Arnaud Gouillon - Arnaud Gouillon

Arnauld Gouillon
Арно Гујон
Arno Gujon-Patrijaršija (oříznuto) .jpg
narozený (1985-11-27) 27. listopadu 1985 (věk 35)
Grenoble, Francie
Národnostfrancouzština
Státní občanství
Alma materUniversité Grenoble Alpes
obsazeníHumanitární a zakladatel charitativní organizace Solidarité Kosovo
Aktivní roky2004 – dosud
Známý jakoPřední humanitární pracovník v Srbsku
Manžel (y)
Ivana Gajić
​
(m. 2015)​
Děti2

Arnaud Gouillon (srbština: Арно Гујон, romanized: Arno Gujon; narozen 27. listopadu 1985) je a francouzština a srbština humanitární a zakladatel Solidarité Kosovo, Francouz nevládní humanitární organizace věnovaná pomoci Srbům v enklávách Republika Kosovo.[3]

Životopis

Arnaud Gouillon (Grenoble, 27. listopadu 1985) je a francouzština a srbština humanitární, zakladatel a ředitel francouzské nevládní organizace Solidarita pro Kosovo (ve francouzštině: Solidarité Kosovo) a autor knihy „Všechny mé cesty vedou do Srbska“ (v srbštině: „Svi moji putevi vode ka Srbiji“).

Za patnáct let své humanitární práce získal nejvyšší státní a církevní vyznamenání Srbska.

V roce 2015 získal srbské občanství na základě jeho zásluh v oblasti humanitární práce a cestovní pas Republiky Srbsko mu byl doručen na oficiálním ceremoniálu v Palác Srbska ministr vnitra Republiky Srbsko, Nebojša Stefanović.

V roce 2012 se s rodinou usadil v Bělehradě. Působí v několika kulturních asociacích a pravidelně pořádá přednášky a panely po Srbsku i v zahraničí.

Vzdělávání

  • Základní vzdělání dokončil ve svém rodném městě Jarrie a jeho střední vzdělání v Vizille.
  • V roce 2002 se zapsal na fyzikální fakultu s volitelným mistrem matematiky na univerzitě v Grenoblu, druhé nejlepší univerzitě ve Francii a 32. na světě ve fyzice podle Šanghajského seznamu
  • V roce 2004 složil zkoušku pro přijetí na významnou inženýrskou polytechnickou školu na univerzitě v Grenoblu, obor ekologie a prevence rizik.
  • V roce 2007 získal titul „inženýr“ ve věku 22 let v oboru „ochrana životního prostředí“.
  • V roce 2012 navštěvoval magister politologie na Fakultě politických věd v Bělehradě, obor „Politický systém Srbska a instituce“

Kromě rodného jazyka francouzsky hovoří srbsky, anglicky a rusky

Profesionální kariéra

V letech 2007 až 2010 pracoval jako inženýr ve společnosti L'Oréal v Paříž, u obchodní komory v Bordeaux, jako profesor fyziky na francouzské škole v Brně Káhira a jako koordinátor kvality v Zvornik (Republika srbská ) pro Studen-Prom, společnost vyvážející mražené potravinářské výrobky do Francie.

Od roku 2011 je zaměstnán jako ředitel charitativní nevládní organizace Solidarita pro Kosovo, kterou založil jako student a kde dobrovolně pracoval sedm let.

Humanitární práce

Jeho humanitární práce začala vytvořením charitativní nevládní organizace Solidarita pro Kosovo v roce 2004, která byla založena v reakci na protisrbské nepokoje, které postihly Kosovo a Metohiju dne 17. a 18. března 2004. Poprvé do Srbska přijel v roce 2005 se svým bratrem Bertrandem a dvěma přáteli, kteří přinesli humanitární pomoc shromážděnou ve Francii. Z malé studentské organizace bratrů Gouillona se rychle stala jedna z největších charitativních organizací působících na Balkáně.

S podporou více než 12 000 dárců z celé Francie a bez jakéhokoli státního či evropského sponzorství uspořádala Solidarita pro Kosovo ve spolupráci s diecézí z více než 44 vozidel humanitární pomoci a financovala desítky projektů v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a zemědělství. Raška-Prizren. Organizace je v oboru uznávána pro své soběstačné projekty, které lidem umožňují žít spíše z práce než z humanitární pomoci. Ve spolupráci s polévkovou kuchyní „Majka Devet Jugovića“ financovala výstavbu pěti farem, jedné mlékárny, jedné továrny na pasterizaci ovoce a zeleniny, postavila desítky skleníků a nakoupila stovky zvířat, jako jsou krávy, ovce a kozy , stejně jako zemědělské stroje pro místní srbské enklávy.

Práce s dětmi a humanitární projekty pro děti jsou také jednou z priorit nevládní organizace Solidarita pro Kosovo. Od roku 2012 do dnešního dne zrekonstruovala 34 škol, vzala stovky dětí poprvé k moři a pomohla provozovat dvě porodnice, jednu nemocnici a čtyři zdravotní střediska.[4]

Celková hodnota pomoci poskytované Solidaritou pro Kosovo sociálně znevýhodněným rodinám žijícím v srbských enklávách v Kosovu a Metohiji přesahuje 5,5 milionu EUR.

Sociální a kulturní zapojení

Kromě své humanitární práce je Arnaud Gouillon velmi aktivní v sociální a kulturní oblasti. V roce 2016 byl Arnaud Gouillon pozván, aby se stal jedním z účastníků kampaně „Zachovejme srbský jazyk“, sponzorované Ministerstvem kultury Republiky Srbsko, s cílem kultivovat a chránit srbský jazyk, abecedu, obecný jazyk jazyková kultura a gramotnost. O dva roky později se stal ochrannou známkou a vůdcem karavany Speech Culture Caravan, která organizuje školení a panely pro mladé lidi v Srbsku a Republice srbské.

Často také reaguje na výzvy jiných kulturních nebo humanitárních sdružení, jako je Telethon v Bělehradě, Dani Jorgovana v Kraljevu, Ljubičevski jezdecké hry v Požarevaci atd.

Přednášky a panely

Je častým hostem různých ústavů kultury, univerzit a středních škol ze Srbska a Republiky srbské, které ho vyzývají, aby hovořil o svých zkušenostech v oblasti humanitární práce a sociální angažovanosti, ale také o filozofických tématech, jako je symbol život, humanismus, spravedlnost ... Od roku 2012 do současnosti uspořádal více než sto přednášek a panelů v Srbský jazyk.

Boj proti odlivu mozků

S vědomím, že kromě otázky Kosova je jednou z největších výzev Srbska odchod mladých lidí do zahraničí, založil Arnaud Gouillon v roce 2016 v Bělehradě sdružení INOMS (Iniciativa pro míru porodu a pobyt mladých lidí v Srbsku - v srbštině: Inicijativa za Natalitet i Ostanak Mladih u Srbiji). Cílem tohoto sdružení je povzbudit mladé lidi, aby zůstali v Srbsku, a to prostřednictvím pozitivních a úspěšných příkladů ze Srbska, jakož i prostřednictvím demystifikace idealizovaného života v zahraničí.

Politická angažovanost

Arnaud Gouillon si politicky uvědomil ve věku 13 let, když veřejně poprvé v hodině historie hájil svůj politický postoj, několik dní po bombardování Budova srbské národní televize 23. dubna 1999. Jeho profesor historie v té době zločin ospravedlnil tím, že „srbská televize se stala vojenským terčem, protože vysílá propagandu“, na což mladý Arnaud Gouillon odpověděl, že „mediální dům, ať funguje jakkoli, se nesmí stát vojenský cíl a zabíjením civilistů a nevinných lidí neděláme humanitární práci. Francouzská média také šíří propagandu, ale nikdo je za to nebombarduje. “ Poté ho profesor chtěl ze třídy vyloučit.[5]

Jako teenager Arnaud Gouillon vyjádřil vzpouru proti systému účastí na politických shromážděních několika vlasteneckých sdružení a aktivním bojem za zachování tradičních francouzských hodnot a proti vojenskému intervencionismu Západu v střední východ a Afrika.

Když mu bylo pouhých 24 let, v roce 2010 se ambiciózní mladý Arnaud Gouillon pokusil získat 500 podpisů od starostů, aby mohl o dva roky později kandidovat ve francouzských prezidentských volbách. V této výzvě získal podporu několika hnutí, včetně hnutí Bloc Identitaire, jehož členem byl mladý Arnaud Gouillon, známý svým závazkem k silné Evropě a odporem proti nelegálnímu příchodu migrantů do Francie. Po této zkušenosti, která skončila v roce 2011, opustil své politické aktivity a plně se věnoval své humanitární a společensky užitečné práci.

Publikace

V Srbsku

Publikoval knihu „Všechny mé cesty vedou do Srbska“, kde vysvětlil důvody, které ho vedly k obraně Srbů v Kosovu a Metohiji a poté spojil jeho osud s osudem srbského lidu přesunem do Bělehradu. Autor také popisuje Srbsko tak, jak ho vidí cizinec, a poukazuje na to, že Srbsko je „na začátku významné fáze své historie, na začátku nové historické cesty. Výzvy jsou vážné, ale bude jim odolávat. Tam je hodně co budovat, co je třeba zachovat. Z tohoto alchymistického procesu vznikne moderní Srbsko založené na jeho tradičních základech. Protože Srbsko, stejně jako všechny staré země, je kořeny, bez nichž by nic nemělo smysl, ale je také křídla, se kterými Srbsko poletí a překoná to, co nyní existuje. “[6]

Ve Francii

Podílel se na psaní a vydávání tří francouzských knih o Srbsku a Kosovu a Metohiji:

  • 2013. Au cœur de l'Europe Martyre (Édition L'Age d'Homme)
  • 2016. Peuples persécutés d'Orient (Édition du Rocher) ISBN  978-2-268-08574-6
  • 2020. A la Serbie - ouvrage collectif dirigé par Luc Luret (Edition un infini cercle bleu)

Zorganizoval 52minutový dokument o životě srbského lidu v Kosovu a Metohiji, vysílal čtyřikrát na francouzské televizní stanici KTO a dvakrát na srbské národní televizní stanici RTS. Film s názvem „Kosovo, křesťanství v ohrožení“ byl oceněn jako nejlepší výkon na festivalu dokumentárních duchovních filmů v Zaječaru a na Mezinárodním festivalu pravoslavných filmů 2018 v Kruševaci.[7][8]

Arno Gouillon je editorem časopisu nevládních organizací, který vychází ve Francii každé tři měsíce v nákladu 13 000 výtisků. Je pravidelným účastníkem francouzských médií, kteří chtějí psát o humanitární situaci v Kosovu a Metohiji. Po zveřejnění článku o délce 10 stran v prominentním časopisu Figaro v červnu 2019 obdržel spolu se zástupcem ředitele Le Figaro vyhrožování a urážky od Albánců a proalbánských francouzských novinářů.[9]

Soukromý život

Arnaud Gouillon je ženatý s Ivanou Gajić. Jeho manželka je srbského původu, narodila se ve Francii, se kterou má dvě dcery, Milenu (2015) a Irenu (2017). Náhodou se setkali ve Zvorniku, kde Arnaud pracoval jako inženýr, zatímco Ivana byla na návštěvě u svých příbuzných.

Ivana vystudovala politologii na pařížské univerzitě a pracovala jako politická asistentka v Národním shromáždění v Paříži, poté v Bruselu a Štrasburku a také u soudu v Chambéry. Nyní pracuje v humanitární organizaci Solidarita pro Kosovo, kde má na starosti vztahy s dárci, francouzskými úředníky a sdělovacími prostředky.

Arnaud Gouillon cvičil kickboxování, kolečkové brusle a lyžování od jeho raného mládí.

Poděkování a vyznamenání

  • 2012. Zvláštní plaketa za nejušlechtilejší počin roku udělená společností Novosti[10]
  • 2015. Občanství Republiky Srbsko na základě jeho zásluh, v paláci Srbska od ministra vnitra Nebojši Stefanoviće[11]
  • 2016. Zlatá medaile za mimořádné zásluhy v oblasti humanitární práce, kterou uděluje Prezident Republiky Srbsko Tomislav Nikolić[12]
  • 2017. Cena „Branislava Mane Šakiće“ za uchování srbského jazyka a kultivaci kultury řeči v elektronických médiích.
  • 2018. Výzdoba svatého biskupa Nikolaje, nejvyšší výzdoba Eparchie Šabac „za jeho velkou lásku k srbskému lidu v Kosovu a Metohiji a za jeho humanitární práci“[13]
  • 2018. Vyznamenání svatého Sávy prvního stupně od patriarchy srbské pravoslavné církve Irineja „za účinnou lásku projevenou jeho celým srdcem a obětavým úsilím při shromažďování a poskytování potřebné materiální a finanční pomoci pro naši Svatou církev a trpící lid v Kosovo a Metohija, jakož i za neustálé vydávání svědectví o pravdě o životě našich lidí v této srbské provincii. “[14]
  • 2018. Charta rytíře svatého Sávy pacifismu Ministerstva zahraničních věcí Republiky Srbsko pro humanitární práci v Kosovo a Metohija, jakož i za závazek ve Francii změnit image Srbska.

Reference

  1. ^ Milivojević, Aleksandra. „Gujon primio srpsko državljanstvo“. Rozhlasová televize Srbska (v srbštině). Citováno 2019-02-14.
  2. ^ Gouillon 2017, str. 179
  3. ^ Ивановић, Дејана. „Заволео Србију током агресије НАТО-а“. Politika online. Citováno 2020-02-24.
  4. ^ „Арно Гујон седми пут организовао летовање за децу са КиМ“. Стање ствари (v srbštině). 09.08.2018. Citováno 2020-02-24.
  5. ^ Ивановић, Дејана. „Заволео Србију током агресије НАТО-а“. Politika online. Citováno 2020-02-24.
  6. ^ Tanjug. „Arno Gujon: Svi moji putevi vode ka Srbiji“. Blic.rs (v srbštině). Citováno 2020-02-24.
  7. ^ "Резултати Чтвртог међународног фестивала православног филма" Снажни духом "- Снажни духом". www.snazniduhom.rs (v srbštině). Citováno 2020-02-24.
  8. ^ „Nagrada dokumentarnom filmu“ Kosovo - Hrišćanstvo u opasnosti"". Zaječarska hronika. 2018-10-01. Citováno 2020-02-24.
  9. ^ „Гујона називају фашистом због репортаже у“ Фигароу"". Politika online. Citováno 2020-02-24.
  10. ^ „Подвиг године: Енрико Виња и Арно Гујон годинама помажу Србе на КиМ“. www.novosti.rs (v srbštině). Citováno 2020-02-24.
  11. ^ И, Д. „Арно Гујон добио српско држављанство“. Politika online. Citováno 2020-02-24.
  12. ^ „Укази о одликовањима“. Председник Републике Србије. Citováno 2020-02-24.
  13. ^ Srbsko, RTS, Radio televize Srbsko, Radio Television of. „Орден за француског хуманитарца Арноа Гујона“. www.rts.rs. Citováno 2020-02-24.
  14. ^ Tanjug. "ORDENJE ZA PRIJATELJE SRBA Patrijarh ODLIKOVAO humanitarca Gujona i grčkog kapetana koji je ODBIO da bombarduje Srbiju 1999. (FOTO)". Blic.rs (v srbštině). Citováno 2020-02-24.

Literatura

  • Gouillon, Arnaud (2017). Сви моји путеви воде ка Србији (v srbštině). Bělehrad: Agape knjiga. ISBN  9788691812737.

externí odkazy