion i norge gjennom tusen år, Oslo: Spartacus Forlag, 2011, 444 s., ISBN  978-82-304-0070-8
• Německá Hansa a Bergen 1100-1600 , Köln: Böhlau, 2014, 785 s., ISBN  978-3-412-22202-4
• Skandinávské Grónsko: Vikingští rolníci v Arktidě, Routledge, 2018, ISBN  978-0815366294

Reference