Alpiq - Alpiq

Alpiq
Veřejně obchodovatelné omezené
PrůmyslElektrická energie
Založený2009
Hlavní sídloLausanne, Švýcarsko
Klíčoví lidé
Jens Alder, VÝKONNÝ ŘEDITEL
produktyvýroba energie, obchodování s energií, obnovitelná energie
PříjmyZvýšit 6,078 miliardy CHF (2016)
Počet zaměstnanců
8,500 (2016)
webová stránkawwwAlpiq.com

Alpiq je přední energetická společnost ve Švýcarsku a největší poskytovatel energetických služeb se zaměřením na evropské trhy. Společnost působí hlavně ve Švýcarsku, ale má také elektrárny v Itálii, Francii, Norsku, Maďarsku a České republice a buduje nové v Německu, Itálii, Francii, Bulharsko a Česká republika.[1] Skupina byla založena v roce 2009 v roce Neuchâtel, Švýcarsko po sloučení dvou švýcarských energetických společností Aare-Tessin Ltd. pro elektřinu (Atel) a Energie Ouest Suisse (EOS).[2]

Dějiny

Alpiq byl založen v roce 2009 sloučením švýcarských energetických společností Atel a EOS. Společnost Atel (Aare-Tessin Ltd. for Electricity) byla založena v roce 1894 a v Evropě působila ve výrobě, obchodování a prodeji elektřina.[2] Společnost EOS (Energie Ouest Suisse) byla založena v roce 1919 několika elektrárenskými společnostmi se sídlem v západním Švýcarsku. Společnost se specializovala na výrobu elektrické energie z hydroelektrický zdroje a vlastnil mnoho stanic v zemi. To také mělo 1000 kilometrů (620 mi) distribuční síť energie ve stejné oblasti.[2]

Skupinové společnosti

Skupina Alpiq zahrnuje následující společnosti:[3]

Švýcarsko

Česká republika

Dánsko

Francie

Německo

Řecko

Maďarsko

Itálie

Norsko

Polsko

Rumunsko

Španělsko

Aktivita

Alpiq se specializuje na výrobu, distribuci a obchodování s elektrickou energií. Společnost vlastní v roce 2006 přibližně 6 322 MW hydroelektrický, tepelný, vítr a sluneční elektrárny.[4] Alpiq má podíly na 2963 MW vodní elektrárny, 3 250 MW tepelné elektrárny a 109 MW v malé vodní elektrárny, větrné farmy a solární elektrárny.[4]

Vodní elektrárny

Společnost částečně nebo plně vlastní přibližně 2 963 MW vodní elektrárny ve Švýcarsku a Itálii. Největší vodní elektrárna, kterou Alpiq plně vlastní, je Vodní elektrárna Lucendro se sídlem ve Švýcarsku s instalovaným výkonem 60 MW. Společnost rovněž vlastní 60% podíl ve společnosti Grande Dixence SA společnost, která spravuje Přehrada Grande Dixence.[5]

HodnostnázevTypZeměKapacita (MW)Roční produkce
(milion kWh)		Kůl (%)Poznámka
1Flumenthaltok řekyŠvýcarsko23.7146100[6]
2Gösgentok řekyŠvýcarsko51.3300100[7]
3Klingnautok řekyŠvýcarsko3723010[8]
4Ruppoldingentok řekyŠvýcarsko21.1115100[9]
5Ryburg-Schwörstadttok řekyŠvýcarsko11076025[10]
6BleniokonvenčníŠvýcarsko40089017[11]
7ChandolinekonvenčníŠvýcarsko12032010.9[12]
8Cleuson-DixencekonvenčníŠvýcarsko1,269?32[13]
8EmossonkonvenčníŠvýcarsko36084050[14]
9EngadinekonvenčníŠvýcarsko4141,33022[15]
10LasturykonvenčníŠvýcarsko11928041[16]
11Plně konvenčníŠvýcarsko61228[17]
12Martigny-BourgkonvenčníŠvýcarsko219018[18]
13Gd-St-BernardkonvenčníŠvýcarsko409625[19]
14Hongrin-LémankonvenčníŠvýcarsko24053039.3[20]
15GougrakonvenčníŠvýcarsko15957565[21]
16Grande DixencekonvenčníŠvýcarsko6802,00060[22]
17HinterrheinkonvenčníŠvýcarsko7411,4609.3[23]
18LucendrokonvenčníŠvýcarsko60104100[24]
19MaggiakonvenčníŠvýcarsko6261,47512.5[25]
20MassakonvenčníŠvýcarsko34054534.5[26]
21MesekonvenčníItálie3771,12820[27]
22SalanfekonvenčníŠvýcarsko60120100[28]
23SimplonkonvenčníŠvýcarsko6224080[29]
24TuscianokonvenčníItálie9631320[30]
25UdinekonvenčníItálie3091,16120[31]
26ZervreilakonvenčníŠvýcarsko26856030[32]

Tepelné elektrárny

Společnost částečně nebo plně vlastní přibližně 3 250 MW tepelných elektráren ve Švýcarsku, Německu, Maďarsku, Itálii, Španělsku a České republice. Největší tepelnou elektrárnou, kterou Alpiq plně vlastní, je Tepelná elektrárna Plana del Vent se sídlem ve Španělsku, který má instalovaný výkon 800 MW.

HodnostnázevTypZeměKapacita (MW)Roční produkce
(milion kWh)		Kůl (%)Poznámka
1Brindisifosilní palivoItálie6401,52820[33]
2Okres Kladnofosilní palivoČeská republika3881,500100[34]
3San Filippo del Melafosilní palivoItálie1,2804,00920[35]
4Zlínfosilní palivoČeská republika66176100[36]
5Biellakombinovaný cyklusItálie2018060[37]
6Chivassokombinovaný cyklusItálie1,1403,00120[38]
7Csepelkombinovaný cyklusMaďarsko4032,130100[39]
8Kladno IIkombinovaný cyklusČeská republika45?100[40]
9Montheykombinovaný cyklusŠvýcarsko55456100[41]
10Románkombinovaný cyklusItálie10059751[42]
11Piacenzakombinovaný cyklusItálie8602,59320[43]
12Plana del Ventkombinovaný cyklusŠpanělsko800?100[44]
13Sermidekombinovaný cyklusItálie1,1402,66720[45]
14Spreetalkombinovaný cyklusNěmecko56?100[46]
15Turbigokombinovaný cyklusItálie1,7402,46620[47]
16Vercellikombinovaný cyklusItálie5011695[48]
17Gösgenjaderná energieŠvýcarsko9707,96440[49]
18Leibstadtjaderná energieŠvýcarsko1,1659,38532.4[50]

Ostatní elektrárny

Alpiq částečně nebo plně vlastní kolem 109 MW malých vodních elektráren, větrných farem a solárních elektráren ve Švýcarsku, Itálii, Norsku a Bulharsko. Společnost vlastní podíly na 11 malých vodních elektrárnách ve Švýcarsku, Itálii a Norsku s kombinovanou kapacitou výroby elektrické energie 20,63 MW a roční výrobou energie 72,17 GWh.[51] Společnost vlastní podíly v pěti větrné farmy se sídlem ve Švýcarsku a Itálii s kombinovanou kapacitou výroby elektrické energie 178 MW a roční výrobou energie 346 GWh.[52] Alpiq se také podílí na výstavbě dalších dvou větrných farem v Itálii a Itálii Bulharsko s kombinovanou kapacitou 90 MW.[53][54]

Společnost se také podílí na výstavbě Solární park Narbone Serre nachází se poblíž Agrigento v Sicílie, Itálie. Elektrárna bude používat tenkovrstvé solární články. Solární články budou mít kombinovanou kapacitu 14 MW. První část solární farmy bude uvedena do provozu v roce 2010 a bude vyrábět 6,5 MW. Druhá část o výkonu 7,5 MW je stále ve fázi schvalování.[55]

Obchodování s elektřinou

Alpiq má obchodní pobočky v 16 zemích v Evropě a je aktivní na všech hlavních evropských energetických burzách. Společnost se zaměřuje na vznik a prodejní aktivity v segmentu B2B zákazníků pro elektřinu a zemní plyn. Alpiq má celoevropské zastoupení s regionálními kořeny a know-how a má zkušený tým v oblasti optimalizace a marketingu obnovitelných energií a flexibilních výrobních jednotek. S týmem 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, mají zákazníci Alpiq nepřetržitý přístup na vnitrodenní, spotové a forwardové trhy v Evropě. Tato služba otevírá atraktivní potenciální výnosy, podporuje řízení rizik a aktivní správu energetických pozic.

V roce 2008 společnost koupila dva přední rumunština společnosti obchodující s elektřinou Buzmann Industries a Distribuce ehol, obě společnosti se sídlem v Bukurešť.[56] V roce 2010 se Alpiq stal největším obchodníkem s elektrickou energií na volném trhu v Rumunsko překonávající Alro Slatina a 16% podíl na trhu.[57]

Reference

  1. ^ „Kde působíme“. Alpiq. Archivovány od originál dne 18. 9. 2010. Citováno 2010-09-19.
  2. ^ A b C „Sdružování tradičních silných stránek“. Alpiq. Archivovány od originál dne 2010-10-02. Citováno 2010-09-19.
  3. ^ „Silný partner“. Skupina Alpiq. Citováno 2012-11-22.
  4. ^ A b „Výroba energie MW“. Alpiq. Archivovány od originál dne 1. října 2010. Citováno 2010-09-19.
  5. ^ „Společnost: Partneři“. grande-dixence.ch. 2010. Archivovány od originál dne 17. října 2010. Citováno 19. září 2010.
  6. ^ „Flumenthalská proudová elektrárna“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  7. ^ „Gösgenská říční elektrárna“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  8. ^ „Klingnauská proudová elektrárna“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  9. ^ „Ruppoldingenská proudová elektrárna“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  10. ^ „Run-of-River Power Station Ryburg-Schwörstadt“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  11. ^ „Skladovací elektrárny Blenio“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  12. ^ "Chandoline skladovací elektrárny". Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  13. ^ „Skladovací elektrárny Cleuson-Dixence“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 24. srpna 2010. Citováno 2010-09-19.
  14. ^ „Skladovací elektrárny Emosson“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  15. ^ „Skladovací elektrárny Engadine“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  16. ^ "Koně skladovacích elektráren". Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  17. ^ „Plně skladovací elektrárny“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  18. ^ „Skladovací elektrárny Martigny-Bourg“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  19. ^ „Skladovací elektrárny Gd-St-Bernard“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  20. ^ „Skladovací elektrárny Hongrin-Léman“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  21. ^ „Skladovací elektrárny Gougra“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  22. ^ „Skladovací elektrárny Grande Dixence“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  23. ^ „Skladovací elektrárny Hinterrhein“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  24. ^ „Skladovací elektrárny Lucendro“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  25. ^ „Skladovací elektrárny Maggia“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 31.01.2016. Citováno 2010-09-19.
  26. ^ "Massa skladovací elektrárny". Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  27. ^ „Tyto skladovací elektrárny“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  28. ^ „Skladovací elektrárny Salanfe“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 07.07.2011. Citováno 2010-09-19.
  29. ^ „Simplonové skladovací elektrárny“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 30. 8. 2011. Citováno 2010-09-19.
  30. ^ „Skladovací elektrárny Tusciano“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 30. 8. 2011. Citováno 2010-09-19.
  31. ^ „Skladovací elektrárny Udine“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 30. 8. 2011. Citováno 2010-09-19.
  32. ^ „Skladovací elektrárny Zervreila“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 30. 8. 2011. Citováno 2010-09-19.
  33. ^ "Brindisi tepelná elektrárna". Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 2011-02-05. Citováno 2010-09-19.
  34. ^ "Kladenská tepelná elektrárna". Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 8. 5. 2011. Citováno 2010-09-19.
  35. ^ „Tepelná elektrárna San Filippo del Mela“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 09.05.2011. Citováno 2010-09-19.
  36. ^ "Zlínská tepelná elektrárna". Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 09.05.2011. Citováno 2010-09-19.
  37. ^ „Tepelná elektrárna Biella“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 2010-12-24. Citováno 2010-09-19.
  38. ^ "Chivasso tepelná elektrárna". Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 2010-12-24. Citováno 2010-09-19.
  39. ^ „Tepelná elektrárna Csepel“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 2010-12-24. Citováno 2010-09-19.
  40. ^ "Tepelná elektrárna Kladno II". Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 2010-12-24. Citováno 2010-09-19.
  41. ^ „Tepelná elektrárna Monthey“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 2010-12-24. Citováno 2010-09-19.
  42. ^ „Nová tepelná elektrárna“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 2010-12-24. Citováno 2010-09-19.
  43. ^ „Tepelná elektrárna Piacenza“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 2010-12-24. Citováno 2010-09-19.
  44. ^ „Tepelná elektrárna Plana del Vent“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 18. srpna 2010. Citováno 19. září 2010.
  45. ^ "Sermide tepelná elektrárna". Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 2010-12-24. Citováno 2010-09-19.
  46. ^ "Spreetal tepelná elektrárna". Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 2010-12-24. Citováno 2010-09-19.
  47. ^ „Tepelná elektrárna Turbigo“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 18. 11. 2010. Citováno 2010-09-19.
  48. ^ „Tepelná elektrárna Vercelli“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 2010-12-24. Citováno 2010-09-19.
  49. ^ „Jaderná elektrárna Gösgen“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 24. 2. 2011. Citováno 2010-09-19.
  50. ^ „Leibstadtská jaderná elektrárna“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 12.7.2010. Citováno 2010-09-19.
  51. ^ „Malé vodní elektrárny“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 7. 12. 2009. Citováno 2010-09-19.
  52. ^ „Větrné elektrárny“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 2010-04-05. Citováno 2010-09-19.
  53. ^ „Enpower 3 wind farm“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 2010-12-24. Citováno 2010-09-19.
  54. ^ "Větrná farma Kazanlak". Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 2010-12-24. Citováno 2010-09-19.
  55. ^ „Solární farma Narbone Serre“. Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 2010-12-24. Citováno 2010-09-19.
  56. ^ „Alpiq RomIndustries S.R.L.“ Alpiq. 2010. Archivovány od originál dne 2. října 2010. Citováno 2010-09-19.
  57. ^ „Rocada in topul comertului cu electricitate: Alpiq ia locul Alro“. Financiarul. 2010. Archivovány od originál dne 2011-07-20. Citováno 2010-09-19.

Viz také