Antoine de Laloubère - Antoine de Laloubère

Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Květen 2014) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Veterum geometria promota v septem de cykloide libris, 1660

Antoine de Laloubère (24. srpna 1600 - 2. září 1664), a jezuita, narozen v Languedoc, je známá hlavně pro nesprávné řešení Pascalovy problémy o cykloidu, který dal v roce 1660, ale má lepší nárok na rozlišení tím, že byl prvním matematikem, který studoval vlastnosti spirála.

Životopis

Antoine de Lalouvère se narodil v aristokratické rodině. 9. července 1620, ve věku 20 let, vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova v Toulouse. Po ukončení náboženského výcviku byl vysvěcen A kněz v roce 1631 nebo 1632. Později učil humanitní vědy, rétorika, teologie, hebrejština a matematika na jezuitské univerzitě v Toulouse.

S Cavalieri, Fermat, Vincentio, Kepler, Torricelli a Valerio, Lalouvere lze považovat za jednoho z předchůdců moderní doby integrální počet. Ve svém hlavním díle z roku 1651 Quadratura Circuli, vypočítá objemy a těžiště převrácením pravidla Paul Guldin. Jako geometr je Lalouvère také první, kdo studoval vlastnosti šroubovice.

V roce 1658 byl zapojen do hlasité diskuse s Blaise Pascalem, který ho obvinil z plagiátu Gilles de Roberval Řešení problému rulety, obvinění, které se nyní jeví jako neopodstatněné. Tento konflikt oživil Lalouvereův zájem o geometrii - v té době byl profesorem teologie - a složil v roce 1660 'Veterum geometria promota v septem de cykloide libris'.

De Laloubère zemřel v Toulouse 2. září 1664.

Funguje

• Quadratura Circuli Et Hyperbolae Segmentorum, 1651;^[1]
• De Cycloide Galilaei et Torricelli propozice viginli, Toulouse, août 1658;
• Responsio ad duplicem quaestionem moralem, Toulouse, 11 décembre 1658;
• Veterum Geometrica promota in septem de Cycloide Libris et in duobus adjectis Apprendicibus (s Arnaldum Colomerium), Toulouse, 1660.

Viz také

• Seznam jezuitských vědců
• Seznam římskokatolických vědců-kleriků

Reference

Tento článek je založen na a veřejná doména článek od Probudit dějiny matematiky.

Bibliografie

• Joseph MacDonnell, Jezuitští geometři, St. Louis (États-Unis), Inst. jezuitských zdrojů, 1989.
• Michel Serfati, Dominique Descotes, Mathématiciens français du xvii^E siècle: Descartes, Fermat, Pascal„Presses universitaires Blaise Pascal, 2008.
• Marie Couton, Emprunt, plagiat, réécriture aux XV^E, XVI^E, xvii^E siècles: pour un nouvel éclairage sur la pratique des Lettres à La Renaissance„Université de Clermont-Ferrand II, Presses universitaires Blaise Pascal, Clermont-Ferrand, 2008.

Tento článek o francouzském matematikovi je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to.