Aniela Kupiec - Aniela Kupiec
Aniela Kupiec | |
---|---|
narozený | Aniela Milerska 5. dubna 1920 Nýdku, Těšínské Slezsko |
Zemřel | 11. září 2019 Nýdek, Česká republika | (ve věku 99)
obsazení | Básník |
Jazyk | Těšínský slezský dialekt |
Národnost | polština |
Manželka | Jan Kupiec |
Aniela Kupiec (5. dubna 1920 - 11. září 2019) byl a polština básník a veřejný činitel z Zaolzie region Těšínské Slezsko v Česká republika. Svou poezii psala v Těšínský slezský dialekt.
Život
Kupiec se narodil v roce Nýdku dne 5. dubna 1920 v Těšínské Slezsko. Její rodina Milerski mohla vystopovat jejich dědictví až do 17. století. Tři měsíce poté, co se narodila, byla oblast Těšínského Slezska, kde se narodila, rozdělena mezi Polsko a Československo v důsledku Lázeňská konference.[1] Obec Nýdek, kde žila její rodina, se ocitla na české straně hranice.
Byla horlivou čtenářkou, která si pamatovala péči o krávu s knihou v ruce. V mládí se seznámila se svým budoucím manželem Janem Kupiecem v polských organizacích. Během okupace nacistickým Německem musela ručně tvrdě pracovat v lese. To byla nevítaná změna oproti kancelářské práci, kterou krátce vykonávala v kanceláři Třinecké železárny a ocelárny před válkou ji to stálo práci. Po válce v roce 1945 se provdala za Jana Kupiec. Zaolzie se stala opět součástí Československa. Po 1948 komunistický puč ona a její manžel nebyli důvěryhodnými občany. Nakonec se však její manžel stal ředitelem polské základní školy.[1]
V 50. letech se věnovala lidové činnosti Polská kulturní a vzdělávací unie a v meteorologii, kde zaznamenávala údaje o počasí. Vždy psala básně, ale nepovažovala se za básnířku a až v roce 1981 vyšla její první kniha poezie. Příští rok následovala sekunda.[1] Hlavními literárními jazyky používanými v Těšínském Slezsku jsou čeština a polština. Několik spisovatelů a básníků však napsalo v Těšínský slezský dialekt, počítaje v to Paweł Kubisz, Jerzy Rucki,[2] Władysław Młynek a Kupiec. Básníci, kteří psali v Těšínském Slezsku, obecně považovali svou práci za součást polské literární tradice, spíše než za součást nového literárního jazyka.[2]
V roce 1997 začala vydávat vlastní povídky a další prózy. Její humor byl oceněn. V roce 2005 vydala další knihu, která obsahovala jak poezii, tak prózu.[3]
Zemřela v roce 2019 v jednoduchém dřevěném domě, který žila celý život.
Publikace
- Korzenie (1987) sbírka básní napsaných v Těšínském slezském dialektu společně s Ewou Milerskou a Annou Filipek
- Malinowy świat (1988)
- Połotane żywobyci (1997)
- Po naszymu pieszo i na skrzydłach (2005)
Reference
- ^ A b C ""My tu byli z pradna, od wieka ". Zmarła nestorka polskiej poezji na Zaolziu [VIDEO]". www.tvp.info (v polštině). TVP Info. Citováno 2020-01-20.
- ^ A b Hannan, Kevine (1996). Hranice jazyka a identity v těšínském Slezsku. New York: Peter Lang. p. 154. ISBN 0-8204-3365-9.
- ^ "Aniela Kupiec slaví 97. narozeniny". zwrot.cz (v češtině). Zwrot. 2017-04-06. Citováno 2020-01-20.
Další čtení
- Martinek, Libor (duben 2015). „Aniela Kupiec, pisarka z talentu od Boga“. Zwrot: 32–33.
- Martinek, Libor (duben 2017). „Proza Anieli Kupiec“. Zwrot: 44–45.
- Stanieczek, Paweł (2008). „Aniela Kupiec o swoim nydeckim świecie“. Kalendarz Goleszowski: 184–187.
- Profil Aniela Kupiec - Projekt Zaolzie Teraz na webových stránkách Książnica Cieszyńska