Ambri (báseň) - Ambri (poem) - Wikipedia

Ambri 
Mateřská láska
podle Anwar Masood
Originální názevامبڑی
PřekladatelAnwar Masood
Psaný1962-1972
Nejprve publikováno vPandžábský: میلہ اکھیاں دا
Cover umělecFerozson
ZeměPákistán
JazykPandžábský
PředmětMateřská láska
FormulářČtyřverší a Narativní poezie
MetrJambický pentametr
Schéma rýmunerytmické
VydavatelFerozsonovy publikace
Datum publikace1974
Typ médiaVázaná kniha
Čáry27
Stránky74 (stránky knihy)

"Ambri" (Pandžábský: امبڑی) (také běžně známý jako „Matka") je pandžábský jazyk narativní báseň podle Anwar Masood.

To bylo inspirováno skutečnou událostí, která se stala v roce 1950, kdy učitel Anwar Masood měl ve své třídě incident, kdy jeden z jeho studentů téměř zabil matku, zatímco byl jmenován učitelem ve vesnici poblíž Kunjah.[1] Napsáno v časovém rozmezí deseti let mezi lety 1962 a 1972 (podle Anwarových vlastních účtů). Poprvé byla vydána v roce 1974 v Mela Akhiyan Da,[2] a poté v roce 2007 vyšlo revidované vydání. Je psáno ve stylu dialogu s nerytmickým schématem jako Aik Pahar aur Gulehri z Allama Iqbal, kromě v pentametry spíše než tetrametry.[3] Recenzent básní Pashaura Singh Dhillon o Anwarovi Masoodovi jako básníkovi říká: „Je to básník, který má vzácný dar, že dokáže vzít velmi vážný předmět a učinit ho lehkým a zábavným.“[3]

To je považováno za magnum opus Anwar, a nejvíce emocionálně líčil báseň o matkách lásky jím.[4] Často ji Masood přednáší ročně mushairas, mateřské dny a každoročně se scházejí všichni pákistánští básníci. Kniha, ve které byla báseň vydána, obsahuje celkem 11 básní. Až na Ambri, všechny ostatní básně jsou komické básně. Kniha obdržela velmi pozitivní recenze a doposud bylo po celé zemi vydáno 40 vydání knihy.

Inspirace pro tuto báseň

Básník Anwar Masood je všeobecně známý svým hysterickým humorem a komickou poezií. Zároveň píše klasický žánr poezie. Ambri byla jednou z jeho básní, která popisovala nepopsatelné (podle něj Neuvěřitelné) láska matky k jejímu synovi. Anwar Masood často popisuje, jak získal inspiraci pro báseň:

„Byl jsem jmenován učitelem v Kunjah vesnice v Okres Gujrat po mé promoci. Byl to začátek mé kariéry. Jednoho dne jeden z mých studentů Bashir přišel opravdu pozdě a já jsem zuřil, protože do té doby uběhly dvě třídní období, a když jsem se ho chystal vyhrožovat trestem, řekl: „Mistře jee, nejdřív mě poslouchej, proč jdu pozdě? pokračuje v tom Akram (můj další student) dnes udělal to nejhorší. Bil svou matku a bil ji tak silně, že když přišla k nám domů, krvácela a její obličej byl oteklý. Místo toho, aby si stěžovala, přinesla s sebou jeho oběd a požádala mě, abych mu ho ve třídě předal, protože utekl z domova dříve během dne, aniž by cokoli snědl. Jeho matka se tak bála, že její syn bude mít hlad, a neustále říkala, abych šel tak rychle, jak jsem mohl, protože její syn mohl hladovět. “Po tomto incidentu jsem nemohl pár dní spát, snažil jsem se napsat tento incident do básně, ale nejdřív jsem selhal, jako příliš mnoho bolesti a příliš mnoho Mamta byl v té události, že jsem nemohl najít žádná slova k popisu těchto pocitů. Ale nevzdal jsem se. Přidal, "Hlavním namuradem je dil ki tasalli ka kya karoon „Poté mi to trvalo deset let.“

— Anwar Masood, Wisaal-e-Yaar Neděle 9. května 2010

Řekl, že se o tomto incidentu pokusil psát dvakrát, ale nebyl s ním spokojen, protože tam nebylo dost pocitů. Poté, po deseti letech, když byl v práci v Pindigheb, napsal o celém incidentu a ve své básni ani nemusel měnit jména chlapců. Řekl, že v té době si uvědomil, že báseň k němu přišla s vlastními liniemi. Mělo to být napsáno takhle - zpožděná báseň, než když jsem se nutil ji napsat. Dále řekl, že tato báseň rozhodně byla “Namz-e-Muarah".

Báseň

Původně byla tato báseň napsána v pandžábštině a byla publikována v jeho pandžábské knize Akhiyan Da Mela který spolu s touto básní zahrnuje také dalších deset nazamů a původně vyšel v roce 1974. Následuje seznam původní, přeložené a anglické verze básně:[5][1]

Původní text (Punjabi)Urdský překladanglický překlad

: ماسڑ:

اَج بڑی دیر نال آیاں ایں بشیریا
ایہ تیراپنڈ اے تے نال ای سکول اے
جائں گا توُں میرے کولوں ہڈیاں بھناں کے
آیاں ایں تُو اَج دوونویں ٹلیاں گھسا کے
بشیرا:
منشی جی میری اِک گل پہلں سُن لو
اکرمے نے نھیر جیہانھیراَج ​​پایاجے
مائ نوں ایہ ماردائے تے بڑا ڈاہڈا ماردائے
اَج ایس بھیڑکے نے حد پئ مکائ اے
اوہنوں مارمار کے مدھانی بھَن سُٹی سوُ
بندے کٹھے ہوے نیں تے اوتھوں پج گیائے
چُک کے کتاباں تے سکوُل ول نسیائے
مائ ایہدی منشی جی گھر ساڈے آئ سی
مُونہ اُتے نیل سن سُجا ھویاہتھ سی
اکھں وچ اتھرو تے بُلاں وچ رَت سی
کہن لگی سوہنیا وے پتر بشیریا
میرا اک کم وی توں کریں اج ہیریا
روٹی میرے اکرمے دی لئ جا مدرسے
اَج فیر ٹُر گیا اے میرے نال رُس کے
گھیؤ وچ گُنّھ کے پراؤنٹھے اوس پکاے نیں
ریجھ نال رِنھیاں سُوآنڈیاں دا حلوہ
پونے وچ بَنھ کے تے میرے ہتھ وچ دَتی سُو
ایہو گل آکھدی سی مُڑ مُڑ منشی جی
چھیتی نال جائیں بیبا'دیریاں نہ لائیں بیبا
اوہدیاں تے لُو سدیاں ہون گیاں آندراں
بھکھا بھانا اج او سکولے ٹُر گیااے
روٹی اوہنے دتی اے میں بھجا لگا آیاجے
اکرمے نے نھیر جیہا نھیر اج پایا اے

: ماسڑ:

آج بڑی دیرسےتو آیاہے بشیریا
یہ تیرا گاؤں ہے قریب ہی سکول
ہڈیاں تڑاکے ہی مجھ سے جاےگا
آیاہے تو آج دو گھنٹیاں گزارکے
بشیر:
ماسڑ جی پہلےایک بات میری سن لو
اکرم نے آج تو اندھیر ہی مچائ ہے
ماں کو وہ مارتا ہےاورسخت مارتا ہے
لیکن آج تواس نےجیسےحدہی کیہے
مارمارماں کو مدھانی توڑ دی ہے
لوگ جمع ہوےتو وہاں سےبھاگ آیاہے
کتابیں لے کر اپنی سکول چلا آیاہے
ماں اس کی ماسڑجی'گھرمیرےآئ تھی
منہ پےنیل اور سوجاہوا ہاتھ تھا
آنسو تھے آنکھوں میں اور ہونٹوں پہ لہو تھا
کہنی لگی مجھ سے وہ 'او بیٹابشیریا
میرااک کام بھی تو کر ہیریا
روٹی میرےاکرم کی لے جامدرسے
آج پھر روٹھ کر گیاہےوہ مجھ سے
گھی میں پراٹھےآج میں نے پکائے ہے
اوربڑےشوق سےیہ حلوہ بنایاہے
پوٹلی بنا کر میرے ہاتھ دی اس نے
بار بارکہتی تھ جلدی جاؤ بیٹا
بیٹاجلدی سے جانا زیادہ دیر نہ لگانہ
اس کی آنتیں سسک رہی ہوں گی
بہت بھوکا آج وہ مدرسےگیاہے
روٹی اس نے دی تو میں بھاگاچلاآیاہوں
اکرم نے آج تو اندھیر ہی مچائ ہے

[Ptá se učitel Bashir:]

„Ó Bashire, dneska jsi tak pozdě,
Právě tady je vaše vesnice, tak blízko školy,
Zlomím ti kosti a nastavím tě rovně
za to, že jsi tak bezohledný, dva zvony pozdě. “

[Student, Bashir odpovědi:]

„Drahý učiteli, prosím, vyslyš mě prosím:
Nejhorší z odporných věcí, které Akram udělal,
Udeří matku a tvrdě ji porazí,
ale dnešní byla nejhorší a nechala ji zjizvenou,
S vířící hůlkou ji udeřil, dokud se nezlomila,
a uprchli, když se sousedé shromáždili u dveří,
Vzal své knihy a běžel do školy. “
Vážený pane, jeho matka přišla k nám domů,
s modřiným obličejem a rukou oteklou rukou,
V očích měla slzy a na rtech krev.
Řekla: „Můj synu Bashir, Můj sladký Bashir,
Udělej mi laskavého syna, můj drahocenný Bashir.
Vezměte prosím toto jídlo do školy pro mě Akram,
Byl naštvaný, když odešel, rozrušený se mnou,
Vezměte mu tento chléb hnětený ghí,
a toto míchání vajec, připravené s láskou ",
Zabalená do látky mi podala jeho oběd,
Opakovaně pro jedinou věc, kterou prosila,
Jděte rychle, rychle, vpřed.
Můj Akram teď už musí hladovět.
Odešel do školy bez lámání chleba. “
„Vážený pane, dala mi jídlo a já jsem přišel.
To nejhorší z odporných věcí, které Akram udělal. “


Recepce

Ambri obdržel vysoce pozitivní odezvu u čtenářů i kritiků. Poprvé byl publikován v Mela Akhiyan Da v roce 1974 kniha v jazyce pandžábském, která obsahovala jedenáct básní včetně Ambri. Všechny básně byly založeny na komické poezii (Makholya Shaairi) až na Ambri. Kniha se stala velkým hitem a získala dobré kritické přijetí. Byla vyhlášena nejlepším prodejcem roku 1974. Do roku 2012 vydavatelé knihu vydali ve 40 vydáních Ferozson. Ambri byl Anwarem považován za „mistrovské dílo“, protože mísí své emoce z incidentu v tak nádherné podobě, že se člověk při čtení nedokáže ovládnout a rozplakat se. Ambri je vysoce žádáno publikem v Mushairas a na každoročních shromážděních pákistánských básníků. Ambri je přizpůsoben v mnoha jazycích včetně urdštiny, hindštiny, sanskrtu, angličtiny a perštiny.

Video prezentace

V roce 2010, Ambri (původně křestní jméno Maa Di Shan) videoprezentaci provedl ATV Islámábád v předvečer Den matek. To hvězdy Anwar Masood sám sebe jako vypravěč příběhu, režii a produkci Muneeb Ahsan, koprodukci a kinematografii vytvořil Umer Gulzar. Video bylo původně natočeno ve škole Islamia School v Kunjha, kde k tomuto incidentu skutečně došlo v roce 1950. Celá báseň byla vyprávěna v pandžábštině a přeložena a podtitulky Nargis Bano. Tato videoprezentace zaznamenala také pozitivní odezvu kvůli použitým statickým snímkům a hudbě na pozadí, která spojuje intenzitu básně s hlubokými emocemi mateřské lásky.

Viz také

Reference

  1. ^ A b "Punjabi Poem" Ambri "[Matka] Anwar Masood, s anglickým překladem". Knonie. 9. května 2010. Citováno 12. prosince 2016.
  2. ^ pnb: میلہ اکھیاں دا
  3. ^ A b Recenze básně Anwara Masooda „Ambri“ (5. června 2013). „Know Your Poets: Anwar Masood“. Profil básníka Anwar Masood Pashaury Singha Dhillona. Citováno 12. prosince 2016.
  4. ^ „Anwarova nejdojemnější báseň“. Web NativePakistan. 17. června 2012. Citováno 13.prosince 2016.
  5. ^ „Anglický překlad básně„ AMBRI (Matka) “od Anwar Masood“. Nostalgický Pákistán. 19. prosince 2012. Citováno 12. prosince 2016.

externí odkazy