Andrea Manesi - Andrea Manesi
Andrea Manesi byl Albánec vůdce, který v roce 1607 organizoval vzpouru proti Osmanská říše. Prohlásil se za druhého Skanderbeg, instruovaný nebeskými bytostmi sesadit Sultán a zaujmout jeho místo. Získal slávu jako zázračné schopnosti a pomoc chudým, a tak zvýšil počet svých příznivců, dokud osmanské armády neukončily vzpouru.
Život
Andrea Manesi se narodila v Qullëz, vesnice mezi Lezhë a Shkodër na severozápadě Albánie. Vyrostl v období intenzivního konfliktu mezi Osmanskou říší a Albánci usilujícími o nezávislost, v roce 1607 začal tvrdit, že byl kontaktován nebeskými bytostmi a byl jim nařízen převzít kontrolu nad říší.[1] Manesi tvrdil, že byl nástupcem Skanderbega, albánského vůdce, který bojoval proti Osmanům a ten sultán Ahmed já neměl právo vládnout. Objevila se tvrzení o tom, že dělá zázraky a pomáhá chudým lidem. Před 3000 albánskými muži předvídal pokusy sultána zabít ho. Manesi brzy podporovaný stále rostoucím počtem rebelů snížil daně a vyzval místní úředníky, aby svou práci vykonávali poctivě. Poté, co se některé regiony v Albánii, jako Dukagjini, Kthella a Selita, připojily ke vzpouře, byla Andrea Manesi pozvána na návštěvu Vznešený Porte ale odmítl to udělat. V reakci na to sultán nařídil velkým armádám zaútočit na povstalecké oblasti, ačkoli Manesi a jeho podporovatelé pokračovali ve své činnosti až do roku 1610. Poté, co se nepodařilo zajistit podporu Španělska, byla vzpoura definitivně ukončena.[2]
Dědictví
Andrea Manesi je dosti nejasná postava v historiografii. Jeho historie je cenná nejen v kontextu tehdejších albánsko-osmanských vztahů, ale také v demonstraci mechanismů tvorby mýtu. Když se dostal ze stavu obyčejného člověka, uvědomil si důležitost získání slávy a dosáhl postavení regionálního vůdce.[3]
Viz také
Reference
- ^ Instituti i Historisë (1967). Studime historike, svazek 4. Akademia e Shkencave. p. 199.
- ^ Pulaha, Selami (2002). Historia e popullit shqiptar, Vellimi 1. Botimet Toena. p. 540.
- ^ Zeqo, Moikom (17. července 2010). „Dy shqiptarë të 4 shekujve më parë“. gazetadita.al. Dita. Citováno 10. června 2018.
Zdroje
- Instituti i Historisë (1967). Studime historike, svazek 4. Akademia e Shkencave.
- Pulaha, Selami (2002). Historia e popullit shqiptar, Vellimi 1. Botimet Toena.
- Zeqo, Moikom (17. července 2010). „Dy shqiptarë të 4 shekujve më parë“. gazetadita.al. Dita. Citováno 10. června 2018.