Ama Bir Farkla - Ama Bir Farkla
Ama Bir Farkla | ||||
---|---|---|---|---|
Studiové album podle | ||||
Uvolněno | 13. července 2007 | |||
Žánr | Pop | |||
Délka | 52:39 | |||
Označení | Rec Saatci | |||
Gülşen chronologie | ||||
|
Ama Bir Farkla (Ale s rozdílem) je šesté studiové album turecké zpěvačky Gülşen. To bylo propuštěno 13. července 2007 Rec by Saatci. Bylo to její první a jediné album, které tato společnost vydala.[1][2]
Obsah
Jako aranžér alba sloužil Ufuk Yıldırım, zatímco Gülşen a Ercan Saatçi psali a skládali písně. Pro své první hudební video si Gülşen vybrala píseň „Kara Böcükler“, která obsahuje ironické prvky. K písním „E Bilemem Artık“ a „Su Gibi Geçerdi Zaman“ byla vytvořena další dvě videoklipy, z nichž první se v turecké oficiální hudební hitparádě umístilo na druhém místě.[3]
Kritika
Grafický design alba byl kritizován kvůli jeho podobnosti s Jessica Stam Fotografie pořízené uživatelem Mert Alaş a Marcus Piggott pro módní focení s názvem „Cestování“. Režisér Deniz Akel také tvrdil, že koncept hudebního videa Gülşen „Karaböcükler“ byl téměř totožný s konceptem, pro který natočila Atiye hudební video „Beyaz Eşya“. V „Karaböcükler“ hodí Gülşen pirátské potištěné obaly na CD a svůj mobilní telefon, který je plný zpráv zaslaných pokrytci, do pračky a končí obalem alba pro Ama Bir FarklaZatímco v hudebním videu Atiye hodí muže do pračky, oba symbolizují akt vymytí nechtěných věcí.[4] V reakci na kritiku Gülşen uvedla, že hlavním designem alba byla myšlenka fotografa, který si na základě inspirace prací Mert Alaş myslel, že tento koncept bude vyhovovat pouze Gülşen z tureckých umělců, ačkoli dodala, že nedovolila, aby se to stalo, kdyby vůbec věděla o podobnostech. Pokud jde o hudební video, uvedla, že celý koncept byl nápadem Süleyman Yüksel, zdůraznit zbavování se věcí, které lidem ztěžují život, jako jsou falešné zprávy a zprávy.[5]
K jejímu druhému videoklipu „E Bilemem Artık“ bylo studio v Om Plato v Mecidiyeköy proměněno v botanický les. Ve videu, které natočil Tamer Aydoğdu, byly použity různé druhy zvířat ze Şile Zoo, včetně leguánů, hadů, papoušků, pávů, holubů a ptáků. Řada kritiků kritizovala Gülşenův vzhled spolu s těmito zvířaty při nošení kožešin.[6] V reakci na kritiku Gülşen žertovala, že udržuje „svou milovanou blízko sebe“. To vyvolalo další kritiku, zejména ze strany zpěvačky Yeliz, která navrhla, aby Gülşen „potom stáhla svého přítele, matku a otce z kůže a nechala je v kabelce. Neměl by žertovat jen proto, aby často uváděl její jméno“.[7]
Seznam skladeb
Ne. | Titul | Spisovatel (s) | Skladatel (é) | Délka |
---|---|---|---|---|
1. | „E Bilemem Artık“ | Ercan Saatçi a Gülşen | Ercan Saatçi a Ufuk Yıldırım | 4:32 |
2. | „Kara Böcükler“ | Ercan Saatçi | Ufuk Yıldırım | 4:00 |
3. | „Muhtelif Zamanlarda“ | Gülşen | Gülşen | 3:47 |
4. | „Sayenizde 2“ | Ercan Saatçi | Aykut Gürel | 3:47 |
5. | "İhtilaller" | Gülşen | Ercan Saatçi | 4:32 |
6. | „Su Gibi Geçerdi Zaman“ | Gülşen | Gülşen | 3:41 |
7. | „Ama Bir Farkla“ | Gülşen | Gülşen | 3:42 |
8. | „Uzlaşırız Zannederken“ | Ercan Saatçi a Gülşen | Ufuk Yıldırım | 3:40 |
9. | „Geç Kalmışız“ | Gülşen | Gülşen a Ercan Saatçi | 4:22 |
10. | „Ruhumu Asla“ | Sezen Aksu | Sezen Aksu | 4:29 |
11. | "Detay" | Gülşen | Gülşen a Fahrettin Aykut | 3:24 |
12. | "Sayenizde" | Ercan Saatçi | Aykut Gürel | 2:19 |
13. | "Ó Zamane" | Ercan Saatçi | Ufuk Yıldırım | 4:00 |
Celková délka: | 52:39 |
Reference
- ^ „Gülşen, Ercan Saatçi ile anlaştı“. Habertürk. 2. dubna 2007. Citováno 19. ledna 2017.
- ^ „Gülşen şimdi de Ercan Saatçi'yle davalık!“. Sabah. 19. července 2009. Citováno 19. ledna 2017.
- ^ „Nielsen Music Control - www.nielsenmusiccontrol.com“. Nielsen Music Control. Archivovány od originál dne 8. prosince 2007. Citováno 21. října 2015.
- ^ "'Bu kadar da tesadüf olmaz'". Milliyet. 3. srpna 2007. Citováno 30. června 2019.
- ^ „Eurovision'a katılsam kesin birinci olurum“. Milliyet. 7. srpna 2007. Citováno 30. června 2019.
- ^ „Yılanlar arasında kürklü klip çekti“. Milliyet. 9. listopadu 2007. Citováno 30. června 2019.
- ^ „Yeliz'den Gülşen'e yaylım ateşi“. Milliyet. 16. listopadu 2007. Citováno 30. června 2019.