Ali Abolhassani - Ali Abolhassani

علی ابوالحسنی
Ali Abolhassani
narozený(1955-12-14)14. prosince 1955
Teherán, Írán
Zemřel22. února 2012(2012-02-22) (ve věku 56)
OdpočívadloHřbitov Baghe Behesht, Qom
Jméno peraMonzer
obsazeníAutor, historik, náboženský badatel
JazykPeršan
Národnostíránský
webová stránka
monzer.ir

Ali Abolhassani (Peršan: علی ابوالحسنی), Také známý jako Monzer (14 prosince 1955-22 února 2012), byl íránský duchovní současný historiograf. Pětidílná setová kniha „ústavního a šejka Fazlullaha Nuriho“ včetně jeho knih. Dvě knihy „stability až na šibenici“ a „analýza trojí role mučedníka Šejka Nuriho v tabákovém bojkotovém hnutí“ jsou také dalšími jeho díly o šejkovi Fazlullahovi Nuri. Jeho knihy se používají jako reference v knihách napsaných vědci o islámu a historii Íránu.[1][2][3][4]

Životopis

Ali Abolhassani, syn šejka Mohammada, se narodil 14. Prosince 1955 v západní části města Teherán. V červnu 1975 získal technický diplom a ve stejném roce se zapsal do oboru průmyslového inženýrství na University of Science and Technology. Jako student na univerzitě strávil jen tři měsíce. S povzbuzením od svého otce opustil univerzitu a připojil se k islámskému semináři Qom. Po islámské revoluci v Íránu se zajímal o současnou historii Íránu a v tomto případě odvedl mnoho práce. Abolhassani ve středu večer 22. února 2012 ve věku 56 let na srdeční selhání zemřel a byl pohřben na hřbitově Qom „Garden of Eden“.[5][6]

Učitelé

Jeho guru

  • Modarres Afghani a Moosavi Gorgani (literatura)[7]
  • Jafar Sobhani Tabrizi (věda Rijal)[7]
  • Mirza Javad Tabrizi (náboženská jurisprudence)[7]
  • Hossein Vahid Khorasani (zásady náboženské jurisprudence)[7]
  • Hossein Mazaheri a šejk Javad Karbalayi (etika)[7]
  • Mohammad Taghi Mesbah Yazdi (islámské moudrosti)[7]
  • Seyyed Mohammad Kazem Ghazvini (islámské moudrosti a Vilayat)[7]
  • Seyyed Morteza Askari (historie islámu)[7]
  • Hossein Lankarani (historie a politika)[7]
  • Seyyed Ahmad Fardid a Reza Davari Ardakani (Occidentialism)[7]

Jeho povolání

  • Člen fakulty publikací Osveh
  • Magistr ve vzdělávacím a výzkumném ústavu imáma Chomejního
  • Předseda vědecké rady Ústavu historie a civilizace islámského myšlení a výzkumu kultury
  • Člen redakční rady měsíčníku Zamaneh
  • Člen redakční rady čtvrtletníku Journal of Contemporary History of Iran

Jeho vztahy s ostatními

Abolhassani byl jedním z učedníků šejka Hosseina Lankaraniho. Byl mnoho let spojován se šejkem Hosseinem Lankaranim a byl jím velmi ovlivňován. Abolhassani měl velký zájem o šejka Fazlullaha Nuriho, který vedl k jeho fascinaci šejkem, a byl autorem několika knih. Názor Abolhassaniho na doktora Mosaddeqa byl pozitivní, ale na doktora Shariatiho byl ošklivý a extrémně protestoval, což vedlo k tomu, že jeho učedníci měli takové názory. Abolhassani poprvé v roce 1984 vydal poznámky Mortezy Motahhariho proti Ali Shariati.[8][9][10]

S odvoláním na jeho spisy

Abolhassaniho knihy se používají jako reference v knihách napsaných vědci o islámu a historii Íránu.[2]

  • Ramin Jahanbegloo v knize „Iran: Between Tradition and Modernity“ označil Abolhassaniho knihu jako extremistické názory šíitů.[11]
  • Mehrdad Amanat v knize „Židovské identity v Íránu: odpor a konverze k islámu a bahájské víře“ odkazoval na knihu šejka Ibrahima Zanjaniho, aby studoval kritiku šejka Ibrahima Zanjaniho z jiných přístupů.[12]
  • Nicholas Markoro a Sohrab Behdad a Farhad Nomani v knihách „Islam and public policy“, „Islam and the Everyday World: Public policy dilemmas“ a „Class And Labour in Iran: Did the Revolution Matter“ představil Abolhassaniho názor na Motahhari stejně jako Pohled íránské vlády.[13][2][3]
  • Sohrab Behdad a Saeed Rahnama v knize „Iran After the Revolution: Crisis of an Islamic“ založené na knize abolhassani „martyr Motahhari Exposer of sprisahání“ kritizovali Motahhariho komentáře o Shariatim jako pohledy islámského semináře Qom.[2]
  • Sohrab Behdad v knize „Sporná utopie: islámská ekonomika v revolučním Íránu“ pro vyjádření tradičních islámských názorů na modernistické islamisty odkazuje na abolhassaniho knihu „mučedník Motahhari vystavovatel spiknutí“.[14]

Bibliografie

  • Mashrootiat va Sheikh Fazlullah Nuri
  • Hejrat: zaroorate javidane takamol
  • Barresi Korán va revayi tavakkol
  • Sokoot: zamine saze bazkavi va bazsazie takamol
  • Sokoot: gozargahe tajhiz
  • Hekmat: mahari bar sarkeshie nafs
  • Tarhe kolie osoole zděšená
  • Negahi buď sprostá, faghih
  • Tahlili siasi - ejtemaee az falsafe va zaroorate velayate faghih va demokracie ershad shode
  • Tabyini az falsafeye siasi - ejtemaee - akhlaghi - farhangi
  • Miad ba ostad Motahhari shahide rahe tathir simaye farhange eslami az zangare gharb zadegi va shargh zadegi
  • Tahlili az naghshe seganeye shahid Sheikh Fazlullah Nuri dar nehzate tahrime tanbakoo
  • Negahi být ab'ade goonagoone jange salibie gharb ba islám
  • Shahid Motahhari efshagare tote'eh: ta'vile zahere dianat be batene elhad va madiat
  • Jahade defayi va jange salibie Iran va Rus tezari
  • Negahi bar zendeganie porbare bozorgmarde din va siasat: Hazrate ayatollah Sheikh Hossein Lankarani
  • Paydari ta paye dar: seiri dar zendeginameye elmi - ma'navi - ejtemaee va siasi shahid Sheikh Fazlullah Nuri
  • Ayeneh dare tal'ate yar: seiri dar zendegani va afkare Adib Pishavari
  • Taraze siasat: jelvehayi az siasat va modiriate Sheikh Ansari
  • Saltanate elm va dowlate faghr: seiri dar zendegani va afkar va mojahedate hojatoleslam Malae Ghorbanali Zanjani
  • Siah pooshi dar sooge aemeye noor, rishehaye tarikhi va mabanie feghhi
  • Ayatollahel ozma Seyyed Mohammad Kazem Tabatabyi Yazdi parchamdare arseye jahad va ejtehad
  • Mahatma Gandi: hamdeli ba islám va hamrahi ba muslimin
  • Boose bar khake paye heidar
  • Didebane bidar
  • Andisheye sabz va zendegie sorkh
  • Akharin avaze ghoo
  • Khane bar damaneye atashfeshan
  • Sheikh Ibrahim Zanjani

[15][16][17]

Články

  • Hosseinali Baha: dootan va doshmanane siasi[18]
  • Bar Moroori andishe va sireye siasi Ayatollah Saheb Orveh[19]
  • Zamaneh va karnameye Mohammad Masud[20]
  • Monasebate siasie olamaye Shia ba salatin va didgahhaye Imam Khomeini[21]

Ocenění

Abolhassaniho knihy „Sheikh Ibrahim Zanjani“ a „Sheikh Fazlullah Nuri va maktabe tarikhnegarie mashrooteh“ byly vítězi Knihy roku lslamského semináře Qom.

Reference

  1. ^ „Zamaneh měsíčník (myšlenka, kultura a literatura), nové vydání, řada 15, 16, 102 a 103“ (v perštině). Chybějící nebo prázdný | url = (Pomoc)
  2. ^ A b C d „Třída a práce v Íránu: Írán po revoluci: Krize islámského státu“ (v perštině). Citováno 19. února 2017.
  3. ^ A b „Islam and the Everyday World: Public policy dilemmas“ (v perštině). Citováno 19. února 2017.
  4. ^ „Třída a práce v Íránu: na revoluční záležitosti“ (v perštině). Citováno 19. února 2017.
  5. ^ „زندگینامه: علی ابوالحسنی“ (v perštině). Citováno 19. února 2017.
  6. ^ „علي ابوالحسني درگذشت“ (v perštině). Citováno 19. února 2017.
  7. ^ A b C d E F G h i j „علی ‌ابوالحسنی (منذر) نویسنده و مورخ درگذشت“ (v perštině). Citováno 19. února 2017.
  8. ^ „نشريه پرتوي سخن“ (v perštině). Archivovány od originál dne 4. března 2016. Citováno 19. února 2017.
  9. ^ „Debating Muslims: Cultural Dialogues in Postmodernity and Tradition“ (v perštině). Citováno 19. února 2017.
  10. ^ „چرخش‌ها در جمهوري اسلامي نسبت به شريعتي“ (v perštině). Archivovány od originál dne 20. února 2017. Citováno 19. února 2017.
  11. ^ „Írán: mezi tradicí a modernou“ (v perštině). Citováno 19. února 2017.
  12. ^ „Židovské identity v Íránu: odpor a konverze k islámu a bahájské víře“ (v perštině). Citováno 19. února 2017.
  13. ^ „Islám a veřejná politika“ (v perštině). Citováno 19. února 2017.
  14. ^ Behdad, Sohrab (1994). „Sporná utopie: islámská ekonomika v revolučním Íránu“. Srovnávací studie ve společnosti a historii. 36 (4): 775–813. JSTOR  179172.
  15. ^ "علی ابوالحسنی (منذر) - پاتوق کتاب فردا" (v perštině). Citováno 19. února 2017.
  16. ^ „علي ابوالحسني دار فانی را وداع گفت“ (v perštině). Citováno 19. února 2017.
  17. ^ „بررسی پنج اثر از علی ابوالحسنی (منذر) درباره شیخ فضل الله نوری“ (v perštině). Citováno 19. února 2017.
  18. ^ „فصلنامه تخصصی تاریخ معاصر ایران ، سال ۱۲ ، پاییز و زمستان ۱۳۸۷ ، صص۵۷۱-۷۲۳“ (v perštině). Chybějící nebo prázdný | url = (Pomoc)
  19. ^ „فصلنامه تخصصی تاریخ معاصر ایران ، سال ۱۱ ، تابستان ۱۳۸۶ ، صص۱۳۳-۲۰۴“ (v perštině). Chybějící nebo prázdný | url = (Pomoc)
  20. ^ „فصلنامه تخصصی تاریخ معاصر ایران ، سال ۱۱ ، بهار ۱۳۸۶ ، صص ۵۵ -۱۱۲“ (v perštině). Chybějící nebo prázdný | url = (Pomoc)
  21. ^ „فصلنامه تخصصی تاریخ معاصر ایران ، سال ۱۱ ، زمستان ۱۳۸۶ ، صص ۷۵ الی ۱۱۶“ (v perštině). Chybějící nebo prázdný | url = (Pomoc)