Antun Bauer (arcibiskup) - Antun Bauer (archbishop)
Antun Bauer | |
|---|---|
| Arcibiskup záhřebský | |
 Arcibiskup Bauer v roce 1914 | |
| Kostel | římský katolík |
| Arcidiecéze | Záhřeb |
| Jmenován | 20. ledna 1911 |
| V kanceláři | 1914–1937 |
| Předchůdce | Juraj Posilović |
| Nástupce | Aloysius Stepinac |
| Objednávky | |
| Vysvěcení | 27. července 1879 |
| Zasvěcení | 29. ledna 1911 podleRafael Merry del Val |
| Hodnost | Metropolitní arcibiskup |
| Osobní údaje | |
| narozený | 11. února 1856 Breznica, Chorvatsko, Rakouská říše (současnost Chorvatsko ) |
| Zemřel | 7. prosince 1937 (ve věku 81) Záhřeb, Jugoslávie (současnost Chorvatsko ) |
| Předchozí příspěvek | Kadjutor záhřebský arcibiskup (1911–1914) |
Antun Bauer (11. února 1856 - 7. prosince 1937) byl chorvatský teolog a filozof, který sloužil jako Arcibiskup záhřebský.[1]
Životopis
Narodil se jako Antun Bauer v Breznica, Chorvatsko, pocházející z rodiny Burgenland Němci. Studoval v Záhřebu, Budapešti a ve Vídni, kde v roce 1883 získal doktorát z filozofie a teologie. Vysvěcen byl 27. července 1879. Po návratu ze studií byl po určitou dobu kaplanem v Záhřebu, Ivanci a Samoboru a poté několik let pracoval v Záhřebu jako katechet na učilišti a střední škole učitelů. V roce 1887 byl přeložen na teologickou fakultu, kde pracoval nejprve jako odborný asistent, poté jako spolupracovník a od roku 1904 jako řádný profesor filozofie a základní teologie. V letech 1905–1906 a 1906–1907 působil jako děkan teologické fakulty a v období 1906–1907 jako rektor Univerzita v Záhřebu. Od roku 1896 byl spolupracovníkem a od roku 1899 řádným členem Jugoslávská akademie věd a umění (od roku 1915 do své smrti také sponzor).[1]
V roce 1911 byl jmenován koadjutorem u arcibiskupa Juraj Posilović. 26. Dubna 1914 převzal vedení Záhřebská arcidiecéze. Byl redaktorem (1886–1890) a dlouholetým spolupracovníkem Seznam Katolički a mnoho dalších katolických zpravodajů. V období 1885–1911 byl pětkrát zvolen za zástupce, což mu umožnilo aktivně se podílet na práci Chorvatský parlament. Nejprve byl členem Strany práv (Stranka prava) a poté jako zástupce společnosti Matica stranke prava, tj. Udružena opozicija („Jednotná opozice“) a nakonec jako zástupce Chorvatská strana práv, odkud se přiblížil Chorvatsko-srbská koalice.[1]
Jako arcibiskup se Bauer zabýval hlavně církevními záležitostmi. Na jeho popud a za jeho prezidentství Chorvatská biskupská konference byl založen v roce 1918. V roce 1925 uspořádal první synod Záhřebské arcidiecéze (po roce 1690). V roce 1922 se podílel na práci komise pro přípravu konkordátu. On je také připočítán pro otáčení Institute of St. Jerome do národní instituce. Spolu s Đokovským biskupem Antun Akšamović v Záhřebu postavil seminář a střední školu. Pomohl také při obnově Charita v Chorvatsku.[1]
V období do roku 1914 se Bauer prosadil jako plodný filozofický spisovatel. Ve svých filozofických a teologických dílech prosazoval Neo-tomistické interpretace metafyziky.[1]
Zemřel v Záhřeb.
Funguje
- Područje materijalizma (1889; Záhřeb)
- Bogoslav Šulek kao filozof i polemik (1890; Záhřeb)
- Naravno bogoslovlje (1892; Záhřeb)
- Teodiceja ili nauk o razumskoj spoznaji Boga (19182; Záhřeb)
- Obća metafizika ili ontologija (1894, 19182; Záhřeb).
- Wundtov metafizički sustav (Rad JAZU, 1896, 127, str. 209–248; 1897, 132, str. 48–102; 1900, 144, str. 1-39)
- Vjera i znanost (1906; Záhřeb)
Reference
- ^ A b C d E „Bauer, Antun“, Chorvatská encyklopedie (v chorvatštině), Leksikografski zavod Miroslav Krleža, 1999–2009, vyvoláno 18. února 2014
