Apollinary Goravsky - Apollinary Goravsky - Wikipedia
Apollinary Goravsky | |
---|---|
Аполлинарий Гиляриевич Горавский | |
Apollinary Goravsky (datum neznámé) | |
narozený | 1833 |
Zemřel | 1900 | (ve věku 66–67)
Vzdělávání | Člen Akademie umění (1861) |
Alma mater | Imperial Academy of Arts (1854) |
Známý jako | Malování |
Ocenění |
Apollinář Gilyarievich Goravsky, také viděn jako Horawski (Běloruský: Апалінарый Гіляравіч Гараўскі, rusky: Аполлинарий Гиляриевич Горавский; 23. ledna 1833 - 28. března 1900) byl Běloruský malíř.
Životopis
Apalinar (Apollinary) se narodil v chudé běloruské rodině přistála šlechta. Jeho rodiči byli Guilyar Frantsevich a Maryanna Yakauleuna Garausky. Rodina používala erb "Korab" (od 17. století) a dohledat jeho pokrevní linie do běloruského šlechtic Grakala-Garausky (v 19. století první část příjmení Grakala zanikla). Umělecký otec Guilyar Garausky zdědil půdu (asi 200 ha) po svém otci a dědečkovi.[1] V rodině byly tři dcery a synové Ipalit (1828 - po 1864), Apalinar (Apollinary) (1833―1900), Karl (1838 - po 1869), Hektar (1843―1893), Guilyar (1847 - po 1875) ). Karl a Hektar byli profesionálními opraváři, Ipalit, Apalinar a Guilyar - umělci.[2]
V deset byl poslán Apollinary, aby sloužil v Brest-Litovsk Cadet Corps.[3] Kadeti studovali obecné předměty učebních osnov klasické školy, jako jsou jazyky, přírodní a společenské vědy. Učili se vojenským disciplínám, pochodovému cvičení, jízdě, střelbě, šermu, gymnastice, plavání a také hudbě a tanci, kreslení a malování. Apollinary neměl sklon k vojenským záležitostem, ale rád kreslil a maloval. Architekt Nicholas Benois, který byl na návštěvě u Goravského strýce (náčelníka kadetského sboru), vzal na vědomí díla Apollinary a později mu pomohl zapsat se na Imperial Academy of Arts, kde studoval u Maxim Vorobiev a Fyodor Bruni.[3] Promoval v roce 1854 se zlatou medailí. V letech 1855 až 1860 cestoval a maloval po celé Evropě, navštívil Ženevu, Paříž a Řím a zastavil se Düsseldorf studovat s Andreas Achenbach. Během této cesty se setkal Pavel Treťjakov a zahájil spolupráci, která by později byla velmi prospěšná pro jeho kariéru. Po svém návratu do Petrohradu mu byl udělen titul „akademik“.[3]
V roce 1869 mu Akademie dala stipendium 300 rublů každoročně „doplnit své vzdělání“ a produkovat obrazy lidového života v Bělorusku a na Ukrajině, komisi, kterou se usilovně věnoval, a to navzdory chladnému počasí a revmatismu v pravé noze.[4] Dvacet let (1865–1885) příležitostně učil kreslení ve „Společnosti pro povzbuzení umění“, ačkoli většinu času trávil v Bělorusku na svém panství poblíž Kiriloviče.
Apollinary Goravsky zemřel náhle 28. března 1900 v Mariinské nemocnici v Petrohrad ve věku 67 let. Úmrtí bylo hlášeno v Novoye Vremya (Nové časy) a Istorichesky Vestnik (Historical Herald) časopisy. Umělec byl pohřben na Vyborg hřbitov.
Jeho vdova Alexandra zůstala bez údržby s dcerami Maryou a Julií a umělcova díla začala prodávat ve 20. letech 20. století.
Větší část děl Apollinary Goravského je vystavena v Běloruské národní muzeum umění.
V roce 2009 Bělorusko vydalo známku s obrazem „Večer v Minsku“.
Pracuje v Běloruském národním muzeu umění
- Pohled na brány Narvy z parku Ekateringof (1851)
- Krajina s řekou a silnicí (1853)
- Modlit se za starou ženu (1872)
- Pohled na řeku Arve v blízkosti Chamonix (1859)
- Modlit se Žid (1857?)
- Portrét matky (1868)
- Koupající se (1858)
- Večer (1854)
- Krajina s řekou (1859)
- Oaks (1858)
- Venkovská krajina (1855)
- Kající se Marie Magdaléna (1861)
- Portrét neznámého v černých šatech (1868)
- Portrét S.M. Treťjaková (1857)
- Plevelný rybník
- Poblíž kovárny (1862)
- Krajina s řekou (1853)
- Pohled na dubový háj na břehu řeky Svislach u Babruisku (1855)
- U klavíru (1868)
- U stojanu (1868)
- Večer v Minské provincii (70. léta 18. století)
- Portrét mladé ženy v bílých šatech (1863)
- Portrét neznámého s paletou (1867)
- Portrét umělce L.F. Lagoria (90. léta 19. století)
- Jetel v šeru a lesních plochách (1895)
- Krajina (1897)
Galerie
Krajina s řekou a silnicí, 1853, Národní muzeum umění Běloruské republiky
Večerní krajina 1854, Stavropolské regionální muzeum výtvarného umění
Portrét Kozmy Soldatenkova, 1857, Státní Treťjakovská galerie
Portrét umělce Fyodor Bruni, 1871, Státní Treťjakovská galerie
Near a Forge, 1862, Národní muzeum umění Běloruské republiky
Literatura
- Апалінар Гараўскі = Аполлинарий Горавский = Apalinar Garausky. Минск: Беларусь, 2014. - ISBN 978-985-01-1111-1.
- Гiсторыя беларускага мастацтва (Dějiny běloruského umění) 6 vols. Мінск: 1989.
Reference
- ^ РГИА. - Ф. 1343. - Оп. 19. - Д. 3065; РГВИА. - Ф. 400. - Оп. 12. - Д. 18689 (1893)
- ^ Апалінар Гараўскі = Аполлинарий Горавский = Apalinar Garausky. Минск: Беларусь, 2014. - ISBN 978-985-01-1111-1
- ^ A b C Kultura, Životopis a ocenění od Borise Krepaka
- ^ Гiсторыя беларускага мастацтва (Dějiny běloruského umění) 6 vols., 1989 str. 209—216
Další čtení
- L. M. Drobau, Беларускiя мастакi XIX стагоддзя (Belarusian Artists of the Nineteenth Century), Minsk, 1971
externí odkazy
Média související s Apollinary Goravsky na Wikimedia Commons