André-Elzéard dArbaud de Jouques - André-Elzéard dArbaud de Jouques - Wikipedia
André-Elzéard d'Arbaud de Jouques | |
|---|---|
 | |
| narozený | 1676 |
| Zemřel | 1744 |
| Národnost | francouzština |
| obsazení | Předsedkyně à mortier z parlamentu v Aix-en-Provence |
| Manžel (y) | Anne de Citrany |
| Děti | Jean-Joseph-Augustin d'Arbaud Bache-Alexandre d'Arbaud |
André-Elzéard d'Arbaud de Jouques (1676–1744) byl a francouzština aristokrat, právník a veřejný činitel.
Životopis
Časný život
André-Elzéard d'Arbaud se narodil v roce 1676.[1] Jeho otec byl Jacques Arbaud.
Kariéra
Získal dědičné markýz z Jouques v roce 1702, stejně jako lordstvo z Gardanne.[2]
Působil jako poradce v EU Parlament Aix-en-Provence.[1][3] V roce 1740 sloužil jako jeho Président à mortier.[1][3]
Poté, co jeho ovdovělá matka koupila Hôtel de Valbelle-Meyrargues na Cours Mirabeau v roce 1695 koupil sousední Hôtel de Séguiran a oba převedl hôtels particuliers do Hôtel d'Arbaud-Jouques navrhl architekt Jean-Baptiste Franque (1683-1758).[3][4] Nyní je uveden jako a monument historique. Jeho portrét navíc namaloval Michel-François Dandré-Bardon (1700–1785).[5]
Osobní život
V roce 1697 se oženil s Annou de Citrany, dcerou Josepha de Citrany.[1][2] Měli čtyři syny:
- Jean-Joseph-Augustin d'Arbaud de Jouques (1703-1775).[1][2] Oženil se s Françoise-Lucrère-Cécile de Renaud, dcerou Jean de Renaud. Měli dva syny:
- André-Elzéard d'Arbaud de Jouques II.[2]
- Joseph Bache d'Arbaud de Jouques.[2]
- Gaspard d'Arbaud de Jouques.[2]
- François-Casimir d'Arbaud de Jouques.[2]
- Bache-Elzéar-Alexandre d'Arbaud de Jouques (1720-1793).[1][2]
Reference
- ^ A b C d E F G GeneaNet
- ^ A b C d E F G h i Nicolas Viton de Saint-Allais, Auguste-Etienne-Xavier Poisson de La Chabeaussière, Nobiliaire universel de France: ou Recueil général des généalogies historiques des maisons nobles de ce royaume, Bachelin-Deflorenne, 1872, str. 492-493 [1]
- ^ A b C René Borricand, Les Hôtels particuliers d'Aix-en-Provence, 39 rue Espariat, 1971, s. 24 [2]
- ^ Turistika v Aix-en-Provence: HOTEL ARBAUD-JOUQUES Archivováno 2013-12-15 na Wayback Machine
- ^ Daniel Chol, Michel François Dandré-Bardon, ou, L'apogée de la peinture en Provence au XVIIIe siècle, Edisud, 1987, s. 29 [3]