Alexej Tsvetkov (básník) - Alexei Tsvetkov (poet)

Alexej Petrovič Tsvetkov (také hláskováno jako Aleksei Cvetkov; rusky: Алексей Петро́вич Цветко́в; narozen v Stanyslaviv, Ukrajina 2. února 1947) je ruský básník a esejista.

Životopis

Alexej Tsvetkov vyrostl v Záporoží a krátce studoval chemii na Oděská univerzita, poté historie (1965–1968) a žurnalistika (1971–1974) na Moskevská státní univerzita. Dohromady s Sergey Gandlevsky, Bakhyt Kenjeev, a Alexander Soprovsky založil neoficiální skupinu básníků Moskevského času. V roce 1975 byl zatčen a deportován z Moskvy a ve stejném roce emigroval do Spojených států. Redigoval emigrantské noviny Russkaya Zhizn (San Francisco, 1976–77). Pak vstoupil do Michiganská univerzita postgraduální studium a v roce 1983 získal titul PhD. Tsvetkov učil ruský jazyk a literaturu na Dickinson College, Pensylvánie, poté pracoval jako mezinárodní hlasatel v Hlas Ameriky rádiová stanice. Od roku 1989 do roku 2007 pracoval ve stejné funkci v Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda, první v Mnichov, později v Praha. V současné době je spisovatelem na volné noze se sídlem v New Yorku.

Kreativní výstup

Na konci 80. let přestal psát poezii a obrátil se k próze. Nedokončený román Jen hlas, autobiografie fiktivního římský voják (je pokryto pouze dospívání) odráží Tsvetkovovu představu o římské civilizaci jako o jednom z vrcholů v historii lidstva. Alexej Tsvetkov byl považován za jednoho z nejlepších básníků své generace takovými kritiky jako A. Skvortsov, A. Lehrman, G. Smith, A. Zorin a básníci Andrey Voznesensky, Sergey Gandlevsky, a Michail Aizenberg.[1][2][3][4][5][6][7]

V roce 2004, po 17leté pauze, se Tsvetkov vrátil k poezii a během roku a půl připravil novou knihu poezie. Alexej Tsvetkov také píše a vydává poezii a eseje v angličtině. V roce 2007 byl oceněn Andrei Bely cena za poezii.

Publikovaná díla

  • Sbornik p'es dlia zhizni solo (Sbírka kusů pro Life Solo)Ann Arbor: Ardis, 1978.
  • Sostoianie sna (Dream State)Ann Arbor: Ardis, 1981.
  • Edem (Eden)Ann Arbor: Ardis, 1985.
  • Stikhotvoreniia (básně), Petrohrad: Pushkinskii fond, 1996.
  • Divno molvit '. Sobranie stikhotvorenii (Wonderful to Utter), Petrohrad: Pushkinskii fond, 2001.
  • Prosto golos (jen hlas), Nezavisimaya Gazeta, Moskva, 2002.
  • Bestiarii (Bestiář), Jekatěrinburg: Evdokiia, 2004.
  • Shekspir otdykhaet (Shakespeare v klidu), Petrohrad: Pushkinskii fond, 2006.
  • Imena liubvi (Jména lásky), Moskva: Novoe izdatel'stvo, 2007.
  • Edem i drugoe (Eden a další), Moskva: OGI, 2007.
  • Atlanticheskii dnevnik (Atlantický deník), Moskva: Novoe izdatel'stvo, 2007.
  • Rovnyi veter (Rovnoměrný vítr), Moskva: Novoe izdatel'stvo, 2008.
  • Skazka na noch (Bedtime Story), Moskva: Novoe izdatel'stvo, 2010.
  • Detektor smysla (Sense Detector), Moskva: ARGO-RIZIKO; Knizhnoe obozrenie, 2010.
  • Poslednii Kontinent (Poslední kontinent), Charkov: Folio, 2012.

Reference

  1. ^ Скворцов, А.Э. Трансформация одного пушкинского мотива у Алексея Цветкова // Русская и сопоставительная филология: Исследования молодых ученых. Казань: КГУ, 2004, с. 208–214.
  2. ^ Lehrman, Alexander. Tsvetkov, Aleksei. In Handbook of Russian Literature, ed. Viktor Terras. New Haven: Yale Univ. Press, 1985.
  3. ^ Smith, G. S. Aleksej Tsvetkov's Lost Paradise // Slavic and East European Journal, Vol. 30, č. 4 1986.
  4. ^ Вознесенский, Андрей. Минута немолчания. // Ogonyok, Ne. 22, Moskva, 1989.
  5. ^ Зорин, А. Изгнанник букваря // NLO, č. 19, Moskva, 1996, s. 250-260.
  6. ^ Гандлевский С.М. Порядок слов: стихи, повесть, пьеса, эссе.– Екатеринбург: У-Фактория, 2000.
  7. ^ Айзенберг, М. Минус тридцать по московскому времени // Znamya, Ne. 8, Moskva, 2005.

Jiné zdroje

  • Lowe, Davide. Ruské spisy od roku 1953. Kritická historie. Ungar, NY, 1987.
  • Панн, Л. Нескучный сад. - Vydavatelé Hermitage, 1998.
  • Смит, Дж. Взгляд извне. Статьи о русской поэзии и поэтике. М .: Языки славянской культуры, 2002.

externí odkazy

V angličtině:

V Rusku: