Alfred Rappaport (diplomat) - Alfred Rappaport (diplomat)

Alfred Rappaport
Alfred Rappaport1.jpg
Alfred Rappaport (1913)
narozený16. června 1868
Zemřel11. října 1946(1946-10-11) (ve věku 78)
Státní občanstvíRakousko-Uhersko, Rakousko

Alfred Rappaport (16. června 1868 - 11. října 1946) byl rakouský diplomat a spisovatel. Rappaport byl považován za odborníka na balkánské a albánské záležitosti v ministerstvu zahraničí Rakouska-Uherska. Za své služby byl povýšen do šlechtického stavu Franz Joseph I. v roce 1916 a stal se známým jako Alfred Rappaport, Ritter von Arbengau. Po pádu rakousko-uherského císařství odešel do důchodu a zaměřil se na publikování svých děl o Balkáně.

Život

Alfred, který se narodil jako syn rakouského židovského podnikatele Eugena Rappaporta, přestoupil na Římský katolicismus v roce 1883 a v roce 1900 vstoupil do Orientální akademie.[1] V roce 1893 nastoupil do štábu rakousko-uherského konzulátu v Shkodër a v říjnu 1895 se stal vicekonzulem pod vedením Theodora Ippena. Ve Shkodëru se Rappaport naučil albánsky a stýkal se s ním Franz Nopcsa. V letech 1897 až 1899 vedl vicekonzulát Prizren a od roku 1900 do roku 1903 konzulát Bagdád. V roce 1904 byl převelen na Balkán jako generální konzul Skopje.[2] V roce 1909 byl povolán zpět do Vídně Hrabě Alois Lexa von Aehrenthal a stal se ředitelem albánského departementu a zástupcem ředitele orientálního.[1]

Dne 15. Března 1916 ho císař František Josef I. povýšil do šlechtického stavu Ritter[3] a umožnil mu, aby ke svému příjmení přidal jméno místa, což byl v Rakousku tehdy standardní postup. V rámci tohoto procesu byl Rappaport orgány vyzván, aby navrhl erb a tři místní jména, z nichž by bylo vybráno jedno. Tři volby, které Rappaport předložil, byly Arward („Vardar“), Drineck ("Drin") a Arbengau (odvozeno z latinského výrazu Arbanum pro albánský lid a měř, dělení země používané germánsky mluvícími národy). Vzhledem k tomu, že první dva již používali jiné šlechtické rody, zvolily úřady Arbengau.

Po První světová válka Rappaport byl jedním z mála bývalých předních diplomatů ministerstva zahraničí, kteří byli původně zaměstnáni Rakouská republika jako ředitel politického oddělení. Během reforem v letech 1920 a 1921, kdy republika musela drasticky snížit počet lidí zaměstnaných v veřejný sektor, byl v důchodu.

Vyznamenání

Erb Rappaporta von Arbengau, udělen v roce 1916.

Zdroje

  1. ^ A b Godsey, William D. (01.06.1999). Aristokratická pevnůstka: rakousko-uherské ministerstvo zahraničí v předvečer první světové války. Purdue University Press. str. 89. ISBN  978-1-55753-140-7. Citováno 19. února 2012.
  2. ^ Troebst, Stefan (2007). Das makedonische Jahrhundert: von den Anfängen der nationalrevolutionären Bewegung zum Abkommen von Ohrid 1893-2001; ausgewählte Aufsätze. Oldenbourg Wissenschaftsverlag. str. 145. ISBN  978-3-486-58050-1. Citováno 19. února 2012.
  3. ^ Arno Kerschbaumer, Nobilitierungen unter der Regentschaft Kaiser Franz Joseph I. / I. Ferenc József király (1914–1916). Graz 2017, ISBN  978-3-9504153-2-2, S. 66, 134.
  4. ^ Acović, Dragomir (2012). Slava i časť: Odlikovanja među Srbima, Srbi među odlikovanjima. Bělehrad: Službeni Glasnik. str. 581.CS1 maint: ref = harv (odkaz)