André Brincourt - André Brincourt

André Brincourt (8. listopadu 1920, Neuilly-sur-Seine pak Seina (oddělení) - 22. března 2016[1] ve věku 95) byl francouzský spisovatel a novinář.

Životopis

Bývalý rezistentní dobrovolník v osmnácti letech během druhé světové války (vězeň poté uprchl, zapojil se do Boj pohyb regionu Nice,[1]) André Brincourt řídil kulturní stránky, poté literární přílohu novin Le Figaro. Byl také literárním novinářem v televizi a měl televizní rozhovory s André Malraux, jehož byl přítelem.[1]

Kromě své novinářské práce napsal asi dvacet knih v nejrůznějších literárních žánrech, od poezie po román. Zdálo se, že v posledních letech upřednostňoval fragment a aforismus, o čemž svědčí jeho nejnovější publikace.

Člen cena Renaudot od roku 1984 do roku 2011,[2] po jeho rezignaci byl vyznamenán Grand prix de littérature de l'Académie française v roce 1999 za veškerou svou práci.[1][3]

Funguje

  • 1946: Satan et la Poésie, esej, Grasset
  • 1948: Désarroi de l'écriture, esej, Vigneau
  • 1950: Le Vert Paradis, román, La Table Ronde - cena du Jeune Roman
  • 1952: La Farandole, román, La Table Ronde - cena Henri-Dumarest 1953 Académie française.[3]
  • 1956: Les Œuvres et les Lumières, esej, La Table Ronde - cena Sainte-Beuve
  • 1957: Les Yeux clos, román, La Table Ronde
  • 1959: La Télévision et ses slibuje, esej, La Table Ronde
  • 1965: La Télévision, poznámky a maximy, Hachette
  • 1965: Malraux ou le temps du ticho, esej, La Table Ronde
  • 1973: Noir sur blanc, esai, Fayard
  • 1979: Le Musée imaginaire de la littérature du XXe, Éditions Retz
  • 1986: Malraux, le malentendu, esej, Grasset - cena Georges-Dupau 1987 Académie française.[3]
  • 1988: Les Yeux clos, noel, Grassete
  • 1990: La Parole dérobée, noel, Grassete
  • 1995: Zprávy de la nuit: Roger Martin du Gard, Saint-John Perse, André Malraux , esej, Grasset - Prix de la Critique de l'Académie française.[3]
  • 1996: Secrètes Araignées, esej, Grasset
  • 1997: Langue française, terre d'accueil, esej, éditions du Rocher - vermeilová medaile Grand prix de la francophonie.[3]
  • 1999: Vive les mouches, esej, Grasset
  • 2000: Le Bonheur de rompre, román, Grasset
  • 2001: Le Paradis désenchanté, edice du Rocher
  • 2003: Tête-de-loup, esej, Grasset
  • 2005: La Mer, l'Amour et la Mort, poezie, Privat
  • 2006 Les Conquérants d'eux-mêmes, esej, Grasset
  • 2007: Nespavost, myslánky, Grasset
  • 2009: Vienne le vent, poezie, Melis éditions
  • 2010: Littératures d’outre-tombe, esej, Grasset

Ceny a vyznamenání

Reference