Antoni Wysocki - Antoni Wysocki

Antoni Wysocki (25. Května 1884 - 22. Října 1940) byl členem Velkopolské povstání, velitel Wilda vojenské tažení, které se jako první dostalo do hotelu Bazar v den vypuknutí povstání.

Antoni Wysocki

Životopis

Antoni Wysocki se narodil 25. května 1884 v Poznani. Byl synem Michala (sedláře) a Marie Stępniakové. Od roku 1902 do roku 1904 se učil stát se tiskařem. Získal osvědčení o odborné způsobilosti a pracoval v povolání až do vypuknutí první světové války.

V srpnu 1912 začal organizovat první skautské týmy v Poznani.[1] Zpočátku tyto skupiny šly pod názvem Towarzystwo Gier i Zabaw dla Młodzieży “Zorza” (Asociace her a zábavy pro mládež „Dawn“), později Towarzystwo Skautów „Zorza“ (Sdružení skautů „Dawn“) a nakonec se název zkracuje Hufiec „Zorza“ („The Dawn“ Regiment). Antoni Wysocki se stal velitelem pluku.[2]

V roce 1914 se Antoni Wysocki stal velmi aktivním Towarzystwo Gimnastyczne „Sokół“ (Gymnastická asociace „The Falcon“). Mezi orgány sdružení zastupoval nezávislý způsob myšlení (na rozdíl od toho legalistického). V lednu 1914 vznikla z Gymnastického svazu nová organizace. Jeho jméno bylo Towarzystwo Gier i Zabaw Ruchowych "Zorza" (Asociace her a pohybových aktivit „Dawn“). Cílem této organizace bylo podporovat fyzické aktivity a vzdělávání. Iniciátorem této organizace byl Antoni Wysocki. Jednou z členů výboru byla Salomea Kleps, která se později stala manželkou Antoniho Wysockiho.

V letech 1914–1915 byl spoluzakladatelem společnosti Tajna Organizacja Niepodległościowa (Tajná organizace za nezávislost).[3]

Krátce po začátku roku první světová válka, Antoni Wysocki byl přijat do Pruská armáda a bojoval v Východní fronta. V roce 1916 byl nominován do hodnosti poddůstojníka.

V roce 1916 byla organizace Główna Kwatera Skautowa na Rzeszę Niemiecką (Velitelství skautů Třetí říše) vzniklo. Jejím cílem bylo spojit všechny samostatně pracující skautské týmy. K organizaci se připojily všechny skautské týmy kromě Hufiec „Zorza” („The Dawn“ Regiment) pod velením Antoniho Wysockiho. Wysocki nechtěl ztratit samostatnost a na rozdíl od ostatních týmů zaměřil pozornost spíše na vojenskou výchovu a výcvik než na pedagogickou práci.[4]

V srpnu 1918 Hufiec „Zorza“ („The Dawn“ Regiment) vedený Antoni Wysockim se připojil Polska Organizacja Wojskowa (Polská vojenská organizace ) a obdržel rozkaz k vigilaci ženijních kasáren ve čtvrti Wilda a železničních skladů. Brzy poté byl Wysocki nominován na velitele okresu Wilda v Poznani. Stal se také členem policejní a vojenské komise v Rada Ludowa m. Poznania (Lidová rada v Poznani).[5][6]

Účast na Velkopolském povstání

Měsíc před vypuknutím Velkopolské povstání, Antoni Wysocki se zúčastnil prvního zasedání dne Polska Komenda Straży Obywatelskiej (Velitelství polské občanské stráže) v Poznani. V očekávání začátku bojů byl jmenován vojenským velitelem okresu Poznaň-Wilda.[7]

27. prosince 1918 vedl Antoni Wysocki 100člennou vojenskou kampaň od wildecka kompania Straży Ludowej (Wildina lidová stráž). Jeho kontingent byl první, kdo dorazil do hotelu Bazar. Poté se podílel na zabavení ženijských kasáren ve Wildě.

6. ledna 1919 se zúčastnil zabavení letecké základny v Ławica v Poznani.

Aktivita po Velkopolském povstání

V dubnu 1919, kdy skončilo Velkopolské povstání, byl Antoni Wysocki nominován na velitele II baon Straży Ludowej (Druhý kontingent lidové stráže). Po organizačních změnách se přestěhoval do Obrona Krajowa (Domácí obrana). V červnu byl nominován do hodnosti poručíka. V letech 1919-1922 sloužil ve druhém kontingentu domácí obrany a pozdějších formacích tohoto kontingentu.

Mezi 20. A 25. Srpnem 1920 se účastnil Druhé slezské povstání.

5. března 1921 byl nominován na poručíka.

Od 3. Května do 5. Července 1921 se účastnil Třetí slezské povstání.

V roce 1935 působil jako nižší referent na oddělení kontroly ve Velkopolském vojenském muzeu v Poznani. Byl zástupcem ředitele Karol Marcinkowski a velmi aktivní člen organizací veteránů Velkopolského povstání. Publikoval Zarys historii Towarzystw Powstańców („Nástin historie sdružení povstalců“) v Jednodniówka Powstańca Wielkopolskiego (The Insurgents Magazine). Také zůstal v kontaktu s poznaňským průzkumem. V srpnu 1935 předsedal každoročnímu ceremoniálu Sdružení povstalců a vojáků. Přednesl projev o hrdinských bojích polské armády proti bolševikům.[8]

Doba druhé světové války

4. září 1939 se Antoni Wysocki odstěhoval z Poznaně spolu s Armia Poznań na východní břehy Visla. Měl na starosti konvoj automobilů do Lvov, který organizoval jako přestupové místo Velkopolsko-Pomořanský výbor. Mělo to být místo přestupu polského lidu přes maďarské a rumunské hranice. 20. září 1939 se podílel na obraně Lvova. Byl zástupcem velitele útočných jednotek.[9]

5. října 1939 byl Antoni Wysocki zajat sovětskými úřady - NKVD. 2. srpna 1940 byl souzen ve Lvově. Wysocki byl odsouzen k smrti zastřelením na základě článků 54-2 (obvinění: ozbrojené povstání nebo ozbrojená invaze na sovětské území, převzetí moci) a 54-11 (obvinění: organizované aktivity zaměřené na převzetí moci) z trestní zákoník Ukrajinská sovětská socialistická republika.

Před popravou byl Antoni Wysocki vězněn ve vězení č. 2 ve Lvově. Poprava proběhla 22. října 1940.

Vyznamenání

Reference

  1. ^ Powstanie Wielkopolskie 1918-1919 - zarys dziejów - Antoni Czubiński, Zdzisław Grot, Benon Miśkiewicz - Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Poznań 1978
  2. ^ Wilda – dzielnica Poznania 1253-1939 - Magdalena Mrugalska-Banaszak - Wydawnictwo Miejskie, Poznań 1999
  3. ^ Z postępowych tradycji oręża polskiego 1917-1939 - Ignacy Pawłowski - Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, Warszawa 1966
  4. ^ Wilda – dzielnica Poznania 1253-1939 - Magdalena Mrugalska-Banaszak - Wydawnictwo Miejskie, Poznań 1999
  5. ^ Wielkopolska w walce o niepodległość 1918-1919 - Leszek Grot, Ignacy Pawłowski, Michał Pirko - Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, Warszawa 1968
  6. ^ Powstanie Wielkopolskie 1918-1919 - zarys dziejów - Antoni Czubiński, Zdzisław Grot, Benon Miśkiewicz - Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Poznań 1978
  7. ^ Wielkopolska w walce o niepodległość 1918-1919 - Leszek Grot, Ignacy Pawłowski, Michał Pirko - Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, Warszawa 1968
  8. ^ Wilda – dzielnica Poznania 1253-1939 - Magdalena Mrugalska-Banaszak - Wydawnictwo Miejskie, Poznań 1999
  9. ^ Dokumenty Obrony Lwowa 1939 - Artur Leinwand - Instytut Lwowski, Warszawa 1997

Bibliografie

  • Powstanie Wielkopolskie 1918-1919 - zarys dziejów - Antoni Czubiński, Zdzisław Grot, Benon Miśkiewicz - Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Poznań 1978
  • Wilda – dzielnica Poznania 1253-1939 - Magdalena Mrugalska-Banaszak - Wydawnictwo Miejskie, Poznań 1999
  • Z postępowych tradycji oręża polskiego 1917-1939 - Ignacy Pawłowski - Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, Warszawa 1966
  • Wielkopolska w walce o niepodległość 1918-1919 - Leszek Grot, Ignacy Pawłowski, Michał Pirko - Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, Warszawa 1968
  • Dokumenty Obrony Lwowa 1939 - Artur Leinwand - Instytut Lwowski, Warszawa 1997