Alhierd Baharevich - Alhierd Baharevich - Wikipedia

Alhierd Baharevich
Alhierd Bacharevič.jpg
Nativní jméno
Альгерд Бахарэвіч Alhierd Bacharevič
narozený (1975-01-31) 31. ledna 1975 (věk 45)
Minsk, Bělorusko
obsazeníSpisovatel, překladatel
JazykBěloruský
Alma materMaxim Tank Běloruská státní pedagogická univerzita
Aktivní roky1993-dosud
Děti1 dcera
Příbuzní1. manžel: Ksienija Baharevič (Brečka); 2. manžel: Julija Cimafiejeva [být ] (2013-současnost)

Alhierd Baharevich (Běloruský: Альгерд Бахарэвіч, Alhierd Bacharevič v Běloruská Łacinka; narozen 31. ledna 1975 v Minsk ) je Běloruský spisovatel a překladatel (jeho skutečné křestní jméno je Aljeh (Алег) [1]V roce 1997 absolvoval Filologickou fakultu UK Běloruská pedagogická univerzita v Minsku. Poté Bacharevič pracoval jako učitel běloruského jazyka a poté jako novinář. Jeho první texty vyšly v roce 1993. V 90. letech byl jedním ze zakladatelů běloruské literární a umělecké avantgardní skupiny Bum-Bam-Lit.[2][3][4] V roce 1998 tato skupina vydala dnes kultovní sborník své poezie, jmenovitě Tazik biełaruski („Běloruská pánev“).[5] V té době se Bacharevič oženil s Ksienijou Brečkou (Ксенія Брэчка).[6] Mají jednu dceru Uljanu (Ульяна).[7] V letech 2007 až 2013 žil Bacharevič v německém Hamburku.[8] V roce 2013 se vrátil do Minsku a oženil se s běloruskou překladatelkou a básníčkou Julií Cimafiejevovou (Юля Цімафеева Yulya Tsimafeyeva).[9] Nyní žijí v běloruském hlavním městě a spolupracují v oblasti běloruské literatury a kultury.[10][11][12]

Spisovatelská kariéra

Alhierd Bacharevič je přední běloruský autor románů, včetně románů Straka na šibenici (Сарока на шыбеніцы, 2009) a Šabany: Příběh jednoho zmizení (Шабаны. Гісторыя аднаго зьнікненьня, 2012), Alindarkiny děti (Дзеці Аліндаркі, 2014), nebo White Fly, Murderer of Men (Белая муха, забойца мужчын, 2015). Vydavatelství Lohvinaŭ vydalo více než 900stránkový román v šesti částech Psi Evropy (Сабакі Эўропы, 2017), který je považován za autorův opus magnum. Román získal v Bělorusku ocenění Kniha roku a byl v Bělorusku zaznamenán jako nezávislá cena čtenáře a druhá cena Jerzyho Gedroyce. V roce 2019 vydalo moskevské nakladatelství Vremia ruský překlad tohoto románu (Собаки Европы).

Díla Alhierda Bachareviče byla přeložena do angličtiny, francouzštiny, němčiny, češtiny, ukrajinštiny, bulharštiny, slovinštiny, ruštiny, polštiny, litevštiny. V roce 2008 byla sbírka vybraných příběhů Alhierda Bachareviče přeložena do polštiny „Talent do jąkania się“. V roce 2010, v Lipsku, román Straka na šibenici vyšlo v němčině v překladu Thomase Weilera. V roce 2015 příběh Bakhareviče Talent koktání byl zařazen do antologie nejlepší evropské krátké prózy „Best European Fiction“. V roce 2017 byla v polském nakladatelství Lublin Warsztaty Kultury vydána Bacharevičova malá lékařská encyklopedie (přeložila Mira Luksha). V roce 2018 román Děti Alindarki bylo vydáno nakladatelstvím „Le ver a soie“ ve francouzském překladu Aleny Lapatnoivy.

Alhierd Bacharevič přeložil pohádku Chladné srdce od Wilhelma Hauffa, která vyšla na konci roku 2009 pod jednou obálkou s nezávislým dílem s názvem Překladatelův doslov. Z německého jazyka přeložena samostatná díla bratří Grimma, Franze Kafky, G. G. Everse, básně Hanse Enzensbergera a dalších moderních německých básníků a román moderní německé spisovatelky Kathrin Schmidtové Nezemřeš. Zúčastnil se Berlínského literárního kolokvia, Divadelního festivalu v Lublinu (Polsko), Literárních festivalů Vilenica (Slovinsko), Lesefest Osteuropa (Lipsko, Německo), Měsíce autorského čtení v Brně, mezinárodních literárních festivalů ve Švédsku, na Ukrajině , Litva, Česká republika a další. Vystupoval na mezinárodních knižních veletrzích ve Frankfurtu, Lipsku, Varšavě, Lvově, Minsku. V roce 2014 reprezentoval Bělorusko na Mezinárodní konferenci evropských spisovatelů v Berlíně.

V roce 2012, po rozzlobené reakci členů na vydání eseje Alhierda Bachareviče Temná minulost Kayana Lupakiho na Janka Kupała v roce 2011,[13] opustil Svaz běloruských spisovatelů. Členem této unie je od roku 2006.[14][15][16] Bacharevič je členem běloruského PEN klubu.

V roce 2015 bylo na základě románu představeno představení na Malé scéně Státního divadla Yanky Kupaly Šabany Alhierd Bacharevič.[17]

V polovině roku 2020 Bacharevič rezignoval na pokračování prací na svém novém fantazie -cum-politická fikce román Сьвятая Кацярына Śviataja Kaciaryna [svatá Kateřina], protože nečekaně společensko-politická realita Běloruská prodemokratická mírová revoluce zrychleno mezi původní zápletkou knihy. Román se spojil kolem příchodu ženy etxraterrestrial na Zemi a revoluci, kterou vyvolala. Avšak podle slov autora: „Paní Śviatłana Cichanoŭskaja spadl z nebe do Minsku, takže rukopis byl odložen. “[18] Podle Bachareviče a v Bělorusku začala mírová revoluce.[19]

Romány a sbírky povídek

  • 2002 - Практычны дапаможнік па руйнаваньні гарадоў. Проза, 1997-2001 Praktyčny dapamožnik pa rujnavańni haradoŭ. Proza, 1997-2001 [Praktický průvodce zničením měst: Příběhy, 1997-2001]. St. Petersburg: Run 'a Vilnius: OOO Nevskii prostor. ISBN  5-94716-012-9[20]
  • 2003 - Натуральная афарбоўка. Раман і апавяданні Naturalnaja afarboŭka. Raman i apaviadanni [Přírodní barvivo: Román a příběhy]. Miensk: Lohvinaŭ. ISBN  985-6701-22-8
  • 2006 - Ніякай літасьці Валянціне Г. Апавяданні Nijakaj litaści Valiancinie H. Apaviadanni [No Mercy for Valiancina H .: Stories]. Miensk: Lohvinaŭ. ISBN  985-6800-09-9[21]
  • 2008 - Праклятыя госьці сталіцы Prakliatyja hości stalicy [Zatracení hosté hlavního města]. Miensk: Lohvinaŭ. ISBN  978-985-6800-68-2
  • 2008 - Talent do jąkania się / Талент заіканьня [Talent pro koktání] (dvojjazyčná sbírka povídek v běloruském a polském překladu). Vratislav: Kolegium Europy Wschodniej im. Jana Nowaka-Jeziorańskiego. ISBN  978-83-89185-80-8
  • 2009 - Сарока на шыбеніцы Saroka na šybienicy [Straka na šibenici]. Miensk: Lohvinaŭ. ISBN  978-985-6901-08-2
    • Německý překlad: Die Elster auf dem Galgen [přeložil z běloruského jazyka Thomas Weiler] (Ser: Neue Prosa Osteuropa-Bibliothek). 2010. Leipzig: Leipziger Literaturverlag. ISBN  9783866601048[22][23][24]
  • 2009 - Úvod do běloruského překladu z němčiny Алоднае сэрца: казка Chałodnaje serca: kazka [Das kalte Herz / The Cold Heart] od Вільгельм Гаўф Wilhelma Hauffa. Miensk: Halijafy. ISBN  978-985-6906-30-8
  • 2011 - Малая мэдычная энцыкляпэдыя Бахарэвіча Malaja medyčnaja encykliapedyja Bachareviča [Bacharevičova malá lékařská encyklopedie]. Praha: Radyjo Svaboda. ISBN  978-0-929849-40-9[25][26]
    • Polský překlad: Mały leksykon medyczny według Bacharewicza [přeložila Mirosława Łuksza]. Lublin: Warsztaty Kultury. ISBN  9788364375224[27]
  • 2012 - Шабаны. Гісторыя аднаго зьнікненьня Šabany. Historyja adnaho źniknieńnia [Šabany: Příběh jednoho zmizení]. Miensk: Halijafy. ISBN  978-985-6906-68-1 (2. vydání v roce 2015, ISBN  978-985-7140-03-9)
  • 2012 – Гамбурскі рахунак Бахарэвіча Hamburski rachunak Bachareviča [Bacharevičův účet v Hamburku]. Praha: Radyjo Svaboda a Miensk: Lohvinaŭ. ISBN  978-0-929849-50-8 a 978-985-562-012-0[31][32]
  • 2014 - Каляндар Бахарэвіча Kaliandar Bachareviča [Bacharevičův kalendář]. Praha: Radyjo Svaboda. ISBN  978-0-929849-64-5[33]
  • 2014 - Ніякай літасьці Альгерду Б. Nijakaj litaści Alhierdu B. [Žádné slitování pro Alhierda B.]. Miensk: Halijafy. ISBN  978-985-7021-51-2
  • 2014 - Дзеці Аліндаркі Dzieci Alindarki [Alindarkiny děti]. Miensk: Halijafy. ISBN  978-985-7021-71-0[34]
    • Francouzský překlad: Les enfants d'Alendrier [přeloženo z běloruštiny Alenou Lapatniovou] (Ser: 200 000 signatur). 2018. Les Essarts-le-Roi: le Ver à soie-Virginie Symaniec éditrice. ISBN  9791092364316[35]
    • Skotsko-anglický překlad: Alindarkiny děti [Sekce v běloruském jazyce přeložila do Skotů Petra Reid; Sekce v ruštině přeloženy do angličtiny Jimem Dingleyem]. 2020. Edinburgh: Scotland Street Press, 188pp. ISBN  978-1-910895-252.[36]
  • 2015 - Белая муха, забойца мужчын Biełaja mucha, zabojca mužčyn [White Fly, Men Killer]. Miensk: Halijafy. ISBN  978-985-7140-07-7[37]
    • Ruský překlad: Белая муха, убийца мужчин Belaia mukha, ubiitsa muzhchin [z běloruštiny přeložil Alhierd Bacharevič]. 2017. Miensk: Halijafy. ISBN  9789857140312
  • 2016 - Эзавы і чорны. Парыж праз акуляры беларускай літаратуры Bezavy i čorny. Paryž praz akuliary biełaruskaj litaratury [Lilac and Black: Paris Through the Prism of Belarusian Literature]. Miensk: Zimcier Kołas. ISBN  978-985-7164-24-0
  • 2017 - Сабакі Эўропы Sabaki Eŭropy [Dogs of Europe]. Vilnius: Lohvinaŭ. ISBN  978-609-8213-21-8[38][39][40][41][42][43][44]
    • Ruský překlad: Собаки Европы Sobaki Evropy [z běloruštiny přeložil Alhierd Bacharevič] (Ser: Samoe vremia!). 2019. Moskva: Vremia. ISBN  978-5-9691-1836-2[45][46]
    • Adaptace divadla: Běloruské divadlo zdarma. 2019. Psi Evropy (režie Mikałaj Chaliezin )[47][48][49][50]
  • 2018 - Мае дзевяностыя Maje dzievianostyja [moje 90. léta]. Miensk: A. M. Januškievič. ISBN  978-985-7165-89-6[51][52]
  • 2019 - Berlín, Paříž a Dorf. Eseje [Berlín, Paříž a vesnice: Eseje] [přeložil Thomas Weiler z běloruštiny do němčiny]. Berlin: edition.foto TAPETA, 96 stran ISBN  978-3-940524-81-2[53]
  • 2020 - Апошняя кніга пана А. Apošniaja kniha pana A. [Mr. Nejnovější kniha A].[54] Praha: Viasna a Miensk: A. M. Januškievič, 500 procent. ISBN  978-80-907359-2-7 (Vesna Vaško, Praha) a ISBN  978-985-7210-54-1 (А. М. Янушкевіч, Мінск)[55][56][57][58][59]

Básně a povídky

  • 2019 Spomenik Običnom Čovjeku [Památník obyčejnému člověku] (báseň přeložili z běloruštiny do chorvatštiny Vesna Vaško Cáceres a Siarhiej Šupa). Ajfelov nejvíce. 5. května.[60]

Bacharevičovy překlady

  • 2009 - Алоднае сэрца: казка Chałodnaje serca: kazka [Das kalte Herz / The Cold Heart] od Вільгельм Гаўф Wilhelma Hauffa. Miensk: BiełTonMedyja. Pozn .: E-knihy a audioknihy. ISBN  978-985-6906-30-8. Překlad Wilhelm Hauff. Das kalte Herz.
  • 2011 - Ты не памрэш Ty nie pamreš [Nezemřete]. Miensk: Makbeł. ISBN  978-985-6347-76-7. Překlad Kathrin Schmidt. Du míchbst nicht. Kolín nad Rýnem: Kiepenheuer & Witsch.
  • 2015 - Алоднае сэрца: казка Chałodnaje serca: kazka [Das kalte Herz / The Cold Heart] od Вільгельм Гаўф Wilhelma Hauffa. Miensk: Knihazbor. ISBN  978-985-7119-62-2. Překlad Wilhelm Hauff's Das kalte Herz.
  • 2017 - Белая муха, убийца мужчин Belaia mukha, ubiitsa muzhchin [White Fly, Men Killer]. Miensk: Halijafy. ISBN  9789857140312. Překlad Alhierd Bacharevič. Белая муха, забойца мужчын Biełaja mucha, zabojca mužčyn. Miensk: Halijafy.
  • 2018 - То было б Što bylo b [Was gewesen wäre / What would Be] od Грэгар Зандэр Gregora Sandera. Miensk: Lohvinau. ISBN  9786098213461.[61] Překlad Georg Sander's Byl gewesen wäre.
  • 2019 - Собаки Европы Sobaki Evropy [Dogs of Europe]. Moskva: Vremia. ISBN  978-5-9691-1836-2. Překlad Alhierd Bacharevič. Сабакі Эўропы Sabaki Eŭropy [Dogs of Europe]. Vilnius: Lohvinaŭ.[62]

Ocenění

  • Vítěz ceny „Hliniany Viales“ (Hliněný věnec) z roku 2002 za sbírku příběhů Практычны дапаможнік па руйнаваньні гарадоў. Проза, 1997-2001 Praktyčny dapamožnik pa rujnavańni haradoŭ. Proza, 1997-2001 [Praktický průvodce zničením měst: Příběhy, 1997-2001][63]
  • Vítěz „Knihy roku 2012: Literární cena Jerzyho Giedroyca: Second Place “, za sbírku esejů Малая мэдычная энцыкляпэдыя Бахарэвіча Malaja medyčnaja encykliapedyja Bachareviča [Bacharevičova malá lékařská encyklopedie][64]
  • Vítěz „Knihy roku 2013: Literární cena Jerzyho Giedroyce: Druhé místo“ za sbírky esejů o běloruské literatuře a spisovatelích Гамбурскі рахунак Бахарэвіча Hamburski rachunak Bachareviča [Bacharevičův účet v Hamburku][65][kruhový odkaz ][66]
  • Vítěz běloruského centra PEN[67][kruhový odkaz ] ocenění „Kniha roku 2014“ za román Дзеці Аліндаркі Dzieci Alindarki [Alindarkiny děti].[68]
  • Vítěz „Knihy roku 2015: Literární cena Jerzyho Giedroyce: Třetí místo“ za román Дзеці Аліндаркі Dzieci Alindarki [Alindarkiny děti].[69]
  • Vítěz ceny Běloruského centra PEN „Kniha roku 2017“ za román Сабакі Эўропы Sabaki Eŭropy [Dogs of Europe][70]
  • Vítěz ceny „Kniha roku 2018: Literární cena Jerzyho Giedroyce: Druhé místo“ za román Сабакі Эўропы Sabaki Eŭropy [Dogs of Europe].[71][72]
  • Cena čtenářů (2018) za román Сабакі Эўропы Sabaki Eŭropy [Dogs of Europe][73][74]

Společenstva pro tvůrčí psaní

  • IHAG (Internationales Haus der AutorInnen, Graz, Rakousko), 2006[75]
  • Německé centrum PEN, spisovatelé v exilu, 2008-2011[76]
  • Nadace Heinricha Bölla, 2011[77][78]
  • Baltské centrum spisovatelů a překladatelů, Visby[79]
  • Institut Français, Centre International de Recollets, 2016[80][81]
  • Literarisches Colloquium Berlin, 2018[82]
  • Program „Exil Writer“, město Graz, Internationales Haus der Autorinnen und Autoren Graz, Kulturvermittlung Steiermark. 2020-2021[83][84]

Fakta

V 90. letech byl zakladatelem a zpěvákem první punkové skupiny v běloruském jazyce Правакацыя ('Provokace').[85][86][87][88]

Reference

  1. ^ Альгерд Бахарэвіч. 2018. Мае дзевяностыя. Алег Іванавіч. Журнал. 14 сентября. Bacharevič přijal jeho nom-de-chochol křestní jméno (které odkazuje na Algirdas, středověký vládce Litevského velkovévodství) ve svých prvních literárních publikacích v roce 1993 (viz Альгерд Бахарэвiч. 2016. Эзавы і чорны. Парыж праз акуляры беларускай літаратуры, s. 33 )
  2. ^ Бум-Бам-Літ Bum-Bam-Lit; Юрась Барысевіч. 2015. БУМ-БАМ-ЛІТ: НЕ ПЫТАЙСЯ, ПА КІМ БОМКАЕ ТАЗІК. 13 лістапада ў Музэі-майстэрні З. Азгура «Бум-Бам-Літ» адзначае сваё 20-годзьдзе. partyzán. 6. listopadu
  3. ^ Маша Колесникова. 2015. „Хоть тазик наш и забрали в музей, но дух„ Бум-Бам-Лита „остался“. Euroradio. 17.prosince
  4. ^ Екатерина Морголь. 1995: З’яўляецца творчы рух «Бум-Бам-Літ»
  5. ^ ТАЗІК БЕЛАРУСКІ. Зборнік вершаў („The Belarusian Basin: An Antology of Poems“, 1998)
  6. ^ Альгерд Бахарэвіч і Ксенія Бахарэвіч (Брэчка) - 1975 і 1982. In: Aксана Чарнякевіч (Бязлепкіна). 2013. Беларускія пісьменнікі і іх сужонкі. Livejournal. 12. srpna
  7. ^ Альгерд Бахарэвіч: У Мінску я б жыў больш заможна і бесклапотна - вялікая гутаркa. 2012. Аша ніва. 16.prosince
  8. ^ Ітанкета Свабоды: Альгерд Бахарэвіч. 2015. Радыё Свабода. 5. května
  9. ^ Альгерд Бахарэвіч вярнуўся з эміграцыі ў Беларусь. 2013. Овы час. 19. září; Юлія Пятроўна Цімафеева
  10. ^ Альгерд Бахарэвіч і Юлія Цімафеева прэзэнтавалі беларускую літаратуру ў Парыжы. 2016. Радыё Свабода. 12 сакавік
  11. ^ „Střílet“: робячы чужое сваім. Беларусь на фотаздымках Юлі Цімафеевай. 2019. Haroshak. Podle. 10. května
  12. ^ Альгерд Бахарэвіч і Юля Цімафеева у Бабруйску. 2018. YouTube. 7. září
  13. ^ Альгерд Бахарэвіч. 2011. Цёмнае мінулае Каяна Лупакі. Радыё Свабода. 25. listopadu
  14. ^ Ахарэвіч накінуўся на Саюз пісьменнікаў: Паўмёртвыя дзядкі с савецкімі мазгамі, прыпраўленымі 2017. Наша Ніва.6 března
  15. ^ Сяргей Абламейка. 2018. ры Станкевіч: Марціновіч і Бахарэвіч - публіцысты, а Горвата я прачытаў нават два разы. Радыё Свабода. 29. listopadu
  16. ^ Васіль Кулікоў. 2018. Альгерд Бахарэвіч: «а бабруйскіх вуліцах на мяне глядзелі так, нібы я амэрыканец…». Бобруйский курьер 8. září
  17. ^ Спектакль "Шабаны" (Рэжысёр Алена Ганум, паводле Альгерда Бахарэвіча)
  18. ^ Альгерд Бахарэвіч. 2020. Прызнаньне. Радыё Свабода. 1. prosince
  19. ^ Альгерд Бахарэвіч: Пачалася рэвалюцыя - і нібы нейкая новая раса прызямлілася на беларускія вуліц. 97артыя’97. 12. prosince
  20. ^ Практычны дапаможнік па руйнаваньні гарадоў PDF soubor s knihou
  21. ^ Богдана Матіяш. 2007. Альгерд Бахарэвіч. Ніякай літасці Валянціне Г. Критика. Dubna
  22. ^ Sebastian Schmid. 2013. Sprache als Heimat und als Protest. Mittelbayerische. 15 Mai
  23. ^ Autor: Alhierd Bacharevič
  24. ^ Ulrike Baureithel. 2011. Schneewittchens Sarg. Der Tagesspiegel. 1. srpna
  25. ^ Прэм'ера: Малая Мэдычная Энцыкляпэдыя (Бахарэвіча). 2010. Радыё Свабода. 22. ledna
  26. ^ Альгерд Бахарэвіч. Малая мэдычная энцыкляпэдыя Бахарэвіча. 2011 (PDF) Антынавуковае выданьне для шырокага кола дактароў-самавучак.
  27. ^ Mały leksykon medyczny wg Bacharewicza | Alhierd Bacharewicz
  28. ^ Спектакль "Шабаны" (Рэжысёр Алена Ганум, паводле Альгерда Бахарэвіча)
  29. ^ Спектакль «Шабаны» (16+) ГУ "Национальный академический театр им. Я. Купалы"., Г. Минск, ул. Энгельса, 7
  30. ^ Дзяніс Марціновіч. 2014. Чым Шабаны адрозніваюцца ад Зялёнага Лугу ?. Наша Ніва. 29. září
  31. ^ «Советское» vs «национальное»: о «Гамбургскім рахунку» А. Бахаревича
  32. ^ Альгерд Бахарэвіч. Гамбурскі рахунак Бахарэвіча. 2012 (PDF) «Падручнік беларускай літаратуры ХХІ ст.» Суб’ектыўны погляд пісьменьніка на беларускую літаратурную клясыку.
  33. ^ Альгерд Бахарэвіч. Каляндар Бахарэвіча. 2014 (PDF) Кнігу склалі 366 эсэ пра гістарычныя падзеі кожнага дня году. Гэтая кніга стваралася ў Гамбургу і Менску, Уроцлаве і Вісбю, у цягніках і гатэлях, на выспах і вуліцах, яна рухалася наперад няўхільна, быццам стрэлка гадзіньніка, і пісалася, як мастацкае палатно, каб урэшце загучаць, як музыка.
  34. ^ Ukazujeme prostředníček pomazané ‚tradice '(recenze Альгерд Бахарэвіч. Дзеці Аліндаркі / Alhierd Bacharevič. 2014. Dzieci Alindarki [Alindarka's Children])
  35. ^ “К „Дзеці Аліндаркі“ загаварылі па-французску. 2018. Навіны бібліятэк. 23. listopadu
  36. ^ Scotland Street Press: Alindarkiny děti.
  37. ^ :Ахарэвіч: «Мая кніга - пра беларускую гісторыю, якая ня мае жаночага голасу». 2015. Радыё Свабода. 29 сьнежань
  38. ^ «Сабакі Эўропы» Альгерда Бахарэвіча - Кніга году 2017. 2018. Радыё Свабода. 31 травень
  39. ^ Bacharevič čte začátek románu
  40. ^ Денис Мартинович. 2018. „Белые Росы - 13“ и деградация Запада. „Сабакі Эўропы“ - главный антибестселлер 2018 года. TUT.BY. 31. ledna
  41. ^ «Бахарэвіч глыбейшы ​​за Муракамі». Заходні дасьледнік пра беларускую літаратуру, эўрапейскасьць і нацыяналізм
  42. ^ Běloruský 1Q84? (recenze Альгерд Бахарэвіч. 2017. Сабакі Эўропы. Вільня & Мінск: Логвінаў / Alhierd Bacharevič. 2017. Sabaki Eŭropy [Dogs of Europe]. Vilnius & Minsk: Lohvinaŭ
  43. ^ Kulgler Sarah. 2020. Alhierd Bacharevič war zu Gast v Postupimi. Potsdamer Neueste Nachrichten. 30. ledna.
  44. ^ Hunde Europas. Weltliteratur aus Belarus. 2020. Einsteinovo fórum. 29. ledna.
  45. ^ Собаки Европы (2019)
  46. ^ Язык должен давать свободуФрагмент книги Ольгерда Бахаревича «Собаки Европы»
  47. ^ Psi Evropy, divadlo Barbican, Londýn.
  48. ^ Сабакі Эўропы. Премьера. 2020. АФИША. 12. března
  49. ^ Аляксей Стрэльнікаў. Ўі ўдалося Свабоднаму тэатру перанесці на сцэну магію рамана Бахарэвіча «Сабакі Еўропы»? Па палічках раскладвае крытык Аляксей Стрэльнікаў. 2020. Наша Ніва. 10. března
  50. ^ Psi Evropy (Běloruské svobodné divadlo). 2020. Londýn: divadlo Barbican. 13. - 16. května.
  51. ^ Альгерд Бахарэвіч. 2018. Мае дзевяностыя. Журнал. 27 апреля
  52. ^ Tomasz Kamusella. 2019. Běloruská kultura: Stále Terra Incognita: Recenze Alhierda Bachareviče Maje Dzievianostyja (Moje 90. léta). Nová východní Evropa. 5. června
  53. ^ BERLÍN, PAŘÍŽ POD DAS DORF Eseje Alhierda Bachareviče
  54. ^ Bacharevič navrhuje, aby počáteční písmeno „A“ znamená „autor“. Viz:: Е апошняя кніга Альгерда Бахарэвіча. 2020. Свабода Premium. 10. června
  55. ^ А. М. Янушкевіч, Мінск: А. Бахарэвіч. Апошняя кніга пана А.
  56. ^ Альгерд Бахарэвіч. 2020 (Podcast). Апошняя кніга пана А. Радыё СвабодаЛітаратары на карантын. 16. dubna
  57. ^ Е апошняя кніга Альгерда Бахарэвіча. 2020. Свабода Premium. 10. června
  58. ^ Přečtěte si fragment (pp1-35) z АЛЬГЕРД БАХАРЭВІЧ.2020. АПОШНЯЯ КНІГАПАНА А.
  59. ^ Tomasz Kamusella. 2020. Bělorusko na moři Přehled Апошняя кніга пана А. (Poslední kniha pana A.). Nová východní Evropa. 16. listopadu
  60. ^ Alhierd Bacharevič. 2019. Spomenik Običnom Čovjeku {Památník obyčejného člověka} (z běloruštiny do chorvatštiny přeložili Vesna Vaško Cáceres a Siarhiej Šupa. Ajfelov nejvíce. 5. května]
  61. ^ То было б. Грэгар Зандэр
  62. ^ Сергей ТРЕФИЛОВ. 2019. Писатель Альгерд Бахаревич: Люди хотят истории успеха, но серьезная литература - о лузерстве. Комсомольская Правда. Беларусь. 22. ledna
  63. ^ Гліняны Вялес. Таварыства Вольных Літаратараў; Гліняны Вялес
  64. ^ Прэмія Гедройца. Беларускі ПЭН-цэнтр
  65. ^ Другая прэмія (2013)
  66. ^ Прэміяй імя Ежы Гедройца ўганараваныя Уладзімір Някляеў, Альгерд Бахарэвіч і Адам Глобус. 2013. Саюз беларускіх пісьменнікаў. 1. března
  67. ^ být: Беларускі ПЭН-цэнтр
  68. ^ Кніга году 2014. Беларускі ПЭН-цэнтр
  69. ^ Вынікі 2015. Літаратурная прэмія імя Ежы Гедройца / Jerzy Giedroyc Literary Award
  70. ^ Кніга году - „Сабакі Эўропы“ Альгерда Бахарэвіча. 2018. Беларускі ПЭН-цэнтр 31. května
  71. ^ Стаў вядомы пераможца літаратурнай прэміі імя Ежы Гедройца-2018. 2018. Belsat. 10. listopadu
  72. ^ IVаўрэатам IV літаратурнай прэміі „Кніга года” стаў Альгерд БахарэвічЧытай больш на: https://www.racyja.com/kultura-laureat-laureat-
  73. ^ Hanna Yankuta. 2018. Чытацкая прэмія для "Сабак Еўропы". Talaka
  74. ^ Чытачы пачалі збор грошай на прэмію Бахарэвічу за «Сабакаў Эўропы». 2018. Радыё Свабода. 17. října
  75. ^ Alhierd Bacharevic.2006. Internationales Haus der AutorInnen Graz
  76. ^ Alhierd Baharevich. PEN-Zentrum Deutschland
  77. ^ Niels Kanning. 2011. Režim režim Kritiker ein. Weser Kurier. 3. března
  78. ^ 20 Jahre Heinrich Böll-Haus. 2011, s. 5
  79. ^ Literární setkání v Evropě: „Oni a my“. Pátek 22. dubna 2016.
  80. ^ Alhierd Bacharevic en résidence d'auteur aux Recollets (Janvier-Mars 2016);
  81. ^ Littérature Biélorussienne v Paříži. 2016. 19. března
  82. ^ Hausgäste: Alhierd Bacharevic, Volha Hapeyeva, Witalij Seroklinow und Yulia Tsimafeyeva v Lesung und Gespräch. 2018. Literatur Port. 8. května
  83. ^ Autoren-Paar aus Weißrussland im Grazer - program „Writer in Exile“. 2020. Der Standard. 1. prosince
  84. ^ Julia Cimafiejeva, Alhierd Bacharevic, spisovatelka v exilu v Minsku Dez. 2020 - červen 2021. Internationales Haus der Autorinnen und Autoren Graz, Cultural City Network Graz. Kulturvermittlung Steiermark.
  85. ^ Канцэрт гурта "ПРАВАКАЦЫЯ" у клубе "Графіці" 4 лiстапада 2016
  86. ^ Pravakacyja: Deset nejlepších hitů
  87. ^ Pravakacyja: Fotografie z koncertů
  88. ^ Ахарэвіч сьпяваў у Менску: «Правакацыя» на сцэне ў «Графіці». Радыё Свабода. 04. září 2016

externí odkazy

 Hrát Шабаны Šabany (v běloruštině) na Youtube