Argentinský prezidentský přechod - Argentina presidential transition - Wikipedia







Argentina čelila několika prezidentské přechody od návratu demokracie v roce 1983.
Reynaldo Bignone, poslední vojenský diktátor Národní proces reorganizace, dal prezidentské křídlo a zaměstnance zvolenému prezidentovi Raúl Alfonsín 10. prosince 1983. Ceremonie se konala v Casa Rosada.
Velká hospodářská krize způsobená hyperinflací nutí Alfonsína během přechodu rezignovat. Carlos Menem, jehož nástup do úřadu byl naplánován na 10. prosince 1989, tak činí 8. července. Ceremonie se konala v Casa Rosada. Menem byl znovu zvolen v roce 1995 a na Kongresu složil pouze přísahu, již měl na sobě křídlo a štítek.
Fernando de la Rúa se stal prezidentem v roce 1999. V Kongresu složil přísahu a poté se přestěhoval do Casa Rosada, kde mu Menem dal šerpu a štáb.
De la Rúa rezignoval v roce 2001, dva roky před ukončením svého funkčního období, uprostřed obrovské hospodářské krize. Kongres jmenován Adolfo Rodríguez Saá, a pak Eduardo Duhalde když rezignoval Rodríguez Saá. Příští zvolený prezident byl Néstor Kirchner „Obřad se konal zcela v Kongresu, protože byl jmenován Duhalde.
Néstor Kirchner odmítl kandidovat na znovuzvolení a jeho manželka Cristina Fernández de Kirchner byl zvolen prezidentem v roce 2007. Vrátili se ke standardnímu systému: přísaha v Kongresu a výměna křídla a zaměstnanců v Casa Rosada. Néstor zemřel v roce 2010 a ona byla později znovu zvolena následující rok. Ceremonie se konala úplně v Kongresu. Šerpu a štáb získala od své dcery Florencie Kirchnerové, která nezastávala žádnou politickou funkci. Složila přísahu ve jménu Boha, národa a „jeho“, s odkazem na zesnulého Kirchnera.
Mauricio Macri byl zvolen prezidentem v roce 2015. Cristina Fernández de Kirchner chtěl konat obřad v Kongresu a Macri v Casa Rosada. Nakonec se odmítla zúčastnit obřadu, ať už na kterémkoli místě.[1]
Reference
- ^ Los pases de mando presidenciales (ve španělštině)