Arabská reformní iniciativa - Arab Reform Initiative
مبادرة الإصلاح العربي | |
![]() | |
Formace | 2005 |
---|---|
Právní status | nezisková organizace |
webová stránka | https://www.arab-reform.net |
The Arabská reformní iniciativa (arabština: مبادرة الإصلاح العربي), Nebo jednoduše ARI,[1] je přední nezávislý think-tank sestávající ze sítě nezávislých arabských výzkumných a politických institutů s partnery z střední východ, Maghrebu, Evropa, Jižní Amerika a Spojené státy.[2][3] Výkonný ředitel ARI, který byl založen v roce 2005, je Bassma Kodmani.[4]
Členové
V arabských zemích
- Centrum Al-Ahram pro politická a strategická studia, Egypt[2]
- Arabské fórum pro alternativy, Egypt[2]
- Fórum arabských reforem v egyptské Bibliotheca Alexandrina[2]
- Egyptské centrum pro výzkum veřejného mínění - Baseera, Egypt[2]
- Centrum strategických studií, Jordán[2]
- Libanonské centrum pro politická studia, Libanon[2]
- Center D’Etudes et de Recherches en Sciences Sociales (CERSS), Maroko[2]
- Palestinské centrum pro politický a průzkumný výzkum, Palestina[2]
- King Faisal Centrum pro výzkum a islámská studia, Saudská arábie[2]
- Centrum pro súdánská studia, Súdán[2]
- EtanaCenter, Sýrie[2]
- Syrská liga pro občanství, Sýrie[2]
- L'Observatoire Tunisien de la Transition Démocratique, Tunisko[2]
- Gulf Research Center, Spojené arabské emiráty[2]
- Jemenská observatoř pro lidská práva, Jemen[2]
V Evropě
- Evropský institut pro bezpečnostní studia, Francie[2]
- Řecká nadace pro evropskou a zahraniční politiku (ELIAMEP), Řecko[2]
- Casa Árabe, Španělsko[2]
- Centrum pro evropskou reformu, Spojené království[2]
V Americe
- Universidad Nacional de Tres de Febrero, Argentina[2]
- Projekt USA na Středním východě, Spojené státy[2]
Reference
- ^ Grant, Charles; Valsek, Tomáš (2007), Reforma EU a Arabů Centrum pro evropskou reformu, vyvoláno 10. června 2018
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti Členové Arabská reformní iniciativa, vyvoláno 10. června 2018
- ^ Arabská reformní iniciativa, Institut mediální rozmanitosti, vyvoláno 10. června 2018
- ^ Zwier, Paul J. (2013), Principiální vyjednávání a mediace v mezinárodní aréně: rozhovory se zlem, Cambridge University Press, str. 135, ISBN 1107355206