Alfred Proksch (politik) - Alfred Proksch (politician)
Alfred Proksch | |
---|---|
Gauleiter z Horní Rakousko | |
V kanceláři 26. srpna 1926 - 9. června 1927 | |
Náměstek Landesleiter z Rakousko | |
V kanceláři 1928 - 5. června 1931 | |
Landesleiter z Rakousko | |
V kanceláři 6. června 1931 - 23. června 1933 | |
Náměstek Landesleiter z Rakousko | |
V kanceláři 24. června 1933 - červenec 1934 | |
Osobní údaje | |
narozený | Alfred Proksch 8. března 1891 Larischau blízko Jägerndorf |
Zemřel | 3. ledna 1981 Vídeň | (ve věku 89)
Státní občanství | rakouský, Němec (po roce 1935) |
Národnost | Rakousko-Uhersko, Rakousko |
Politická strana | Deutsche Arbeiterpartei, Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei, Nacistická strana |
obsazení | Železniční inženýr |
Známý jako | Politik a správce |
Alfred Proksch (8. března 1891 v Larischau (čeština: Láryšov; nyní součástí Býkov-Láryšov (Němec: Pickau-Larischau), poblíž Jägerndorf, Rakouské Slezsko - 3. ledna 1981 v Vídeň ) byl rakouský Nacistická strana úředník, který krátce působil jako vůdce nacistické strany v Rakousku.
Proksch se zapsal do pěšího pluku Kaiser č. 1 Rakousko-uherská armáda v roce 1910 a poté na Železniční akademii v Linec v roce 1912, než začal pracovat u vládních železnic. Do armády se vrátil v roce 1914 u pěšího pluku č. 91 a bojů se zúčastnil během První světová válka v Polsko a Rusko.[1] Poprvé se zapojil do politiky v roce 1912, kdy vstoupil do Německá dělnická strana a pracoval za stranu ve společnosti Slezsko a Morava.[1]
Po jeho válečné službě se Proksch usadil v nyní mnohem menším Rakousku a vrátil se do politiky opětovným připojením k přejmenovaným Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei.[2] Proksch se setkal Adolf Hitler již v roce 1919 a stal se věrným stoupencem Němec od té doby.[2] Proksch zahájil v Linci nacisty Horní Rakousko stejný rok. Založil také obě stranické noviny Linzer Volksstimme (1923) a nakladatelství NSP-Verlag (1926).[2] V roce 1922 se Proksch začal spojovat s pasovskými národními socialisty v boji proti levičákům v Linci. Později působil jako přednášející v Pasově a dalších městech v Dolní Bavorsko.[3] Od července 1923 do ledna 1932 působil také v městské radě jako předseda nacistické frakce.[4]
Dne 29. srpna 1926 Hitler jmenoval Proksch Gauleiter pro Horní Rakousko a na této funkci působil do června 1927. V roce 1928 byl jmenován zástupcem Landesleiter (Státní vůdce) pro celé Rakousko. Poté byl 6. června 1931 povýšen na Landesleiter a zastával funkci do 23. června 1933, ačkoli většina moci spočívala na Hitlerově osobním zástupci, Němci Theodor Habicht.[5] Proksch měl nicméně silný vliv na finance a připisoval mu eliminaci 30 000 šilinků dluhu, ve kterých se strana ocitla.[6] Po zákazu nacistické strany v Rakousku uprchl dne 24. června 1933 do Německa. Usadil se Mnichov kde byl jmenován zástupcem Habichta, který nadále odpovídal za rakouskou politiku.[7] Proksch se vrátil do Rakouska včas, aby se zúčastnil pokusu o puč, který vyústil v zabití Engelbert Dollfuss v roce 1934.[2] V červenci 1934 mu byl udělen čestný titul Gauleiter. Po návratu do Německa získal německé občanství v roce 1935. V březnu 1936 byl zvolen do Německa Říšský sněm pro volební obvod 34, Hamburk, a v dubnu 1938 přešel na zastupování okresu 8, Liegnitz.[7]
Vzhledem k postavení Proksche jako Hitlerova loajalisty byl jeho profil zvýšen po Anschluss.[2] Připojování k Sturmabteilung (SA) jako SA-Gruppenführer v červnu 1938 byl povýšen na SA-Obergruppenführer dne 20. dubna 1943.[2] V roce 1940 byl jmenován říšským poručníkem práce pro Vídeň a Dolní Rakousko. Poté působil jako prezident Úřadu práce ve Vídni v letech 1943 až 1945.[8] Zatčen v květnu 1945, byl internován, souzen Lidovým soudem ve Vídni a odsouzen na 4 roky tvrdé práce. Po propuštění pracoval až do roku 1956 jako dělník.[9]
Reference
- ^ A b Philip Rees, Biografický slovník extrémních právníků od roku 1890, 1990, s. 305
- ^ A b C d E F Rees, Biografický slovník krajní pravice, str. 306
- ^ Anna Rosmus: Hitlers Nibelungen, Samples Grafenau 2015, s. 38f
- ^ Michael D. Miller a Andreas Schulz. Gauleiter: Regionální vůdci nacistické strany a jejich zástupci, 1925-1945, sv. 1. Nakladatelství R. James Bender. p. 361. ISBN 1-932970-21-5.
- ^ Miller a Schulz, 2017, s. 362-363.
- ^ F. Parkinson, Dobytí minulosti: rakouský nacismus včera a dnesWayne State University Press, 1989, s. 37
- ^ A b Miller a Schulz, 2017, s. 363.
- ^ Miller a Schulz, 2017, s. 364.
- ^ Miller a Schulz, 2017, s. 365.