Anu Muhammad - Anu Muhammad

Anu Muhammad
Anu Muhammad.jpg
narozený
Anu Muhammad Anisur Rahman

(1956-09-22) 22. září 1956 (věk 64)
Jamalpur
NárodnostBangladéšština
InstituceUniverzita Jahangirnagar
PolePolitická ekonomika, Antropologie, Aktivismus
Alma materUniverzita Jahangirnagar
VlivyMarx, Lenin
Informace na NÁPADY / REPEc
webová stránkawww.anumuhammad.síť

Anu Muhammad Anisur Rahman, známější jako Anu Muhammad (bengálský: আনু মুহাম্মদ; narozen 1956), je a Bangladéšština ekonom, veřejný intelektuál, spisovatel, redaktor a politický aktivista. Je členem tajemníka Národního výboru pro ochranu ropy, zemního plynu, nerostných zdrojů, energetiky a přístavů.[1][2][3]

Kariéra

Anu Muhammad je profesorem na Univerzita Jahangirnagar kde učil ekonomika od roku 1982 a učil antropologie od roku 1991 do roku 2005. Byl hostujícím profesorem na University of Winnipeg a University of Manitoba v roce 2001 pracoval v Columbia University jako hostující vědec v roce 1993. Jeho výzkum a písemná práce se zaměřují na oblasti, jako jsou současné ekonomické a politické problémy v Bangladéši, politická ekonomika, globalizace sociální transformace, Rod problémy, nevládní organizace, životní prostředí a energie. Je členem tajemníka občanské pohybové platformy s názvem Národní výbor na ochranu ropy, plynu, nerostných surovin a přístavů.[3]

Politické názory

Anu se podílí na různých hnutích v Bangladéši a vystupuje v televizi diskuzní pořad díky svému postavení proti usazování vedl k hrozbě smrti, které se mu dostalo v únoru 2008.[4] Policie ho zranila v září 2009 během demonstrace protestující proti průzkumným dohodám, které vláda udělila dvěma mezinárodním ropným společnostem.[5][6] Tato událost vedla k protestu Bangladéšské hospodářské sdružení[7] a do otevřený dopis odsuzující událost, kterou podepsali intelektuálové, akademici a aktivisté z celého světa, mimo jiné mimo jiné Bertell Ollman, E. San Juan, Jr., Vijay Prashad, Gopal Balakrishnan, Nurul Kabir, a tím Azfar Hussain, který svolal tuto mezinárodní podpisovou kampaň.[1]

Funguje

Anu Muhammad napsal více než 30 knih, většinou v bengálštině a některé v angličtině. Je redaktorem čtvrtletníku Sarbajonakotha.[8]

Mezi jeho knihy patří:

  • 1983. Biswa Pujibad O Bangladesher Anunnayan (světový kapitalismus a nedostatečný rozvoj Bangladéše), Karim Prakashani, Dháka.
  • 1985, 2000. Bangladesher Grameen Samaj O Arthaniti (venkovská společnost a ekonomika Bangladéše), Dripta Prakashani, Meera Prakashani, Dháka.
  • 1988, 1999. Bangladéšský Unnayan Shankat ebang NGO Model (Crisis of Development and the NGO Model in Bangladesh), Prachinta Prakashani, Dhaka.
  • 1989. Bangladesher Kotipati, Madhyabitto O Sramik (multimilionáři, střední třída a dělníci), Chalantika Baighar, Dháka.
  • 1990. Anunnata Deshe Samajtanra: Sangram O Aviggata (Socialismus v zaostalých zemích: boj a zkušenosti), Pratik Prakashani, Dhaka. 1991, Sanghati, 2019.
  • 2002. Krantikaler Biswa-arthaniti ebang Unnoyan Samrajya (World Economy in transition and Development Empire), Bastu Prakashani, Meera Prakashani, Dhaka.
  • 1992. Samaj, Samay ebong Manusher Larai (Společnost, čas a boj člověka), Shandesh, Dháka.
  • 1993. 2006. Punjir Antarjatikikaran ebong Anunnata Biswa (Internacionalizace kapitálu a zaostalý svět), Centrum sociálních studií, Univerzita v Dháce. (Sraban v roce 2006).
  • 1994. Dharma, Rashtra ebong Gonotantrik Andolon (náboženství, stát a demokratický boj), Charbak, Dháka.
  • 1995. Columbuser America „Abishkar“ O Bahujatik Manushera (Columbusův „Objev“ Ameriky a nadnárodních tváří), Jatiyo Grantha Prakashan, Dháka.
  • 1995. Bangladesher Unnoyan ki Asamvab? (Je vývoj Bangladéše nemožný?), Jatiyo Grantha Prakashan, Dháka.
  • 1997. Nari, Purush O Samaj (Gender and Society), Shandesh, Dhaka. Sanghati, 2005
  • 2000. Rashtra O Rajniti: Bangladesher Dui Doshok (Stát a politika: dvě desetiletí Bangladéše), Sandesh, Dháka.
  • 2000. Bangladesher Arthinitir Chalchitra (skenování bangladéšské ekonomiky), Sraban, Dháka.
  • 2001. Atonker Somaj Sontraser Arthiniti (Society of Fear Economy of Violence), Mira Prokashan, Dháka.
  • 2001. Arthasastrer Mulniti (Principles of Economics), Bangladesh Open University, Dhaka.
  • 2002. Bangladesher Tel-Gas: Kar Ssompod Kar Bipod (Oil and Gas in Bangladesh: Whose Resource Whose Liability), Jatiyo Grantha Prakashan, Dhaka.
  • 2003. 2011. Biswaner Boiporitya (Rozpor s globalizací). Sraban, Dháka.
  • 2005. Bangladesher Arthinir Gotimukh (Direction Of Bangladesh Economy), Sraban, Dháka.
  • 2006. Unnoyoner Rajniti (Politika rozvoje), Shuchipatra, Dháka.
  • 2007. 2011. Biplober Swapnabhumi Cuba pujibadi Biswayane Latinská Amerika (Kuba snová revoluce a Latinská Amerika v globalizovaném kapitalismu), Sraban, Dháka
  • 2007. Phulbari Kansat Garments 2006, Sraban, Dhaka
  • 2007. 2011. Development or Destruction, Eseje o globální hegemonii, Corporate Grabbing and Bangladesh, Sraban, Dhaka
  • 2008. Kothai Jachche Bangladesh, (Kam směřuje Bangladéš) Sanghati.
  • 2009. Arokkhito Desh Arokkhito Manush, (nechráněná země, nechránění lidé) Zdobí se.
  • 2010. Arthastra Porichoi (Úvod do ekonomie), Sanghati
  • 2011. Pujir antorgoto probonota, (inherentní trendy a krize kapitálu) Sanghati
  • 2014. Issor, punji o manush, (Bůh, kapitál a lidé), Mowla, Dháka.
  • 2015. Amra 99% (We are 99%), Manushjon, Dhaka.
  • 2016. sontras birodhi juddha (War on Terror): Afghánistán, Irák, Bangladéš, Aloghar, Dháka.
  • 2018. Unnoyoner Boiporityo (Contrariety of Development), Mowla Brothers, Dháka.
  • 2019. Pran Prakriti Bangladesh (Life nature Bangladesh), Mowla Brothers, Dhaka.
  • 2019. Rashtra bolí Rashtra nai (stát existuje, stát neexistuje), sanghati, Dháka.

Reference

  1. ^ A b „Ropné společnosti: ruce pryč od Bangladéše“. Politické záležitosti. 11. září 2009. Archivovány od originál dne 27. srpna 2016. Citováno 24. srpna 2016.
  2. ^ "Anu Muhammad". Daily Star. Citováno 24. srpna 2016.
  3. ^ A b „Rampalská elektrárna ovlivní 40 milionů lidí“. Asijský věk. Dháka. 5. října 2016. Citováno 29. července 2018.
  4. ^ „Hrozba smrti pro Anu odsouzena“, Bangladéš News, 27. února 2008.
  5. ^ „Demonstranti se střetli s policajty: 30 zraněných“. Daily Star. 2. září 2009.
  6. ^ „Motia, Imam a Hanif navštíví v nemocnici prof Anu Muhammada“. bdnews24.com. 3. září 2009.
  7. ^ „BEA obviňuje policejní útok na profesora Anu Muhammada“. Finanční expres. Dháka. 5. září 2009.
  8. ^ "Intute". Jisc.

externí odkazy