Amovibility - Amovibility
![]() | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
Amovibility je podmínka, na kterou se vztahuje římský katolík kněží, kteří mohou být odstraněni z jejich farnosti nebo poštou jejich biskupem.
Postavení v kanonickém právu
v Katolické kanonické právo „Amovibility“ je termín aplikovaný na stav některých církevních osob, pokud jde o jejich výhody nebo funkce. Držitelé tzv. Věčných nebo neodstranitelných důstojností mohou být v určitých konkrétních případech zbaveni svých funkcí; ale termín „amovibility“ je obecně omezen na funkcionáře, které lze vyjmout podle vůle biskupa.[1]
Tento termín pokrývá většinu rektorů církví ve Spojených státech a Anglii, stejně jako obecně a všude, kde mají na starosti sukcesní kostely nebo jsou farními asistenty. Pod hlavou vyměnitelných hodnostářů obecně kanonisté také třídí generální vikáři, arciděkani, a venkovští děkani. Takový úřad nebo benefice se označuje manuale, na rozdíl od titulare nebo perpetuum.[1]
Interpretace amovibility vyvolala polemiku. Mnoho kanonistů argumentovalo tím, že to drží vlastník úřadu ad nutum, může jej proto bezdůvodně zbavit. Jinak by podle nich slovo amovibility nemělo žádný význam. Poznamenávají však jako výjimku z této moci biskupa případy, kdy jedná z otevřené nenávisti nebo poškozuje dobré jméno církve nebo poškozuje farnost. Stejně tak říkají, že kdyby osoba, která byla odebrána, nedostala jiný úřad, mohl by se obrátit na nadřízenou autoritu, protože by to bylo rovnocenné zranění jeho dobrého jména. Tito kanonici také dodávají, že biskup by zhřešil, kdyby bez příčiny odstranil církevního, protože jeho jednání by bylo bez náležitého motivu a protože časté změny jsou nutně škodlivé pro církve. Zdá se, že jiní kanonici zachovávají pro vyměnitelné rektory prakticky stejná práva jako na věčnost, která mají neodstranitelná církev.[1]
Amovibility kontrastuje s svévolným odstraněním, které katolická církev vždy odsuzovala. Je proti stálému působení těchto beneficiů, jejichž odstranění vyžaduje, aby kánony vyžadovaly věc výslovně uvedenou v zákoně a formální kanonický proces nebo soudní proces. Mohou však existovat i jiné příčiny, které ospravedlňují odstranění, kromě těch, které jsou uvedeny v kánonech. Vyměnitelným rektorem je tedy ten, kdo může být odstraněn bez příčiny vyjádřené zákonem, ale ne bez oprávněné příčiny; ten, kdo může být odvolán bez kanonického procesu, ale ne bez určitých předepsaných formalit, které jsou skutečně soudní, i když u kánonů „mimosoudní“. Protože však vyměnitelná církev nemá žádné přísné a trvalé právo na své kanceláře, jakékoli odvolání učiněné nadřízeným ad nutum je platný, i když by mohl být vážně nezákonný a reverzibilní. V takových případech je možné se obrátit na nadřízený orgán, ačkoli běžné odvolání v užším slova smyslu je vyloučeno.[1]
Ve Spojených státech byl postup stanoven hlavně v Druhá plenární rada v Baltimoru (1866) a římské pokyny „Quamvis“ z roku 1878 a „Cum Magnopere“ z roku 1884.[1]
Poznámky
Reference
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Fanning, William Windsor (1907). "Amovibility ". V Herbermann, Charles (ed.). Katolická encyklopedie. 1. New York: Robert Appleton Company.