Alma Redlinger - Alma Redlinger

Alma Redlinger (8. března 1924 - 2. února 2017)[1] byl malíř a ilustrátor z Rumunsko.[2]

„Alma Redlinger si od samého začátku vybudovala perspektivní kariéru ve své podstatě. Umělecké dílo vysoké hodnoty dokazuje výjimečnou konzistenci a je příkladem pro ty, kteří si vybrali umění jako osud. Alma Redlinger je součástí generace umělců které zajišťují kontinuitu meziválečné malby a současné malby. “[3] Octavian Barbosa, 1976

Studie

Studovala na Akademii výtvarných umění svobodného Maxyho v letech 1940 až 1944 a v roce 1945 na Akademii umění Guguianu u pedagoga a malíře M.H. Maxy. Členkou Umělecké unie v Bukurešti byla od roku 1951. Od roku 1945 vystavovala v salonech grafické malby a poté na státních uměleckých výstavách. Po roce 1969 se účastnila výstav dekorativního umění a děl monumentálního umění realizovaných v letech 1959–1961, 1964.[4]

Osobní výstavy

  • 1956, 1961, 1967 - Malba, Galerie Magheru B.
  • 1970, 1975, 1978, 2002, 2004 - Malba, Galerie Simeza
  • 1976 - Kresby, divadlo Tăndărică, Victoria Hall
  • 1983, 1987, 1991 - Malba a grafika, Orizont Gallery
  • 1994 - Malířství a grafika, Národní divadlo, Bukurešť
  • 1998 - Grafika, Dům umění, Bukurešť
  • 1998 - Grafika, Club Junimea, Muzeum rumunské literatury, Iași
  • 2000 - Malba, Crown Plaza, Bukurešť
  • 2000 - Malba a grafika, Galerie Frezia, Dej
  • 2006 - „Atelier“, Malířství a grafika, Galerie umění Veroniki, Bukurešť
  • 2007 - Military National Circle Gallery, Bukurešť
  • 2009 - Galerie Ana, Bukurešť
  • 2011 - Malba a smíšená grafika, Dalles Hall Bukurešť
  • 2011 - Muzeum historie malby a smíšené grafiky Suceava

Skupinové výstavy

  • 1953 - Světová výstava mládeže
  • 1959–1960 Kolektivní výstava Bělorusko, Minsk a Atény
  • 1965 - Internationale Buchkunstausstellung, Leipzing
  • 1971 - 3. mezinárodní bienále sportovního umění v Madridu
  • 1973 - 4. mezinárodní bienále sportu, Madrid
  • 1973 - Estampe contemporaine, Národní knihovna, Paříž
  • 1977 - Mezinárodní výstava rumunského výtvarného umění, Helsinky
  • 1981 - Mezinárodní výstava umění Miro, Barcelona
  • 1981 - Pietní výstava George Enescu, Bacau
  • 1982 - výstava rumunského umění ve Vídni
  • 1984 - Intregraphik Berlin
  • 1986 - Nicolae Tonitza pietní výstava, Barlad
  • 1987 - luchiánská pietní výstava, Botoșani
  • 1988 - Rumunská současná grafika
  • 1991 - rumunská grafika, Izrael
  • 1994 - výstava rumunského umění v Číně
  • 2003 - Současné rumunské umění v Itálii
  • 2003 - Judische Kunst, Montabaur, Německo
  • 2005 - Alma Redlinger „Po 60 letech“, galerie Allianz Tiriac

Ceny

  • 1945 - cena Anastase Simu;
  • 1946 - cena ministerstva výtvarných umění;
  • 1959 - zmínka o Mondial Festivalu mládeže;
  • 1985 - Zlatá medaile „Academia d'Italia delle Arti e delle Lavoro“
  • 1985 - „Oscar d'Italia“;
  • 2004 - Objednávka „Meritul kulturní“.
  • 2006 - „Cena Marcela Iancu za výtvarné umění
  • 2011 - medaili „Nihil Sine Deo“ nabízí Michal z Rumunska

Práce v muzeích a sbírkách - výběr

O Almě Redlingerové

„Ten, kdo chodí po sálech výstavy Almy Redlingerové, je od prvního okamžiku fascinován bezpečím, energií a autoritativním vyjádřením tohoto umělce. Postava, síla, která je dána pouze schopností syntézy, dává některým velikost díla, která nepřesahují několik desítek centimetrů. Dvě nebo tři ploché barevné skvrny dodávají dílům úlevu a divák má pocit, že bylo řečeno vše, co bylo třeba říct. Žádné zbytečné detaily, žádný prvek „pro krásu“ je neruší obrázky, které zůstanou v paměti dlouho poté, co jste je viděli. V malbě, kresbě nebo koláži, v závěrečných dílech nebo kresbách je Alma Redlingerová stejná střízlivá a osobní umělkyně, cizí atraktivní show nebo spokojenosti. , zátiší a květiny, intuice kubistické závažnosti se zapsala. V 70. letech nebo ještě dříve, když se ostatní pokoušeli najít kubismus, Alma Redlingerová již v tomto duchu prováděla syntézu (...) “[5] Radu Ionescu

(...) Během života věnovaného tvorbě si Alma Redlinger vybudovala nezaměnitelný styl. Modernismus, součást plastického idiomu, který koluje v jejích obrazech, má hluboké kořeny, „které pocházejí zdaleka“. Kreativní řešení kubismu, konstruktivismu, expresionismu a fauvismu byla uložena do plastických struktur navržených Almou Redlingerovou, jako perla v mořské mušli. Tímto způsobem, z důvodu kulturní asimilace, poskytují výše uvedená řešení důvody a vzácnost pro obrazy, které jsme již dlouho obdivovali. Máme především rádi napjatý dialog, polemický, ale ne bez tajné hrozby vedené mezi grafickými a chromatickými strukturami ... Její malířský styl vybudoval, myslím, v důsledku této strategie zpoždění orfické „zkrocení“ samotné zdroje obrázků. Aby kreslicí gestický „křik“ téměř vždy hledal útočiště v slavných zvukech fialové nebo zelené, která si vypůjčila účinek lesní mossvelvet, jako na sousedním plátně, je chromatická „křik“ pevná, jako alchymická rtuť v návrh sítě barevného skla. Alma Redlinger je tichá kronikářka, trpělivá a inspirativní pro tento turnaj bez konce. V návaznosti na tvůrčí úsilí se jí podařilo zachytit a říct nám základní sekvence věčné geneze, během níž k obrazu dochází.[6] Cristian Robert Velescu

(...) 16. března se v hale Dalles konala výstava Almy Redlingerové. Návštěvník nalezený od vchodu, pod dopadem obrazů, ohromen velikostí a krásou, kterou tvary figur nebo předměty obsažené v jejích kompozicích získávají. Na výstavě z roku 2010 je autoportrét. Zdá se, že pohyb plný nadšení autora způsobil prostřednictvím malířského jednoduchého procesu skutečné zemětřesení okolních forem, vnucující neočekávané výšky nebo posuny, jako monarcha, který tiskne své vůle nad jeho říší (v tomto případě malované plátno). Každá práce je obrácením „veřejného pořádku“ prostřednictvím syntézy plánů a jejich neočekávané kombinace zvýrazněním jejich klíčových směrů, jejich cesty ke splnění a oddělení. Ohromující řada květinových obrazů dotváří obraz vitality umělcovy vize silou transformace drobných předmětů v základních buňkách existence. Zde, stejně jako v jejích velkých figurálních kompozicích, se svařování mezi objekty a prostředím transformuje do jednotné struktury, buňky větší struktury.[7] Yvonne Hasan

Poznámky

  1. ^ https://viena.mae.ro/local-news/1194
  2. ^ Album Alma Redlinger, Print Master Publishing, 2009, album Daria Simion a Vasile Petrovici
  3. ^ Octavian Barbosa, Slovník současných rumunských umělců, Meridians House, Bukurešť, 1976 / Dictionarul artistilor romani contemporani - Octavian BARBOSA - Editura Meridiane - 1976;
  4. ^ Album Alma Redlinger, Studii, pagina 227, Print Master Publishing, 2009 / Album Alma Redlinger, Studies, strana 227, Print Master Publishing, 2009, album Daria Simion a Vasile Petrovici
  5. ^ Radu Ionescu: Despre Alma Redlinger, Ziarul Cotidianul, 14. července 1994 / Radu Ionescu: About Alma Redlinger, Cotidianul, 14. července 1994
  6. ^ Cristian Robert Velescu, fragment z katalogu Expozitiei Alma Redlinger, Galeria Cercului Militar National, Bucuresti, 2007 / Cristian Robert Velescu fragment, katalog výstavy, Galerie vojenského národního kruhu 2007, Bukurešť
  7. ^ Fragment Yvonne Hasan z katalogu Expozitiei Alma Redlinger, Pictura si Grafica mixta, Muzeul de Istorie Suceava, 2011 / Yvonne Hasan, katalog výstavy Alma Redlinger, Malba a smíšená grafika, Muzeum historie Suceava, 2011

Bibliografie

  • Dicționarul artistilor români contemporani - Octavian BARBOSA - Editura Meridiane - 1976 / Octavian Barbosa, Slovník současných rumunských umělců, Meridians House, Bukurešť, 1976;
  • Ideé et sensibilité - Dan GRIGORESCU - L'art roumain contamporain - směr et tendence - Édition Meridiane - 1991;
  • Album Alma Redlinger, Editura Master Print, 2009, album v angličtině de Daria Simion Vasi Vasile Petrovici
  • Enciclopedia artiștilor români contemorani - Vasile FLOREA, s.a. - editura ARC 2000
  • Claus Stephani: Ziehtochter der Avantgarde. Alma Redlinger hat rumänische Kunsttradition über den Sozialistischen Realismus herübergerettet. In: Kulturpolitische Korrespondenz (Bonn), č. 1155, 10. 9. 2002, s. 21-22
  • Revista AnticArtMagazin, duben, 2007 str. 24,25, počet dedicat artistei Alma Redlinger
  • Maria-Magdalena CRISAN, Observator Cultural 13-19 iulie 2006, č. 329
  • Catalogul Expozitiei Alma Redlinger, Galeria Cercului Militar National, Bucuresti, 2007 / Katalog výstavy Alma Redlinger, Military National Circle Gallery, Bukurešť, 2007
  • Alma Redlinger, současná moderna și Contemporană, Constantin Prut (ediție imbunătățită) vyd. Univers Enciclopedic 2002 / Alma Redlinger, Slovník moderního a současného umění, Constantin Prut (aktualizované vydání) Editoval Encyclopedic Universe 2002
  • Alma Redlinger, Lexiconul: Pictori, Sculptori și Desenatori români, de Mircea Deac, vyd. Medro
  • Alma Redlinger, Catalogul Expoziției "Atelier", Galeria Veroniki Art, București, 2006
  • Alma Redlinger, Albumul Atelierul International de creație Feminină Contemporană, Editura A. I. C. F. C. 2008
  • Alma Redlinger, Catalogul Expoziției personale de pictură, Galeria Artelor, Cercul Militar Național, București, 2007 / Katalog výstavy Almy Redlinger, Galerie vojenského národního kruhu, Bukurešť, 2007;
  • Claus Stephani: Das Bild des Juden in der modernen Malerei. Eine Einführung. / Imaginea evreului in pictura modernă. Studiu úvodní. Traducere in limba română de Ion Peleanu. (Zweisprachige Ausgabe, deutsch-rumänisch. Ediţie bilingvă, româno-germană.) Editura Hasefer: București, 2005. ISBN  973-630-091-9
  • Catalogul Expoziției Alma Redlinger, Sala Dalles, București, Editura UNARTE, 2011, kurátor Adrian Buga / Katalog výstavy Alma Redlinger, Dalles Hall, Bukurešť, Editoval UNARTE, kurátor 2011 Adrian Buga

externí odkazy