Altun Bishik - Altun Bishik - Wikipedia

Altun Bishik (Altun Beshik, Altin Bishik, Altin Beshik) je mytologická postava, skrze kterou Khanate of Kokand prohlásil sestup z Timuridská dynastie.

The Khans z Kokandu si přáli legitimizovat svou vládu nad khanate prostřednictvím spojení s Timuridská dynastie (vládl 1370–1506). Od doby posledních Timuridů do doby prvních Khansů z Kokandu existovalo období více než dvě stě let. Tváří v tvář této situaci spojili Khané svou genealogii s Babur prostřednictvím legendární postavy „Altun Bishik“. V legendě bylo dítě Baburovy rodiny ponecháno v bišik (kolébka), když Babur uprchl před stíháním, čímž dosáhl hranice Transoxiana. Dítě dostalo po císařské kolébce jméno Altun Bishik a v legendě údajně žilo od roku 918 AH /1512 CE - 952 AH / 1545 CE. I v historických pramenech vystupoval jako historická postava. V legendě o tomto dítěti začali Khans z Kokandu. Legenda v různých verzích vyústila v rukopisy Kokandových historických spisů od počátku 19. století. Navzdory tomu Altun Bishik a legenda s ním spojená nejsou historickou pravdou.[Citace je zapotřebí ]

Bibliografie

  1. Beisembiev T. K. Kokandskaia istoriografiia: Issledovanie po istochnikovedeniiu Srednei Azii XVIII-XIX vekov. Almaty, TOO "PrintS", 2009, 1263 stran, ISBN  9965-482-84-5.
  2. Beisembiev T. „Anotované indexy ke Kokandovým kronikám“. Tokio: Výzkumný ústav pro jazyky a kultury v Asii a Africe, Tokijská univerzita zahraničních studií. Studia Culturae Islamica. № 91, 2008, 889 stran, ISBN  978-4-86337-001-2.
  3. Beisembiev T.K. "Ta'rikh-i SHakhrukhi" kak istoricheskii istochnik. Alma Ata: Nauka, 1987. 200 s. Souhrny v angličtině a francouzštině
  4. Beisembiev T.K. „Legenda o proiskhozhdenii kokandskikh khanov kak istochnik po istorii ideologii v Srednei Azii (na materialakh sochinenii kokandskoi istoriografii)“. Kazachstán, Srednjaja i Tsentralnaia Azia v XVI-XVIII vv. Alma-ata, 1983, s. 94–105
  5. Nalivkine V. P. Histoire du Khanat de Khokand. Trad. A.Dozon. Paříž, 1889.
  6. Nalivkin V. "Kratkaia istoria kokandskogo khanstva". Istoria Srednei Azii. A.B. Buldakov, S.A.Shumov, A.R.Andreev (eds.). Moskva, 2003, s. 288–290.
  7. Vakhidov Sh.Kh. XIX-ХХ asr bāshlarida Qoqān khānligida tarikhnavislikning rivājlanishi. Tarikh fanlari doktori dissertatsiyasi. Tāshkent, 1998, s. 114–137.
  8. Erkinov A. „Imitace Timuridů a pseudo-legitimace: K počátkům rukopisné antologie básní věnovaných kokandskému vládci Muhammadovi Alimu Khanovi (1822–1842)“. (http://wcms-neu1.urz.uni-halle.de/download.php?down=9046&elem=1986852[trvalý mrtvý odkaz ]) Online pracovní dokument GSAA č. 5 [1]
  9. Erkinov A. „Les timourides, modeles de legitimite et les recueils poetiques de Kokand“. In: Ecrit et culture en Asia centrale et dans le monde Turko-Iranien, XIVe-XIXe siècles // Writing and Culture in Central Asia and in the Turko-Iranian World, 14.-19. F. Richard, M. Szuppe (eds.), [Cahiers de Studia Iranica. 40]. Paris: AAEI, 2009, s. 285–330.
  10. Lal Ruby. Domácnost a moc v raném mughalském světě. Oxford, 2005, s. 113
  11. Scott Levi. „Baburovo dědictví a politická legitimita v Khanate of Khoqand.“ bude zasláno do Journal of Asian Studies. haris a binal