Arno Donda - Arno Donda

Arno Donda (28. dubna 1930-24. Listopadu 2008) byl Východoněmecký ekonom a statistik. V období od července 1963 do října 1990 měl na starosti Východoněmecký statistický úřad („Staatliche Zentralverwaltung für Statistik“).^[1][2][3]

Život

Arno Donda se narodil v Berlíně. Jeho otec pracoval jako sazeč. Navštěvoval střední školu v Rumburg a Berlín před převedením v roce 1947 na učňovskou přípravu s hlavním úřadem statistického úřadu v regionu, který byl do této doby spravováno jako the Zóna sovětské okupace. Před pokusem opustil školu školní závěrečné zkoušky ("Abitur"), ale tím, že navštěvoval večerní kurzy, mohl sedět a tyto zkoušky složil v roce 1949 v Berlíně jako externí student, což mu otevřelo cestu k vysokoškolskému vzdělání.^[1][3]

V roce 1947 nastoupil do Socialistická jednotná strana („Sozialistische Einheitspartei Deutschlands“ / SED), nová politická strana vytvořená v sovětské zóně v průběhu dubna 1946, prostřednictvím a sporné politické spojení. Vytvoření SED bylo prezentováno jako způsob, jak zabránit opakovanému vítězství pravicového populismu zajištěním sjednocení politické levice. V době, kdy byl region v říjnu 1949 rebrandován a znovu spuštěn, jako Německá demokratická republika (východní Německo) samotná SED začala být uznávána jako vládnoucí strana v novém druhu jedna strana diktatura. V průběhu roku 1949 Arno Donda získal místo v hlavní kanceláři národní obchodní komise, do roku 1950 povýšen do funkce „kommissarisches Leiter“, což bylo v době, kdy se zapsal jako student na berlínskou univerzitu. Ekonomická akademie („Hochschule für Ökonomie“ / HfÖ). Svůj kurz ukončil v roce 1954 titulem ekonomie. Donda zůstala na HfÖ, postupně jako asistentka, hlavní asistentka a lektorka. Doktorát z ekonomie získal v roce 1957. Jeho disertační práce se týkala vztahu mezi maloobchodními cenami a životními náklady.^[1] V roce 1959 se stal ředitelem statistického ústavu HfÖ, kde si tuto pozici udržel až do své nečekané změny kariéry v roce 1963. habilitace (vyšší akademická kvalifikace) v roce 1962 se stal profesorem.^[3] Tentokrát se jeho disertační práce zabývala statistickým odrazem dynamiky výkonu a vstupů v socialistickém maloobchodu ve východním Německu („Die statistische Widerspiegelung der Dynamik von Leistung und Aufwand im sozialistischen Einzelhandel der DDR“). Byl také jmenován členem Bernau pracovní skupina pověřená vývojem tzv Nový ekonomický systém plánování a řízení („Neues Ökonomisches System der Planung und Leitung“/ NÖS).^[1]

Dne 19. prosince 1962 Heinz Rauch, jeho manželka a dva z jeho tří synů byli zabiti v letecká nehoda ve Varšavě. Rauch byl hlavou Východoněmecký statistický úřad („Staatliche Zentralverwaltung für Statistik“) v době, kdy.^[4] Přestože mu bylo pouhých 33 let, byl do funkce jmenován Arno Donda.^[3] Odrážící neodmyslitelně politické zaměření statistické autority, Donda převzala Rauchovo místo na Rada ministrů v letech 1963 až 1967. V letech 1967 až 1990 byl také členem Comecon stálý statistický výbor.^[1] V letech 1971 až 1990 byl členem Mezinárodní statistický institut, sídlící v Leidschenveen-Ypenburg (den Haag) ): zatímco jeho členem se stal zakládajícím členem komise ústavu pro vypracování „Etického kodexu statistiků“ v roce 1979,^[1] kterou ústav následně přijal usnesením svého valného shromáždění dne 21. srpna 1985.^[5] I přes vzájemná podezření vyplývající z Studená válka napětí tohoto období byl Arno Donda široce respektován v mezinárodní statistické komunitě pro jeho schopnosti a integritu. V letech 1980 až 1985 působil jako viceprezident Konference evropských statistiků: v roce 1987 byl jejím prezidentem. Patřil také k několika dalším mezinárodním akademickým institucím.^[3] Na domácí frontě se stal příslušným členem (Východ) Německá akademie věd v roce 1979.^[1]

Zpráva Schürera a změny

Arno Donda byl spoluautorem takzvané Schürerovy zprávy předložené 30. října 1989. Mezi další členy Schürerova týmu ekonomických expertů patřili Ernst Höfner a Alexander Schalck-Golodkowski. Zpráva obsahovala „Analýzu hospodářského stavu Německé demokratické republiky se závěry“ („Analyze der ökonomischen Lage der DDR mit Schlußfolgerungen“).^[6] Zadal jej nově jmenovaný tajemník strany Egon Krenz, k prezentaci na Politbyro.^[7] Analýza odhalila katastrofický obraz. Východoněmecká ekonomika byla příliš zadlužena a roky se „spotřebovávala“ („zehrt seit Jahren von der Substanz“). Byl navržen dalekosáhlý program hospodářských reforem, ale podle názoru autorů by to nestačilo k odvrácení hrozící národní platební neschopnosti. Jedinou zbývající nadějí byly masivní další půjčky od Německá spolková republika ("Západní Německo").^[7]

Větry Glasnost foukalo naproti, ze všech míst, Moskva od roku 1986 silně rezonoval v Německé demokratické republice. Pouliční demonstranti porušili Berlínská zeď v listopadu 1989 a bylo jasné, že sovětská vojska neměla žádné pokyny, jak brutálně potlačit 1953 nebo 1968. Tak jako další změny v průběhu let 1989/90 se ukázalo, že ekonomické řešení pro zemi nepřijde ve formě dalších masivních půjček ze západu, ale jako součást Znovusjednocení Německa, který byl formálně přijat v říjnu 1990. Donda úspěšně vedl úspěšný přechod východoněmeckého statistického úřadu k integraci se svým dříve západoněmeckým protějškem. Do prosince 1991 zastával funkci a titul „předseda Všeobecné statistické služby nových federálních států“. Když však byl jeho úkol splněn, úředníci ministerstva ho informovali, že jeho služby již dále nepoužívají. Pro bývalé vysoké úředníky východoněmeckého státu to nebyl po roce 1990 neobvyklý zážitek a ve zdrojích je patrný pocit nespravedlnosti.^[3] V letech 1992 až 1994 byl evidován jako nezaměstnaný. V lednu 1995 byla Donda formálně v důchodu a o několik měsíců později dosáhla věku 65 let.^[1]

Arno Donda zemřel v Berlíně.

Ocenění a vyznamenání

Reference