Alexander Maclaren - Alexander Maclaren
Alexander Maclaren | |
|---|---|
 Alexander Maclaren v roce 1889 | |
| narozený | 11. února 1826 |
| Zemřel | 5. května 1910 |
| Národnost | britský |
| obsazení | Baptistický ministr |
Alexander Maclaren (11.02.1826 - 5. května 1910) byl anglický nekonformní ministr skotského původu.
Životopis
Maclaren se narodil v Glasgow, Skotsko, syn David Maclaren, obchodník a baptistický laický kazatel.[1] Jeho otec odešel do Austrálie v letech 1837 až 1841, kde působil jako rezidentní manažer Jižní australská společnost, opouští svou rodinu Edinburgh. Během nepřítomnosti svého otce byl Maclaren obrácen a veřejně pokřtěn na společenství Hope St. Baptist Church, Glasgow, nějaký čas mezi 11. a 13. rokem.[1][2] On byl vzděláván u Glasgowská střední škola a Glasgowská univerzita,[2] a rodina se přestěhovala do Londýna, když se jeho otec vrátil z Austrálie.[1]
Maclaren vstoupila Stepney College v roce 1842 ve věku 16 let, baptistická instituce v Londýně.[1][2] Byl silně ovlivněn Dr. Davidem Daviesem, významným hebrejským učencem, a stal se mimo jiné nadšeným studentem hebrejštiny a řečtiny.[1] Vzal bakalářský titul na University of London než mu bylo 20,[2] sedí na zkouškách na jeho uměleckém stupni a získává ceny v hebrejštině a řečtině.[1] Kromě vysokoškolských studií četl i v literatuře, zvláště měl rád anglické básníky. Následující rok zahájil svou službu v Portlandská kaple, Southampton.[2] Působil tam 12 let a získal si reputaci atraktivního a mocného kazatele.[2] Po mnoha žádostech od jiných sborů přijal pozvání do pastorace Union Chapel na Oxford Road v Manchesteru,[1][2] kde zůstal až do svého odchodu do důchodu v roce 1903.[1] Navzdory špatnému zdravotnímu stavu navštívil v roce 1889 Austrálii a Nový Zéland, kde kázal ve velkých městech velkým sborům.[3]
Maclaren byl dvakrát prezidentem Baptistická unie Velké Británie Byl prezidentem baptistického světového kongresu v Londýně v roce 1905.[1] Získal čestné tituly v oboru božství na univerzitách v Edinburghu a Glasgow.[1] V roce 1896 si obyvatelé Manchesteru nechali namalovat jeho portrét galerie umění a anglikán biskup z Manchesteru uvedla adresu, když byl obraz představen. Řekl, že jen málo řečníků překročilo Maclaren „pro hloubku myšlení, logické uspořádání, výmluvnost odvolání a moc nad lidským srdcem“.[1] Bylo učiněno mnoho pokusů[kým? ] čerpat Maclaren z Manchesteru, ale zůstal tam navzdory své nechuti k podnebí a pracovní zátěži.[1] V roce 1903 byl jmenován emeritním farářem a odešel z aktivní služby.[1]
