AnaCredit - AnaCredit

AnaCredit je projekt na vytvoření datového souboru obsahujícího podrobné informace o jednotlivých bankovních půjčkách v eurozóně, harmonizovaný ve všech členských státech. „AnaCredit“ znamená analytické kreditní datové soubory.[1] Rozhodnutí ECB pokračovat a vytvořit takzvanou AnaCredit bylo učiněno v únoru 2014.[2]

Účelem je podporovat:

  • analýza a operace měnové politiky;
  • řízení rizik;
  • dohled nad finanční stabilitou.
Sídlo Evropské centrální banky a panorama Frankfurtu za úsvitu 20150422 1

AnaCredit se zaměřuje na sběr podrobných údajů o úvěrech za účelem řešení hlavních datových potřeb EU ESCB. Zatímco některé údaje by mohly být užitečné i pro obezřetnostní dohled, AnaCredit není zřízena tak, aby splňovala potřeby bankovního dohledu, a nemá žádné konkrétní požadavky týkající se bankovního dohledu ECB (Jednotný mechanismus dohledu ) jsou zahrnuty do nařízení.[3]

Eurozóna státy jsou povinny se účastnit, zatímco členské státy EU Evropská unie mimo eurozónu se mohou dobrovolně účastnit.[4] Dvě ze skandinávských zemí: Dánsko[5] a Švédsko[6] oznámili svůj záměr tak učinit.

Projekt byl zahájen v roce 2011 a sběr dat je naplánován na září 2018. O konečném nařízení rozhodla Rada guvernérů ECB dne 18. května 2016.

Reportující populace

Následující subjekty podléhají požadavkům na vykazování:

  • Úvěrové instituce s bydlištěm v členském státě eurozóny;
  • Pobočky úvěrových institucí, pokud mají pobočky bydliště v členském státě eurozóny.[7]

Odchylky

Příslušná národní centrální banka může malým zpravodajským jednotkám udělit výjimky v souladu s vnitrostátními kritérii. Odchylky mohou být uděleny příslušnou národní centrální bankou za předpokladu, že celková výše závazku pro všechny odchylky v dotčené zemi nepřesáhne 2% celkového závazku.

Je například možné, že v těch členských státech, v nichž jsou úvěry poskytovány velkým počtem relativně malých úvěrových institucí, mohou odchylky vést k výjimce pro velký počet malých úvěrových institucí.[8]

Hlášené kredity

Do rozsahu sběru údajů spadají pouze úvěry poskytované právnickým osobám a jiným subjektům, které nejsou fyzickými osobami.

Půjčky a vklady jsou jedinými nástroji, které budou brány v úvahu, přičemž kreditní deriváty a podrozvahové položky jsou z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny.[9]

Půjčky a vklady zahrnují

  • vklady jiné než dohody o zpětném odkupu;
  • kontokorenty;
  • dluh na kreditní kartě;
  • revolvingový úvěr jiný než přečerpání a dluh z kreditní karty;
  • úvěrové linky jiné než revolvingový úvěr;
  • dohody o zpětném odkupu;
  • obchodní pohledávky;
  • finanční leasing;
  • jiné půjčky.

Prahová hodnota pro hlášení

Daný nástroj musí být vykázán, pokud je držen dlužníkem, jehož celková výše závazku pro všechny příslušné nástroje se k referenčnímu datu pro vykazování rovná nebo přesahuje 25 000 EUR. V takových případech podléhá ohlašování každý úvěrový nástroj dlužníka, i když výše závazku jednotlivého nástroje nepřesahuje prahovou hodnotu.[10]

Četnost hlášení

Četnost hlášení je měsíčně nebo čtvrtletně závislá na souboru dat.[11]

První hlášení

První hlášení pro AnaCredit se týká údajů k 30. září 2018 a zahrnuje jak údaje vykazované měsíčně, tak údaje vykazované čtvrtletně.[12]


  1. ^ „AnaCredit“. Evropská centrální banka. Citováno 20. ledna 2016.
  2. ^ „ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 24. února 2014 o organizaci přípravných opatření pro sběr podrobných údajů o úvěrech Evropským systémem centrálních bank“ (PDF). Evropská centrální banka. Citováno 22. ledna 2016.
  3. ^ „Nařízení ECB (EU) 2016/867 ze dne 18. května 2016 o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a úvěrovém riziku (ECB / 2016/13)“. Evropská centrální banka. Citováno 1. června 2016.
  4. ^ „Vysvětlivka k návrhu nařízení ECB o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a úvěrovém riziku / oblast podávání zpráv“ (PDF). Evropská centrální banka. str. 3. Citováno 20. ledna 2016.
  5. ^ „Nationalbanken varsler nyt kredit-register“. FinansWatch / Ritzau Finans. 08.09.2014. Citováno 20. ledna 2016.
  6. ^ „Riksbanken kräver mer uppgifter“. Svenska Bankföreningen. 16. 09. 2015. Archivovány od originál dne 13. března 2016. Citováno 20. ledna 2016.
  7. ^ „Vysvětlivka k návrhu nařízení ECB o shromažďování podrobných údajů o úvěru a úvěrovém riziku / Spravodajská skupina - kdo musí hlásit?“ (PDF). Evropská centrální banka. str. 3. Citováno 20. ledna 2016.
  8. ^ „Vysvětlivka k návrhu nařízení ECB o shromažďování podrobných údajů o úvěru a úvěrovém riziku / odchylky“ (PDF). Evropská centrální banka. str. 6. Citováno 20. ledna 2016.
  9. ^ „Vysvětlivka k návrhu nařízení ECB o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a úvěrovém riziku / Rozsah AnaCredit - jaké úvěry podléhají hlášení?“ (PDF). Evropská centrální banka. str. 4. Citováno 20. ledna 2016.
  10. ^ „Vysvětlivka k návrhu nařízení ECB o shromažďování podrobných údajů o úvěru a úvěrovém riziku / Uplatňování prahové hodnoty pro hlášení“ (PDF). Evropská centrální banka. str. 5. Citováno 20. ledna 2016.
  11. ^ „Vysvětlivka k návrhu nařízení ECB o shromažďování podrobných údajů o úvěru a úvěrovém riziku / typy a četnost hlášení“ (PDF). Evropská centrální banka. str. 8.
  12. ^ „Vysvětlivka k návrhu nařízení ECB o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a úvěrovém riziku / 4.11 První hlášení“ (PDF). ECB. str. 9. Citováno 5. února 2016.