Anna Smitshuizen - Anna Smitshuizen
Anna Smitshuizen | |
---|---|
narozený | |
Zemřel | 29. června 1775 | (ve věku 24)
Příčina smrti | Zavražděn Johannesem van Gochem |
Národnost | holandský |
obsazení | Prostitutka |
Anna Smitshuizen (Únor 1751 v Alkmaar - 29. června 1775 v Amsterdam ), byl Holanďan prostitutka a oběť a způsobit célèbre vražda. Zavraždil ji její bývalý snoubenec, lékař a bývalý lodní chirurg Johannes van Goch, který nemohl připustit, že ukončila jejich zasnoubení. Případ se stal předmětem veřejné debaty a byl v literatuře často zmiňován jako morální příklad.[1]
Bibliografie
Anna Smitshuizen byla čtvrtým dítětem[1] německých rodičů. Její otec, výrobce paruky Gerrit Smitshuizen, se narodil v roce Xanten a její matka Jannetje Kluijt se narodila v roce Meurs. Anna se narodila v únoru 1751 a 28. března téhož roku byla pokřtěna v reformním kostele v Alkmaaru.[2] Zatímco žila v Alkmaaru, mohla být seznámena s autorem Nicolaasem Hoefnagelem, který ve městě nějaký čas žil, a Smitshuizenem obsaženým v jeho spisech.[1]
Když bylo Smitshuizenovi asi 19 let, opustila Alkmaar a odcestovala do Amsterdamu, kde se stala prostitutkou. V roce 1774 pracovala v bordel z Geertruid van Kesteren (aka Zwarte Trui) zapnuto Oudezijds Achterburgwal, součást Amsterdamu De Wallen Čtvrť červených luceren. Lékařských potřeb nevěstinců se účastnil lékař ex-lodi Johannes Bartholomeus Ferdinandus van Goch. Smitshuizen začal mít poměr s lékařem.[1]
Vražda
Smitshuizen se zasnoubil s van Gochem. Dne 25. května 1775 odcestovali do Ouderkerku informovat matku van Gocha. O týden později, 2. června, Smitshuizen přerušil zasnoubení.[1] Začala pochybovat o van Gochovi, když o něm město mluvilo po letácích napsaných Hoefnagelem diskreditujících van Gocha.[3]
Van Goch vzal zprávu špatně. Vyhrožoval, že se zabije, a poslal Smitshuizenovi milostný dopis napsaný v jeho krvi. Kolem 21:00 dne 29. června 1775 navštívil van Goch Smitshuizen a prosil ji před svými spolubydlícími. Řekla mu, že je po všem, a požádala ho, aby odešel. Odmítl a kolem 10.30 se ho ostatní ženy pokoušely přimět k odchodu, ale bodl Smitshuizena a zabil ji.[1]
Tvrdil, že se pokusil spáchat sebevraždu a že Smitshuizen byl omylem bodnut, když se ho snažil zastavit. Jeho verzi událostí se nevěřilo a 16. ledna 1776 byl odsouzen k trestu smrti. Právní problémy však popravu odložily až do dubna 1778.[1] Před. Bylo postaveno lešení Radnice a shromáždil se velký dav Náměstí Dam vidět popravu van Goche 4. dubna.[4]
Válka slov
Na konci roku 1777 publikoval Nicolaas Hoefnagel Merkwaardige en zonderlinge levensgevallen van Anna Smitshuizen, gewezene minnares van den thans gevangen zittende JBF van Gog, vervat in samenspraken (Podivné a podivné životy Anny Smitshuizenové, bývalé milenky aktuálně uvězněného JBF van Goga, obsažené v diskusích).[5] V něm ztvárnil Smitshuizena jako nevinnou duši a oběť bezbožného zabijáka. Kniha byla namířena také proti kolegovi autorovi Willem Ockers, an ateista a bývalý zaměstnavatel společnosti van Goch.[1] Ockers odpověděl Waarachtig bericht, meerendeels getrokken uit echte brieven en geschriften van den thans op de Gevangen-Poort geconfineerde J.B.F. van Goch. Aan zyn famielje en goede vrienden geschreven, zynde een zaakelyk verhaal, van al't rampzalige dat ... is voorgevallen; benevens een waarachtige beschrijving van ... Anna Smitshuizen (Pravdivá zpráva, většinou čerpaná ze skutečných dopisů a spisů JBF van Gocha, který je v současné době rekonstruován ve Vězeňské bráně. Napsáno jeho rodině a blízkým přátelům, obchodní příběh, o všech katastrofách, které ... se staly ; kromě skutečného popisu ... Anny Smitshuizen).[6] Van Goch je ctnostný lékař, který byl sveden nevěstkou. Ačkoli žádný z těchto účtů nelze považovat za spolehlivý, tyto dílky poskytují pohled na prostituci v Amsterdamu v 70. letech 20. století.[1]
Reference
- ^ A b C d E F G h i Jongenelen, Tom (13. ledna 2014). „Smitshuizen, Anna (1751-1775)“. resources.huygens.knaw.nl (v holandštině). Citováno 12. března 2019.
- ^ Spierenburg a Spierenburg 2004, str. 138.
- ^ Jongenelen 2002, str. 155-164.
- ^ „Terechtstelling van J.B.F. van Gogh te Amsterdam, 1778, anonym, 1778“. Rijksmuseum. Citováno 13. března 2019.
- ^ Hoefnagel 1777.
- ^ Ockers 1778.
Bibliografie
- Hoefnagel, Nicolaas (1777). Merkwaardige en zonderlinge levensgevallen van Anna Smitshuizen, gewezene minnares van den thans gevangen zittende JBF van Gog, vervat in samenspraken [Podivné a podivné životy Anny Smitshuizen, bývalé milenky aktuálně uvězněného JBF van Goga, obsažené v diskusích]. Maagh.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Jongenelen, Tom (2002). „Johannes Bartholomeus Ferdinandus van Goch. Goddeloos moordenaar, berouwvol zondaar?“. Achter slot en grendel: schrijvers in Nederlandse gevangenschap 1700-1800 (v holandštině). Walburg Pers. ISBN 9789057302190.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ockers, Willem (1778). Waarachtig bericht, meerendeels getrokken uit echte brieven en geschriften van den thans op de Gevangen-Poort geconfineerde J.B.F. van Goch. Aan zyn famielje en goede vrienden geschreven, zynde een zaakelyk verhaal, van al't rampzalige dat ... is voorgevallen; benevens een waarachtige beschrijving van ... Anna Smitshuizen [Pravdivá zpráva, většinou čerpaná ze skutečných dopisů a spisů JBF van Gocha, který je v současné době rekonstruován u Vězeňské brány. Napsal své rodině a blízkým přátelům obchodní příběh o všech katastrofách, které ... se staly; kromě skutečného popisu ... Anny Smitshuizen] (v holandštině). J.C.A. Dammant.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Spierenburg, Petrus Cornelis; Spierenburg, Pieter (2004). Psaný krví: Fatální přitažlivost v osvícenském Amsterdamu. Ohio State University Press. ISBN 9780814209554.CS1 maint: ref = harv (odkaz)