Armas Launis - Armas Launis - Wikipedia

Armas Launis

Armas Launis (22. dubna 1884 - 7. srpna 1959), byl a Finština hudební skladatel stejně jako etnomuzikolog, profesor, spisovatel a novinář. Narodil se v Hämeenlinna.

Hudební skladatel

Armas Launis byl hlavně operním skladatelem. Napsal deset oper (libreto i hudbu). Bylo provedeno několik:

  • Ve Finsku: „Sedm bratří“ (1913), první finská operní komiks, a „Kullervo“ (1917), a to jak v plném jevištním provedení, tak koncertní představení „Aslak Hetta“ v roce 2004 na Finlandia Hall, Helsinki Režie: Sakari Oramo
  • v Francie: divadelní představení Kullervo (1940, Nice, Palais de la Méditerranée) s rozhlasovým vysíláním v Paříži-Inter a rádiu Monte-Carlo (1938–1940). Krátká verze filmu „Jehudith“ byla také vysílána v roce 1954 (Paris-Inter)

Armas Launis také napsal skladby pro komorní hudbu, kantáty, sbory, suity pro orchestr a hudbu k prvnímu finskému etnografickému filmu „Svatba v Karélii, zemi poezie“ (1921).

Etnomuzikolog

Launis byl jedním z prvních vědců, kteří zkoumali a sbírali lidovou hudbu. Byl velmi otevřený; vášnivě rád cestuje, které podnikl sám; a touží potkat další lidi. Odcestoval do Laponsko (1904, 1905, 1922), Kainuu (1902), Ingria (1903, 1906), Karelia (1902, 1905) a Estonsko (1930). Všude byl rád, že se setkal s místními lidmi, a vedl s nimi dlouhé rozhovory a zaznamenával populární melodie. Launis také zaznamenal slavné zpěváky, najal truchlící a hráče kantele. Pochopil bohatost a vitalitu zpívané poezie spolu s významem folklóru. Jeho četné publikace a soubor, který shromáždil, jsou stále uznávány a používány; jsou cenným přírůstkem společného dědictví finského národa.

Později Launis cestoval do severní Afriky a začal se zajímat o arabskou, berberskou a beduínskou hudbu. Tento vliv je citelný v pozdějších dílech, zejména v operách Théodora a Jéhudith.

Profesor

Launis získal doktorát (1911) a byl řádným profesorem na univerzitě v Helsinkách, kde učil hudební analýzu a kompozici. Studium dokončil v Berlín s Wilhelm Klatte a v Weimar s Waldemar von Baußnern. Launis byl hluboce znepokojen dostupností hudebního vzdělání pro všechny a založil a až do roku 1930 řídil první populární konzervatoře ve Finsku, které stále existují.

Již v roce 1920 dostal Launis od finského státu doživotní důchod s povolením žít v zahraničí.

Novinář

Launis úzkostlivě udržoval kontakt se svou domovinou a pravidelně přispíval do různých finských novin Helsingin Sanomat, Uusi Suomi, a Suomen Kuvalehti. Spoluzaložil a byl aktivním členem Sociéte de la presse étrangère de la Côte d'Azur (Asociace zahraničního tisku na francouzské riviéře) a byl novinářem v asociaci française d'expansion et d'échanges artistiques (Francouzská asociace pro rozvoj uměleckých výměn).

V roce 1930 se Launis trvale usadil v Pěkný, Francie, a žil tam po zbytek svého života. Aktivně se účastnil hudebních a kulturních výměn mezi Francií a Finskem.

Funguje

Opery

  • Sedm bratří (1913)
  • Kullervo (1917)
  • Aslak Hetta (1922)
  • Čarodějova píseň (1934)
  • Karelský kouzelný šátek (1937)
  • Léto, které nikdy nepřišlo (nedokončený) (1936)
  • Jehudith (1937–1940)
  • Bylo nebylo... (nedokončený) (1939)
  • Theodora (nedokončený) (1939)
  • The Frozen Flames (1957)

Knihy

  • Über Art, Entstehung und Verbreitung des estnisch - finnischen Runenmelodien (1910)
  • Ooppera ja puhenäytelmä: muutamia vertailevia piirteitä (1915)
  • Esivanhempieni muisto 1500–1900 (1921)
  • Aslak Hetta: 3-näytöksinen ooppera (libreto 1921)
  • Kaipaukseni maa. Lapinkävijän muistoja (1922)
  • Murjaanien maassa (1927)
  • Suomen maaseutukaupunkien kansankonservatoriot (1927)
  • Erään turunmaalaisen saaristolaisuvun vaiheita (1929)
  • Tunturisävelmia etsimässä. Lapissa 1904 ja 1905. (Minna-Riikka Järvinen 2004)

Korpus melodií

  • Lappische Juoigos-Melodien (1908) (laponské melodie)
  • Suomen Kansan sävelmiä IV: Inkerin runosävelmät (1910)
  • Suomen partioväen laulukirja (1917)
  • Suomen Kansan sävelmiä IV: II Karjalan runosävelmät 1930
  • Eesti runoviisid (Tartto 1930)

Články

  • Runosävelmistä (Kalevalanseuran vuosikirja I, 1921)
  • Kullervo-oopperan esihistoriaa (Kalevalaseuran vuosikirja 1, 1921)
  • Saamein säveleitä etsimässä (Kalevalaseuran vuosikirja 2, 1922)
  • Muuan karjalainen kanteleensoittaja (Kalevalaseuran vuosikirja 1923)

Zdroje

  • Ahmajärvi, Jouni 2003 „Se maa on taikamaa, on maa mun kaipauksen“ Armas Launiksen kuva Lapista ja saamelaisista. Julkaisematon pro gradu-tutkielma Oulun yliopisto, historik laitos.
  • Fantapié, Henri-Claude 2000: Armas Launis (1884–1959): un compositeur finlandais dans le contexte niçois et français. Boréales 2000: 78/81, str. 213–230. http://www.solistesdeparis.com
  • Fantapié, Henri-Claude 2003: Quand un compositeur du Nord croise un kolega venu du Sud .... Boréales 2003 86/89, str. 249–263.
  • Hako, Pekka 1982: Armas Launis 1884-1959-Felix Krohn, Armas Launis, Ernst Linko. Hämeen läänin taidetoimikunta, Hämeenlinna.
  • Hako, Pekka 2004: Armas Launis: operní skladatel. Finská hudební čtvrtletina 2004: 2, s. 42–47.
  • Heinonen, Kati 2005: Armas Launiksen fonogrammit Soikkolasta: laulutavan, runon ja laulutilanteen välisiä yhteyksiä kalevalamittaisessa runoudessa. Pro gradu-tutkielma http://ethesis.helsinki.fi/julkaisut/hum/kultt/pg/heinonen/.
  • Jouste, Marko 2004: Armas Launiksen vuoden 1904 Lapin matkan joikusävelmien keräys ja soiva vertailuaineisto. Musiikin suunta 2004: 2, s. 58-81.
  • Järvinen, Minna Riikka 2004: Ummikkona Pohjan perille. - Launis, Armas: Tunturisävelmiä. Lapissa 1904 ja 1905. Toim. Minna Riikka Järvinen. Helsinky: SKS, 341–351.
  • Tomasi, Henri 1940: Armas Launis. Poznámky biografie. Kullervo. Autorovy práce. Préface H.Holma. Londýn.
  • Väisänen, A.O. 1960: Armas Launis 1884–1959. Kalevalaseuran vuosikirja 40, s. 345–349.
  • Tarasti, Eero, Muotokuvia, Imatran Kansainvälisen Semiotiikka-instituutin julkaisuja, č. 3

Viz také

  • Na webu finského hudebního informačního centra klíčové slovo: „Armas Launis“
  • Naleznete řadu relevantních údajů http://www.fimic.fi