Alexander Harkavy - Alexander Harkavy

Alexander Harkavy (jidiš: אַלכּסנדר האַרקאַווי‎, ruština: Александр Гаркави, Aleksandr Garkavi; 5. května 1863 v Nowogrudok (jidiš: אַרעדאָקוואַרעדאָק‎), Minsk guberniya (gubernie), Ruská říše (Nyní Navahrudak, Hrodna Voblast, Bělorusko ) - 1939 v New York City ) se narodil v Rusku americký spisovatel, lexikograf a lingvista.

Životopis

Alexander Harkavy byl vzděláván soukromě a v raném věku projevoval zálibu v filologie. V roce 1879 odešel do Vilno, kde pracoval v tiskárně Romm Brothers.

Po antisemitské pogromy z roku 1880 v Rusku, Harkavy se přidal k Židům Jsem Olam (Věční lidé) hnutí zpět do země. Na rozdíl od Bilu, který zaměřil své aktivity na Palestinu, viděl Am Olam židovskou budoucnost ve Spojených státech. v 1882 Harkavy emigroval do Spojených států. Nepodařilo se mu však vstoupit nebo založit zemědělskou entitu Am Olam a ocitl se při hledání obživy.

Byl v Paříž v roce 1885, New York v roce 1886, Montreal v roce 1887, Baltimore v 1889 a zpět v New Yorku v roce 1890. Během těchto let putování Harkavy studoval, učil a publikoval své první žurnalistické a vědecké skladby. V Montrealu si získal uznání mezi místními hebraisty a založil pobočku Chovevei Zion,^[1] z nichž působil jako prezident.

Harkavy publikovaný v litografii tvoří jedno číslo a jidiš noviny, Die Tzeit (The Time), první židovské noviny v Kanadě. Napsal také první historie Židů v Kanadě. Po návratu do Spojených států se podílel na činnosti anarchistické skupiny Pionire der Frayhayt (Pioneers of Liberty). V Baltimoru publikoval Der Idisher Progres (Židovský pokrok) v roce 1890. Byl jedním z přispěvatelů do Židovská encyklopedie.

Harkavy také pracoval na překladu Písma do angličtiny, počínaje Genesis (publikováno 1915) Žalmy (1915) Dvacet čtyři knih Písma svatého podle Masoretický text (1916), s následnou přetlačinou.

Práce na jidiš

Částečně je to způsobeno Harkavým dílem jidiš dnes je považován za jazyk. Jeho jidiš slovníky Ukažte, že jeho slovní zásoba je stejně bohatá jako u průměrného moderního jazyka, a že pokud chybí v technických termínech, je bohatší na idiomatické a charakteristické výrazy.^[2]

Funguje

Mezi nejdůležitější díla Alexandra Harkavého patří:

• Alexander Harkavy, Židé v Kanadě, Montreal 1887; přetištěno v: Canadian Jewish Historical Society - Journal Vol. 7 no 2, S. 59-61 [1]
• „Complete English-Jewish Dictionary“ (1891);
• "Slovník jidišského jazyka: jidiš-angličtina" (1898);
• kapesní vydání anglicko-židovských a židovsko-anglických slovníků;
• „Amerikanischer Briefsteller“ (anglicky a judo-německy, 1899);
• „Ollendorfova metoda angličtiny: v jidiš“ (1893);
• „Uchebnik Angliskavo Yazyka“ (1892);
• „Torat Leshon Anglit“, anglická gramatika v hebrejštině (1894);
• „Ha-Yesh Mishpaṭ Lashon li-Sefat Yehudit?“ (1896), ve kterém ukazuje, že jidiš má základní prvky a formy živého jazyka;
• „Don Kichot“, židovsko-německý překlad (1897–1898);
• Jidiš-Angličtina (6. vydání), Angličtina-Jidiš (11. vydání) Slovník (1910);
• Písmo svaté (1916) přetištěno v letech 1936 a 1951;
• Jidiš-Angličtina-Hebrejština Slovník (4. vydání 1928) publikováno v roce 1968.

Bibliografie židovské encyklopedie

• E. Harkavy, Dor Yesharim, New York, 1992
• Benzion Eisenstadt, Meakme Yisrael be-Ameriḳa, New York, 1903, s. 33
• Ha-Leom (Harkavy autobiografie ), sv. ii., New York, 1903

• Kenyon Zimmer, “„Celý svět je naše země“: Imigrace a anarchismus ve Spojených státech, 1885–1940 „(disertační práce), University of Pittsburgh 2010, s. 78-81.
• Jonathan D. Sarna, „Our Distant Brethren“ - Alexander Harkavy On Montreal Židé - 1888 (angl.), In: Canadian Jewish Historical Society - Journal Vol. 7 no 2, S. 59-61 [2]

Reference

• Alexander Harkavy v židovské encyklopedii na webu (v ruštině)
• Scan of Frontispiece kapesního vydání z roku 1898 ze dne Harkavyho židovsko-anglický slovník

Viz také

• YIVO