Anne Percy, hraběnka z Northumberlandu - Anne Percy, Countess of Northumberland - Wikipedia

Lady Anne Somerset
Hraběnka z Northumberlandu
narozený1536
Anglie
Zemřel17. října 1596
Namur
Vznešená rodinaPercy
Manžel (y)Thomas Percy, 7. hrabě z Northumberlandu
Problém
Elizabeth Percy
Thomas Percy
Lucy Percy
Joan Percy
Mary Percy
OtecHenry Somerset, 2. hrabě z Worcesteru
MatkaElizabeth Browne

Anne Percy, hraběnka z Northumberlandu (rozená Somerset; 1536 - 17. Října 1596) byla anglická šlechtična a jeden z podněcovatelů Severní povstání proti královně Elizabeth já Anglie. Aby se vyhnula potrestání za svou prominentní roli v neúspěšném povstání, byla Anne spolu se svou dcerou novorozence nucena odejít do exilu v Flandry, kde strávila zbytek života zapojením se do katolík spiknutí a udržování kontaktu s ostatními anglickými katolickými exulanty. v Lutych zatímco žije v důchodu od krále Filip II Španělský, napsala Discours des troubles du Comte du Northumberland. Její manžel Thomas Percy, 7. hrabě z Northumberlandu, který vedl povstání, byl popraven za zradu. Tři z jejích dcer zůstaly pozadu v Anglii a vychovány jejich strýcem z otcovy strany, Henry Percy, 8. hrabě z Northumberlandu.

Rodina

Lady Anne se narodila v roce 1538, dcera Henry Somerset, 2. hrabě z Worcesteru a Elizabeth Browne, dcera Sir Anthony Browne a Lucy Neville. Měla čtyři bratry a tři sestry. Annina matka byla čekající dáma královně choť Anne Boleyn a jeden z hlavních informátorů proti ní; říkalo se o ní, že byla královou milenkou Jindřich VIII.

Anne byla oddaná římská katolička.

Manželství a problém

Dne 22. června 1558 se provdala za Thomase Percyho, 7. hraběte z Northumberlandu, jednoho z nejmocnějších šlechticů v severní Anglii, a stejně jako Anne praktikovala katolické náboženství. Byl synovcem Henry Percy, 6. hrabě z Northumberlandu, bývalý nápadník Anny Boleynové.

Spolu měli pět dětí:[1]

Severní povstání

Na podzim roku 1569 spolu s Jane Howard, hraběnka z Westmorelandu Anne plánovala a podněcovala povstání nespokojené katolické šlechty severní Anglie proti královně Alžbětě I., které se stalo známou jako Severní povstání.[2] (Viz hlavní článek: Severní povstání )

Annin manžel se zdráhal vést povstání, jehož cílem bylo sesadit královnu Alžbětu a nahradit ji uvězněným Marie, královna Skotů, kterého katolíci považovali za legitimní anglickou královnu; brzy však byl přesvědčen poté, co ho jeho služebníci informovali, že ho obklopují nepřátelé. Spolu s Anne uprchli do Branspeth, domova Charles Neville, 6. hrabě z Westmorland, který byl také přesvědčen, aby se chopil zbraní proti královně Alžbětě. Bylo to v Branspeth, kde začalo povstání v čele s dvěma hrabaty.

Henry Carey, 1. baron Hunsdon, která vedla oddělení královských jednotek vyslaných královnou, aby potlačila povstání, uvedla, že Anne, která byla v té době těhotná, byla „tlustší než její manžel“ a jela „nahoru a dolů s armádou“.[3]

Vyhnanství

Severní povstání selhalo kvůli špatnému plánování a nedostatečné organizaci.[4] Poté, co povstání potlačili vojska barona Hunsdona, uprchli Anne a Percy do Skotska, kde hledali útočiště u hraničního psance Hectora Grahama z Harlawa. V lednu 1570 zůstala na Zámek Ferniehirst.[5] V červnu 1570 Anne porodila svou dceru Mary in Old Aberdeen. Když Graham zradil svého manžela James Douglas, 4. hrabě z Mortona, ona a její dítě utekly na kontinent a dorazily dovnitř Bruggy dne 31. srpna 1570, kde hledala pomoc Papež Pius V. a španělský král Filip II., aby získali peníze na výkupné jejího manžela; papež jí dal čtyři tisíce korun a král Filip jí poslal šest tisíc známky.[6] Bylo to k ničemu. Anne strávila zbytek svého života jako exulant ve Flandrech, zatímco v roce 1572 hrabě Morton prodal svého manžela královně Alžbětě, která ho nechala veřejně popravit York za zradu.

V Liège, zatímco žila z důchodu poskytovaného králem Filipem, psala a šířila Discours des troubles du Comte du Northumberland.[3] Další desetiletí strávila cestováním z místa na místo do Flander a udržováním kontaktu s ostatními anglickými katolickými exulanty. V roce 1573 angličtí agenti popsali Anne jako „jednu z hlavních praktiků v Mechlin ".[7] V roce 1576 byla krátce vyloučena z území, aby uklidnila královnu Alžbetu, ale krátce nato se vrátila. V jedné fázi se snažila sjednat sňatek Don John Rakouska a zajatá Marie, královna Skotů.[8] Nechala v Anglii své tři nejstarší dcery, když unikla po neúspěšném Severním povstání. Byli vychováni v Petworth bratr jejího zesnulého manžela Henry Percy, který uspěl jako 8. hrabě z Northumberlandu. Byl ženatý s Katherine Neville, nejstarší dcerou její nevlastní sestry Lucy. Její nejmladší dcera Mary, která ji doprovázela na kontinent, se stala abatyší benediktinského kláštera v Bruselu, který sama založila.

Smrt

V září 1591 Charles Paget, exil v Antverpy, informovala Percyho, že Anne zemřela, a požádala, aby poslali její dceru Joan do Flander, aby si přinesla její věci. Byla to jen lest, která měla Anne umožnit vidět její dceru.[3] Ve skutečnosti Anne zemřela neštovice o pět let později, 17. října 1596 v klášteře v Namur.

Původ

Reference

  1. ^ http://www.thePeerage.com
  2. ^ Kathy Lynn Emerson, Kdo je kdo z Tudorských žen
  3. ^ A b C Emerson
  4. ^ Antonia Fraser, Marie, královna Skotů, str. 485
  5. ^ Thomas Wright, Queen Elizabeth and her Times, sv. 1 (Londýn, 1838), s. 351.
  6. ^ Luminarium: Encyclopedia Project, pocházející ze Slovníku národní biografie
  7. ^ Luminárium, pocházející ze Slovníku národní biografie
  8. ^ Luminárium, pocházející ze Slovníku národní biografie