Anthony Kellman - Anthony Kellman

Anthony Kellman
narozený24.dubna 1955 (1955-04-24) (stáří65)
Whitehall, Svatý Michal, Barbados
VzděláváníUniversity of the West Indies Louisianská státní univerzita
obsazeníBásník, prozaik, hudebník, emeritní profesor angličtiny a tvůrčího psaní, Augusta University

Anthony Kellman (narozen 24. dubna 1955) je a Barbados -rozený básník, prozaik a hudebník.

V roce 1990 britské nakladatelství Peepal Tree Press vydal svou první celovečerní knihu poezie, Vodní tok, který byl schválen pozdě Martiniquan básník Edouard Glissant a který zahájil Kellmanovu mezinárodní spisovatelskou kariéru.[1] Od roku 1990 vydal tři romány, čtyři CD nahrávky původních písní a čtyři další knihy poezie Vápenec: Epická báseň Barbadosu, ostrov poprvé publikován epická báseň který pokrývá více než čtyři století barbadoského života[2][3][4]

V roce 1992 upravil první celovečerní americkou antologii anglického jazyka Karibská poezie, Přes vodu,[2][3][5][6] a v roce 1993 získal USA Národní nadace pro umění Společenstvo poezie.[5][7]

Kellman je původcem barbadoské poetické formy Tuk Verse odvozené z melodických a rytmických vzorů domorodé barbadoské lidové hudby.[4]

Časný život

Kellman se narodil ve Whitehallu, Svatý Michal, Barbados a zúčastnili se Combermere střední škola. V osmnácti odešel do Anglie, kde pracoval jako a trubadúr, hrající pop a západoindickou lidovou hudbu v hospodě a na okruhu lidových klubů.[1] Na londýnské literární scéně se také angažoval zejména prostřednictvím Společnost poezie a zesnulý Peter Forbes, bývalý redaktor londýnského časopisu Recenze poezie. Členové se setkali v londýnské čtvrti Earl's Court sdílet a diskutovat o jejich dílech.[8]

Kariéra

Když se Kellman vrátil na Barbados, získal anglický vysokoškolský titul na University of the West Indies a vydal dvě poezie knížky, In Depths of Burning Light (1982) a Zlomené slunce (1984), který čerpal chválu z Kamau Brathwaite, mezi ostatními.[1] Pracoval jako novinář, publicista v recenzních časopisech o umění a literatuře a v public relations (nejprve u Barbadoská centrální banka a pak na Národní kulturní nadace ), Před imigrací do USA v roce 1987.[6] Jeho zkušenosti v centrální bance byly inspirací pro jeho první román The Coral Rooms (1994).[1]

V roce 1987 studoval na a Masters of Fine Arts titul v tvůrčím psaní na Louisianská státní univerzita.[6] Po dokončení v roce 1989 nastoupil do anglického odboru v Augusta University, kde je emeritním profesorem angličtiny a tvůrčího psaní. Byl nejdéle působícím ředitelem univerzitní Sandhills Writers Conference & Series, kterou režíroval v letech 1989 až 2015, v období, které představovalo významné národní a mezinárodní autory, včetně Ray Bradbury, Maxine Hong Kingston, Derek Walcott, Edward Albee, Gloria Naylor, a Rick Bragg.[6] Kellman je také zakladatelem a koordinátorem série Summerville Reading Series, série komunitních literárních a hudebních představení (1989–1994) a Winter Gathering of Writers (1990–2010).[6]

V roce 1992 upravil první celovečerní americkou antologii anglické karibské poezie, Přes vodu,[3][7] a v roce 1993 získal USA Národní nadace pro umění Společenstvo poezie.[3][5] Za rukopis poezie získal Cenu předsedy vlády 2011 (Barbados) Jihovýchodní etapy který také zdůraznil jeho formy Tuk Verse a byl vydán v roce 2012.[5]

Kellmanova tvůrčí a kritická tvorba byla publikována v antologiích a literárních periodikách v Karibiku, Latinské Americe, USA, Anglii, Walesu, Kanadě a Indii.[3][5] V roce 1998 byla v londýnském mezinárodním časopise publikována jeho první teoretická esej o Tuku Verse Wasafiri.[9]

Najde značné rezonance mezi karibskými a jižními státy USA, které se promítají do jeho poezie, kde modré sojky, dřín a vistárie třít ramena andělskými rybami cukrová třtina a korálové útesy. Celá jeho práce je silně zapojena do krajiny, a to jak jako živá bytost formující životy lidí, tak jako zdroj metafory pro vnitřní procesy.[2] The vápencové jeskyně Barbadosu poskytly obzvláště úrodný zdroj inspirace.[2] Kellmanův imagistický styl (v jeho básních, románech a písních) se pohybuje mezi domorodým a mezinárodním, konkrétní a univerzální, barbadoskou lidovou angličtinou a standardní angličtinou, osobní a veřejností a mezi současným okamžikem a historickou minulostí.[2]

Kellman pokračuje v komponování a předvádění eklektických lidových písní v světová hudba / písničkář žánry.[10][11] Jeho čtyři alba jsou Křídla cizince (2000), Vápenec (2005) (oba společníci básnických knih stejných titulů), Pokrevní příbuzní (2010) a Come Again: The Best of Anthony Kellman (2011).[11]

Publikace

  • In Depths of Burning Light, 1982 (básně, knížka)
  • Zlomené slunce, 1984 (básně, knížka)
  • Vodní tok, 1990 (básně)
  • Crossing Water: Současná poezie anglicky mluvícího Karibiku, Editor, 1992 (sborník)
  • The Coral Rooms1994 (román)
  • Dlouhá mezera, 1996 (básně)
  • Křídla cizince, 2000 (básně s doprovodným hudebním CD)
  • Domy Alphonsa, 2004 (nový)
  • Vápenec: Epická báseň Barbadosu, 2008 (s doprovodným hudebním CD)
  • Blood Mates, 2009 (hudební CD)
  • Come Again: The Best of Anthony Kellman, 2011 (hudební CD)
  • Jihovýchodní etapy, 2012 (básně)
  • Tracing Jaja, 2016 (román)

Další čtení

  • Arnold, A. James. Monstra, podvodníci a posvátné krávy, zvířecí příběhy a americké identity. Charlotteville a Londýn: University Press of Virginia, 1996. 204-229.
  • Nejlepší, Curwen, Kořeny k populární kultuře. London & Oxford: McMillan Education Ltd., 2001.
  • Black, Robyn Hood, „„ Přinášíme ostrovy na Sandhills “: Korálové místnosti“. Metropolitní duch, 1990.
  • Chamberlain, J. Edward, Vrať se ke mně, můj jazyk. Urbana a Chicago: University of Illinois Press, 1993. 254-255.
  • Clarke, Robert, „Anthony Kellman: Wings of a Stranger“ (hudební CD). Karibik Beat, 2000.
  • Gilmore, John, "Rock of Ages", Karibský spisovatel, 2008.
  • Harkins-Pierre, Patricia, „Anthony Kellman, The Long Gap“. Karibský spisovatel, Sv. 12, léto 1998.
  • Jardim, Keith, „Kellman - duch karibské krajiny: korálové pokoje“. Trinidad Guardian (19. února 1995).
  • Kellman, Anthony, „Revizní obraz interiéru: Karibský autor zkoumá jeho dílo“. Studium literární fantazie, Sv. XXV1, č. 2. Atlanta: Gruzínská státní univerzita, 1993.
  • Kellman, Anthony, „Tuk Verse and the Monomythical Folk Tradition“. Wasafiri, Díl 14, číslo 28, 1998. 39-42.
  • Rody, Caroline, Návrat dcery. Oxford a Londýn: Oxford University Press, 2001. 111.118.
  • Sumereau, J. Edward, „Vápenec: Epická báseň Barbadosu“. Metro Spirit, Vydání # 20.14. 2008.
  • Woodward, Angus, "vodní tok", Recenze na severozápad, 1991.

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d „Anthony Kellman“. Peepal Tree Press. Archivovány od originál dne 08.03.2016. Citováno 2016-03-31.
  2. ^ A b C d E "Vápenec". Peepal Tree Press. Archivovány od originál dne 08.03.2016. Citováno 2016-03-31.
  3. ^ A b C d E „Margin: Exploring Modern Magical Realism / O NAŠICH PŘISPĚVATELECH“. angelfire.com. Citováno 2016-03-31.
  4. ^ A b Nick Garrett (22. června 2015). „Kellman představí Tuk Verse při čtení poezie“. GReport. Citováno 2016-03-31.
  5. ^ A b C d E „Caribbean Writers: Conversation with a Dead Politician“. caribbeanwriters.tumblr.com. Citováno 2016-03-31.
  6. ^ A b C d E „Kellman, Anthony - současní básníci“. Encyclopedia.com. Citováno 2016-03-31.
  7. ^ A b David Starkey, vyd. (5. července 2007). „Žít modře v červených státech“ (PDF). University of Nebraska Press. Archivovány od originál (PDF) dne 4. července 2010. Citováno 2016-03-31.
  8. ^ „Biografie Anthonyho Kellmana - poslech zdarma, videa, koncerty, statistiky a obrázky na Last.fm“. last.fm. Citováno 2016-03-31.
  9. ^ „Wasafiri - Časopis - Archiv čísel - Číslo 28 - Obsah“. wasafiri.org. Archivovány od originál dne 04.03.2016. Citováno 2016-03-31.
  10. ^ Dr. Silvia Simone Anspach (22. září 2012). „Polyfonní poetická a kulturní identita Anthonyho Kellmana“ (PDF). Citováno 2016-03-31.
  11. ^ A b „Anthony Kellman - Limestone - CD Baby Music Store“. cdbaby.com. Citováno 2016-03-31.

externí odkazy