Ante Prkačin - Ante Prkačin

Ante Prkačin
Člen parlamentu
V kanceláři
30. května 1990-27. Ledna 2000
PrezidentFranjo Tuđman (1992–1999)
Vlatko Pavletić
premiérStjepan Mesić (1990)
Josip Manolić (1990–1991)
Franjo Gregurić (1991–1992)
Hrvoje Šarinić (1992–1993)
Nikica Valentić (1993–1995)
Zlatko Mateša
Osobní údaje
narozený (1953-11-14) 14. listopadu 1953 (věk 67)
Slavonski Brod, PR Chorvatsko, Jugoslávie
Politická stranaHnutí Miroslava Škora za vlast (2020-dosud)
Jiné politické
přidružení		Chorvatská křesťanská demokratická unie / Chorvatská demokratická strana (1990–1991)
Nové Chorvatsko (1999–2000) Chorvatská strana práv(2011–2020)
obsazeníPolitik
Vojenská služba
Věrnost Chorvatsko (1991)
 Bosna a Hercegovina (1991–1992, 1994–1995)
 Herceg-Bosna (1992–1994)
Pobočka / službaChorvatské obranné síly
Chorvatská rada obrany
Roky služby1991–1995
Hodnostbrigádní generál
JednotkaChorvatské obranné síly
PříkazyChorvatské obranné síly
Bitvy / válkyChorvatská válka za nezávislost
Bosenské války

Ante Prkačin (narozen 14. listopadu 1953) je a chorvatský a Bosenské generál, podnikatel a pravicový politik.

Životopis

Prkačin se narodil v Slavonski Brod, kde kromě petrochemické fakulty v Brně studoval také na ekonomické fakultě Sisak.

V roce 1989 vstoupil jako radikální chorvatský nacionalista do nacionalistické Chorvatské demokratické strany (chorvatský: Hrvatska demokratska stranka) a získal místo v první sestavě Chorvatský parlament v Volby v roce 1990, když byla jeho strana v souladu s Koalice lidové dohody.[1]

Na konci roku 1991 se Prkačin přestěhoval do Chorvatská strana práv. Brzy se stal jedním z jejích zástupců v Chorvatský parlament, po druhé volby Sabor.[1]

V roce 1992, kdy válka eskalovala v Bosna a Hercegovina, Prkačin se zúčastnil jako vůdce milicí HSP Chorvatské obranné síly (Hrvatske obrambene snage, HOS) v hodnosti generála a měl úzkou spolupráci s vládou Alija Izetbegović. Po Blaž Kraljević byl zabit v srpnu 1992, Prkačin se účastnil jednání HOS a Chorvatská rada obrany (HVO).[Citace je zapotřebí ] Na podzim téhož roku byl členem společného velení Chorvatská rada obrany a Armáda Bosny a Hercegoviny.[1]

Po rozpuštění HOS byl Prkačin velitelem obrany Posavina jako důstojník HVO.

Po svém návratu do Chorvatska se od něj začal distancovat Dobroslav Paraga a zbytek svých Saborových dnů strávil jako nezávislý zástupce. HSP opustil v roce 1995.[1]

Zničil Srbský ortodoxní kostel ve Slavosnki Brod, který vytvořil významný srbský a jugoslávský architekt Predrag Ristić.[2][3]

V říjnu 1999 založil novou stranu s názvem Nové Chorvatsko (Nova Hrvatska) a pod jeho hlavičkou kandidoval na chorvatského prezidenta.[1] V prvním kole Chorvatské prezidentské volby v roce 2000 získal pouhých 0,28% hlasů, skončil na 7. místě a byl vyřazen.

I když toho ve světě politiky moc nedosáhl, dokázal Prkačin zůstat ve veřejném pozornosti tím, že se často objevoval v různých talk show a angažoval se v chorvatském zábavním průmyslu. V roce 2001 si vyzkoušel herectví a ve filmu si zahrál roli kněze Pomalá kapitulace.[4]

V roce 2004 byl Prkačin krátce ve veřejném světle poté, co se dva z jeho přátel zapojili do městské přestřelky Slavonski Brod kvůli konfliktu mezi ním a Mladen Kruljac, další důstojník z chorvatské války.[5]

V lednu 2009 Prkačin vypověděl jako svědek před soudem v Sarajevo týkající se atentátu na 1999 Jozo Leutar tehdejší ministr vnitra Federace Bosny a Hercegoviny.[6] O tři měsíce později Ante Jelavić uvedl, že ho Prkačin zapletl a obvinil z bývalého člena jugoslávské tajné služby KOS.[7]

V srpnu 2009 jeden Sakib Balić, bývalý voják HOS, veřejně obvinil Prkačina z velení jednotek HOS, které se účastnily Sijekovac zabíjení, kdy ve vesnici Sijekovac poblíž bylo zabito mnoho srbských civilistů Bosanski Brod dne 26. března 1992.[8] Stejné obvinění zaznělo i od Ane Mihajlović, veteránky z Armáda Republiky srbské, na akci v květnu 2010, kdy Ivo Josipović a Sulejman Tihić navštívil web, aby vzdal úctu asi padesáti civilním obětem událostí z března 1992.[9] Stránky a návštěva vyvolaly u chorvatské veřejnosti určitou polemiku, přičemž obvinění z nevhodnosti byla namířena proti prezidentu Josipovićovi a úřadům Republika srbská.[10]

V roce 2011 se Prkačin vrátil do Chorvatská strana práv.

Reference

  1. ^ A b C d E „Životopisi predsjedničkih kandidata - Ante Prkačin“ (v chorvatštině). Chorvatská radiotelevize. 2000-01-08. Archivovány od originál dne 18. 10. 2015. Citováno 2010-04-26.
  2. ^ Hronograf (2020-08-05). „МАГ СРПСКИХ ХРАМОВА: Сећање на архитекту Предрага Пеђу Ристића (1931–2019), који нас је напустио пре тро. Hronograf.net (v srbštině). Citováno 2020-11-06.
  3. ^ Simić, Piše: Dragoslav (2020-02-23). „Predrag Ristić: Graditelj crkava i drndafona“. Dnevni seznam Danas (v srbštině). Citováno 2020-11-06.
  4. ^ Polagana predaja na IMDb
  5. ^ Berislav Jelinić (15. 06. 2004). „Za pokolj je kriva policija jer se plaši Kruljca i Prkačina“ [Policie nese vinu za krveprolití, protože se bojí Kruljaca a Prkačina]. Nacional (v chorvatštině). Archivováno z původního dne 1. července 2012. Citováno 2010-04-26.
  6. ^ „Prkačin u Sarajevu svjedočio o ubojicama Joze Leutara“. Index.hr (v chorvatštině). 2009-01-29. Archivováno z původního dne 23. března 2010. Citováno 2010-04-26.
  7. ^ "Razlozi otmice - Ante Jelavić: Prkačin je bivši KOS-ovac". T-portal.hr (v chorvatštině). 2009-04-20. Citováno 2010-04-26.
  8. ^ „Balić:“ Ante Prkačin odgovoran za zločine nad srpskim civilima"". Srna /24sata.info (v bosenštině). 2009-08-27. Citováno 2010-04-26.
  9. ^ "Hrvatski predsjednik dočekan pljeskom - Josipović odao počast ubijenim srpskim civilima". Seznam Novi (v chorvatštině). 2010-05-30. Archivovány od originál dne 2. června 2010. Citováno 2010-06-02. Član Předjednoštva Saveza logoraša Republike Srpske Ane Mihajlović rekao je u izjavi novinarima [...] »Zločin su 26. ožujka 1992. godine počinili pripadnici Interventnog voda koji je bio u sastavu Armije BiH a sudjelovali su i pripadnici HOS-a predvođeni Antom i regularne snage Hrvatske vojske, koje su u Brod ušle 3. ožujka 1992. godine «
  10. ^ „Posavljaci iz BiH mole hrvatskog predsjednika da se ne odlazi pokloniti pred spomenik u Sijekovcu kod Bosanskog Broda, jer smatraju da srpska strana krivotvori ratna događanja - Posavljaci Josipoviću - Ne idite u Bosansku Posavinu, Dodik će vas. Slobodna Dalmacija (v chorvatštině). 2010-05-29. Archivovány od originál dne 21. 7. 2011. Citováno 2010-06-02.