Alphonse Nzoungou - Alphonse Nzoungou

Alphonse Nzoungou (1938? - 7. září 2012[1]) byl Konžský politik, který působil ve vládě Konga-Brazzaville jako ministr spravedlnosti v letech 1989 až 1991 a jako ministr vnitra v roce 1992. Později byl předsedou Národní komise pro boj proti korupci v letech 2007 až 2012.

Politická kariéra

Nzoungou byl členem Kongo etnická skupina a rodák z Boko, který se nachází v Oddělení bazénu.[2] Od roku 1973 pracoval na ministerstvu práce a spravedlnosti jako správce služeb práce, technický poradce a vedoucí odboru plánování.[3] Poprvé byl do vlády jmenován ministrem spravedlnosti odpovědným za správní reformy dne 13. srpna 1989.[4][5] Nzoungou byl také členem ústředního výboru Konžská labouristická strana (PCT).[6] Uprostřed zavádění pluralitní politiky byl zachován jako ministr spravedlnosti ve vládě jmenované dne 14. ledna 1991.[7]

Národní konference, která se konala od února 1991 do června 1991, zahájila přechod k pluralitním volbám a ustanovila přechodnou vládu v čele s předsedou vlády André Milongo. Nzoungou nebyl původně zahrnut do přechodné vlády, ale Milongo ho později jmenoval ministrem vnitra a vztahů s Vyšší rada republiky (CSR), dne 21. května 1992, krátce před a parlamentní volby a a prezidentské volby byly naplánovány.[8][9]

První kolo parlamentních voleb se konalo dne 24. června 1992. PCT, která si vedla špatně, vyzvala ke zrušení výsledků kvůli problémům s volbami, ale Nzoungou této poptávce nevyhověl.[6] Jako ministr vnitra vyhlásil výsledky druhého kola parlamentních voleb 23. července 1992.[10]

V srpnu 1992, po druhém kole prezidentských voleb, to Nzoungou oznámil Pascal Lissouba zvítězil nad Bernard Kolélas, který získal 61% hlasů.[11] Po nástupu do funkce prezidenta si Lissouba 6. září 1992 udržel Nzoungoua ve vládě jako ministra práce, zaměstnanosti a řízení lidských zdrojů.[12][13] Tato vláda měla jen krátké trvání a přežila jen několik měsíců, než byla svržena nedostatkem parlamentní podpory.[14] Později byl Nzoungou od června 1997 generálním tajemníkem vlády v hodnosti ministra.[15]

Považován za „neutrální a respektovanou osobnost“, byl Nzoungou pověřen vedením pracovní skupiny v únoru 2004 v rámci provádění mírové dohody mezi vládou a povstaleckou skupinou založenou na Pool pod vedením Frédéric Bintsamou. Účelem pracovní skupiny vedené Nzoungou bylo „definovat status vůdce rebelů“.[2]

Později byl Nzoungou jmenován předsedou Národní komise pro boj proti korupci,[16] orgán pověřený prováděním vládních protikorupčních politik,[17] dne 29. srpna 2007. 16 členů Komise složilo přísahu na slavnostním ceremoniálu v Brazzaville dne 9. listopadu 2007.[16]

Dne 9. Prosince 2007, v prohlášení k ochranné známce Mezinárodní den boje proti korupci, Nzoungou vyzval konžský lid k boji proti korupci; odrážející slova prezidenta Denis Sassou Nguesso, zdůraznil, že korupce je překážkou rozvoje.[18]

Nzoungou zůstal ve funkci předsedy Národní komise pro boj proti korupci, dokud nezemřel Paříž dne 7. září 2012; bylo mu 74 let.[1]

Reference

  1. ^ A b Parfait Wilfried Douniama, „Disparition: la République pleure Alphonse Nzoungou“, Les Dépêches de Brazzaville, 10. září 2012 (francouzsky).
  2. ^ A b Cheikh Yérim Seck, „L'adieu aux armes s'éternise“, Jeune Afrique, 29. března 2004 (francouzsky).
  3. ^ Plánování lidských zdrojů a rozvoje v Africe: Sborník jednání skupiny odborníků (1973), OECD Development Center, strana 29.
  4. ^ Rémy Bazenguissa-Ganga, Les voies du politique au Congo: essai de sociologie historique (1997), Karthala Editions, strana 297 (francouzsky).
  5. ^ Gaston-Jonas Kouvibidila, Histoire du multipartisme au Congo-Brazzaville: La marche à rebours, 1940–1991 (2000), L'Harmattan, strany 126–127 (francouzsky).
  6. ^ A b Patrick Quantin, "Kongo: Přechodná kritika demokratiky a spojování", v Transitions démocratiques africaines: dynamiques et contraintes (1990-1994) (1997), eds. Jean-Pascal Daloz a Patrick Quantin, Karthala Editions, strana 157 (francouzsky).
  7. ^ Kouvibidila, La marche à rebours, strana 247 (francouzsky).
  8. ^ Jeune Afrique, číslo 2444 (1992), strana 9 (francouzsky).
  9. ^ Gaston-Jonas Kouvibidila, Histoire du multipartisme au Congo-Brazzaville: Les débuts d'une crise účast, 1992–1993 (2000), L'Harmattan, strana 66 (francouzsky).
  10. ^ Kouvibidila, Les débuts d'une crise zúčastnit, strana 129 (francouzsky).
  11. ^ „Expremiér vyhrál prezidentské volby v Kongu“, Proud, 19. října 1992, svazek 82, číslo 26, strana 9.
  12. ^ Bulletin pro výzkum v Africe: Politické řady, svazky 28–29 (1992), strana 10 707 (francouzsky).
  13. ^ západní Afrika (1992), strana 1632.
  14. ^ Joachim Emmanuel Goma-Thethet, „Aliance v politickém a volebním procesu v Konžské republice 1991–97“, v Liberální demokracie a její kritici v Africe: politická dysfunkce a boj za sociální pokrok (2005), ed. Tukumbi Lumumba-Kasongo, Zed Books, strany 110–114.
  15. ^ „Zápis z 269. zasedání“, Mezinárodní úřad práce, červen 1997.
  16. ^ A b „Les membres de la Commission nationale de lutte contre la korupce, otřes mozku a la fraude ont prêté serment au palais de justice de Brazzaville“, Les Dépêches de Brazzaville, 10. listopadu 2007 (francouzsky).
  17. ^ Rock Ngassakys, „La Commission nationale de lutte contre la korupce, otřes mozku a la fraude tient sa cinquième assemblée plénière“, Les Dépêches de Brazzaville, 25. dubna 2009 (francouzsky).
  18. ^ Faustin Akono, „Président de la Commission nationale de lutte contre la korupce, Alphonse Nzoungou:« Boj proti korupci parce qu'elle freine le développement socio-économique »", Les Dépêches de Brazzaville, 11. prosince 2007 (francouzsky).